Komickou stránku mají odezvy jinak smrtelně vážných politických představitelů na rozhodnutí Andreje Babiše nevzdáti se funkce předsedy vlády ani v případě, že na něj státní zástupce podá obžalobu. Chápu: cílem vyvolání jeho trestního stíhání bylo napravit jejich politický neúspěch a snažení nevede k žádoucímu úspěchu. Andrej Babiš nehodil ručník do ringu, když mu policie sdělila obvinění. Pro republiku mělo být obrovskou ostudou na mezinárodním poli, že má trestně stíhaného předsedu vlády. Ale nakonec vidíme na obrazovkách, že politici na mezinárodních setkáních ho poplácávají po ramenou a jednají s ním jako s rovným. Proplouvá mezi nimi jako ryba ve vodě. Už to jeho poražené protivníky musí pěkně štvát. Ani  toho ale  nebylo dost. Právě se dověděli, že ani po podání obžaloby se ho nezbaví, a proto upadají do hysterie.

Andrej Babiš pouze řekl, co udělá, kdyby… Proč je kolem toho tolik rozčilení? Ovlivní soudní řízení jeho výkon ve funkci? Vždyť může svou přítomnost v soudní síni omezit na nezbytné minimum a dále se naplno věnovat svému úřadu. Co zvládla Alena Vitásková, zvládne také.

Je ale vůbec jisté, že padne obžaloba? Není to vzrušení kvůli úmyslu nedbat na obžalobu poněkud předčasné? A mají kritici jeho rozhodnutí jasno, jak se zachovají, pokud  skutečně setrvá ve funkci bez ohledu na obžalobu? Mají připravenu taktiku opatření, jimiž by ho v tom případě přiměli k odstoupení? Soudím, že nejspíš zůstanou u jalových řečí.