Zdeněk Jemelík: Neblahé dozvuky „solárního boomu“

10.02.2017 9:00 | Zprávy

Pole fotovoltaických panelů se stala nedílnou součástí české krajiny a zdá se, že většina národa si zvykla a vnímá je jako nezajímavou samozřejmost.

Zdeněk Jemelík: Neblahé dozvuky „solárního boomu“
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

Pozornost veřejnosti se k nim přece jen občas obrací, když se z mediálních zpráv dovídá, že před soudem stojí nějací lidé, kteří „se spálili“ na počátcích „solárního boomu“ v honbě za včasným získáním licence k provozování fotovoltaické elektrárny. Obrovské vzrušení v podnikatelském prostředí, které provázelo počátky „solárního byznysu“ již dávno opadlo a jeho dozvuky prožívají právě jen ti, kteří se dostali do střetu se zákonem.

Na začátku byly rozmařile nastavené podmínky podpory novému průmyslovému oboru, jehož rychlý rozvoj podporovala vláda v souladu s požadavky Evropské unie. Pobídky byly tak přitažlivé, že se do víru událostí vrhli podnikavci a podnikatelé různého typu, všichni spojení vidinou naděje na mimořádný zisk. Atmosférou to připomínalo bájný Klondike.

Jádrem mozkového trustu, který vymýšlel opatření k podpoře fotovoltaického byznysu, bylo tehdejší vedení Energetického regulačního úřadu v čele s Josefem Fiřtem, Blahoslavem Němečkem a  Antonínem Panákem. Na úřadě také spočinula obrovská administrativní zátěž, vyvolaná potřebou vyřídit tisíce žádostí o licence. Do jejího zvládnutí se zapojily i desítky nekvalifikovaných brigádníků. Vypukl chaos, který vedení úřadu nezvládlo. Jeho představitelé jsou dnes přesto váženi jako odborní poradci a dokonce i svědci při trestním stíhání údajných pachatelů různých nepravostí, spáchaných v honbě za včasným získáním licence. Pro mne jako pro laika je přitom docela nepochopitelné, že se sami nedostali před trestní senát.

V listopadu r. 2010 se majitelé rozestavěných elektráren bez předchozího varování dověděli z nového cenového výměru ERÚ, že elektrárny, uvedené do provozu po 31.prosinci 2010, již nebudou mít nárok na výkupní cenu 12.500 Kč/MWh, ale jen na 5.500 Kč/MWh. Většina podnikatelů se nechala svést vidinou vysokého zisku a troufla si proto financovat výstavbu elektráren z úvěru se splátkovým kalendářem, postaveným na předpokládaném příjmu 12.500 Kč/MWh. Náhlá změna podmínek vyvolala paniku a bezhlavý hon za včasným získáním licence. Stát se ale nedočkal dosti slyšitelného odsouzení za neodpovědné zacházení s investory.

Tragickou obětí náhlé změny podmínek byla skupina poctivců, kteří dokázali dostavět elektrárny včas, ale licenci přesto nezískali, protože se nedomohli připojení k síti: distribuční společnosti zablokovaly část kapacity smlouvami o smlouvě budoucí s vybranými partnery a neměly pak volné kapacity pro ty, kteří se mezi jejich oblíbence nedostali. Některé firmy dokonce zkrachovaly.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Kdo přesně si podle vás nepřeje mír?

Tvrdíte, že si ho nepřeje dost lidí. Podle mě jediný, kdo ho nechce je Putin. Jeho cíl je ovládnout Ukrajinu a podle mě přes to pro něj nejede vlak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Falešný přízrak Mnichova a kompromisní mír

15:49 Jiří Weigl: Falešný přízrak Mnichova a kompromisní mír

Denní glosa Jiřího Weigla