Šéfredaktor Ištvan Leko přijetím článku ke zveřejnění patrně neúmyslně ukázal Švejkoland jako nesmírně veselou zemi, žijící nekonečným řetězem švejkovin, takže člověk se smyslem pro absurdní humor se může nepřetržitě smát od rána do večera, den co den, ovšem smíchem, smíchaným se žlučí a slzami. Jednou z nich je sama skutečnost, že Andrej Babiš si koupil dva velké bulvární deníky, které jej za jeho peníze nepodporují, ale naopak se střídají v zasazování podpásovek jeho nominantce, ministryni spravedlnosti Heleně Válkové. Před pár dny ji skandalizovala Mladá fronta Dnes , nyní převzaly štafetu napadání Lidové noviny.

Jiří Pospíšil perlí  v článku švejkovinami. Jako bývalý ministr spravedlnosti se pustil do hodnocení šestiměsíčního působení Heleny Válkové v úřadě. Vyjádřil zklamání nad nedostatečností jejího výkonu a prohlašuje, že během prvních měsíců se ukázalo, že nemá manažerské schopnosti. Z jeho úst to ovšem zní jako drzý vtip:  žádný z bývalých patnácti polistopadových ministrů spravedlnosti nebyl vyhozen tak potupným způsobem z funkce, jako právě Jiří Pospíšil, a to se zdůvodněním, že manažersky nezvládá resort. Vyhazov pro nezpůsobilost opravňuje k „mistrování“ právě jen ve Švejkolandu. Se srovnatelnou drzostí ji nenapadl žádný z předchůdců, kteří ukončili působení přirozeným způsobem.

Dodejme, že na Petru Nečasovi lpí podezření, že pravé důvody odvolání Jiřího Pospíšila před veřejností utajil. Kdyby promluvil, komičnost exministrovy pózy nadřazeného „mistra“ by možná vynikla ještě více.