Případem se ale nakonec zabývala zlínská pobočka Krajského soudu Brno, z počátku senátem předsedkyně Ivety Šperlichové, přezdívané „soudkyně OLO“, jenž věc dovedl k prvostupňovému rozsudku. Po zásahu Ústavního soudu kvůli podjatosti soudkyně „OLO“ rozsudek pozbyl platnost a celý proces proběhl znova před senátem předsedy Jiřího Dufka u téhož soudu.

Významnými postavami mezi obžalovanými byly dvě sourozenecké dvojice, jež jsem v článcích, dosud dostupných na mém blogu a na webu spolku Chamurappi, odlišoval přezdívkami. „Rošťáci“ byli Roman Šulyok a jeho mladší bratr Jan. Roman Šulyok je recidivista, provozovatel výrobní linky na výrobu padělků cigaret Marlboro na provozovně v Malhosticích. Když dostal zprávu, že kolem jeho provozovny krouží celníci, výrobu zastavil a stroje převezl do skladu v Lužkovicích, jenž patřil akciové společnosti „Slušňáků“. Tvrdil, že je zde nechá zprovoznit, aby je mohl předvést ukrajinskému zájemci a prodat. Jeho mladší bratr byl jeho „pravou rukou“. Dojížděl do Lužkovic na kontrolu. Podle výpovědi před soudem  svědka Petra Klementa příležitostně prodával padělky cigaret Marlboro z výrobny v Malhosticích.

„Slušňáci“ jsou Ladislav Lebánek a jeho mladší bratr Jan. Nikdy nebyli trestaní a jejich společnost platila poctivě daně. Společně podnikali. Vlastnili krásný Lesní hotel, skladový areál v Lužkovicích a výrobnu oken, jejíž výrobky se prodávaly i do zahraničí. Velmi rychle pochopili, že Roman Šulyok není dobrý nájemník, a proto mu poskytli drobnou pomoc při zprovozňování strojů, aby se ho rychle zbavili. Šulyokův záměr se nakonec nezdařil, ale to není předmětem zájmu v tomto článku.