Tento stav je jedním z dokladů o podfinancování vězeňství, které zapadají do celkového obrazu nedocenění významu resortu spravedlnosti, a vězeňství zvlášť, politickou věrchuškou po celou dobu od „sametu“.

V roce 2020 se zdálo naplnění kritérií podle požadavků Evropského výboru snadno dosažitelné „samotíhou“, protože stavy vězňů tehdy klesaly. Ministerstvo se proto oddalo blaženému očekávání samovolného zlepšení stavu a na rozšíření ubytovacích kapacit příliš netlačilo. Na rozsáhlé rekonstrukce nebo nové investice neměl ostatně resort peníze a zřejmě je nebude mít ani v nejbližší budoucnosti, pokud si je na vládě nevyboxuje.

Ministerstvo nyní reaguje na nedobrou situaci odsunutím cílového bodu na 1. leden 2027. Předpokládá, že k jeho dosažení dojde samovolně snížením počtu vězňů v důsledku působení novelizace trestního zákoníku, která povede k širšímu nahrazování trestu odnětí svobody ukládáním peněžitých trestů a k podstatnému zmírnění přístupu k neplatičům výživného.

Ministerstvo tedy odkládá řešení problému přeplnění věznic na základě očekávání vývoje, který může, ale nemusí nastat. Zřejmě podceňuje riziko, že snižování počtu vězňů nemusí proběhnout s předpokládanou rychlostí, pokud k němu ovšem vůbec dojde.