O věci jsem psal již 30. května 2013 po zahajovacím dni hlavního líčení a 12. července po druhém hlavním líčení. Obžalovaní se odpovídají z pomoci   k přerušení výkonu trestu Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka, odsouzených za krádež 74 milionů Kč z auta bezpečnostní agentury. Trestného jednání se měl obž. Vladimír Chrástecký dopustit tím, že zadal obž. Vlastimilu Matulovi vypracování stížnosti pro porušení zákona a souvisejícího rozhodnutí o přerušení výkonu trestu výše zmíněných pachatelů. Soudce Vlastimil Matula jako stážista na ministerstvu spravedlnosti se měl provinit tím, že vypracoval stížnost tak kvalitně, že ji Nejvyšší soud přijal k projednání na veřejném zasedání. Oba jednali s vědomím, že podnět ke stížnosti pro porušení zákona již dříve vyhodnotila záporně referentka Ilona Jakůbková a paní exministryně podepsala soupis odložených stížností, v němž byl tento případ uveden.

Pak se podařilo podsunout dokumenty k podpisu exministryni Daniele Kovářové. Orgány činné v trestním řízení nezjistily, kdo se o tuto klíčovou část operace postaral.

Zato vyšlo najevo, že příkaz k propuštění podepsal a do věznice zaslal Matulův nadřízený, vedoucí oddělení Jiří Balzer, kterého ale státní zástupce neobžaloval.

Nejvyšší soud nakonec stížnost neprojednal, protože ji po nástupu k výkonu druhého mandátu vzal zpět exministr Jiří Pospíšil bez ohledu na nařízené veřejné jednání. Údajně tím chtěl vynutit rychlý návrat Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka do vězení. Spěchal tolik, že odňal obžalované zákonnému soudci. Ale právní moc zpětvzetí nastala až dva dny po plánovaném datu veřejného zasedání Nejvyššího soudu, takže vlastně nedosáhl ničeho, co by dalo jeho zásahu punc rozumnosti.

V předcházejících dvou částech hlavního líčení soud vyslechl obžalované a řadu svědků, mezi  nimi dva bývalé ministry spravedlnosti, Danielu Kovářovou a Jiřího Pospíšila. Nejzajímavější a jediný skutečně škodlivý pro obžalované byl výslech výše zmíněného Jiřího Balzera, který má na ministerstvu rozhodující slovo při rozhodování o podnětech ke stížnosti pro porušení zákona. Ten s podáním stížnosti zásadně nesouhlasil, odpor  ale neprojevil, nakonec zařídil  propuštění odsouzených a na účast na nekalém počínání obžalovaných navázal „práskáním“ Jiřímu Pospíšilovi.