Zdeněk Koudelka: Drahoš proti ústavě

02.07.2017 9:30 | Zprávy
autor: PV

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš prohlásil, že by nejmenoval vládu, která by se opírala o komunisty, a že by nevyhlásil referendum o vystoupení z Evropské unie. V případě jmenování vlády prezident rozhoduje a bez jeho jmenovacího dekretu se nikdo ministrem nestane. Zde má Drahoš pravdu, byť je otázkou, jak dlouho by vedl spor s většinou Poslanecké sněmovny, která by jiné vládě odmítala dát důvěru.

Zdeněk Koudelka: Drahoš proti ústavě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Koudelka

V případě referenda je však Drahošův výrok zcela mimo ústavu. Celostátní referendum stanoví ústavní zákon. Vůči němu nemůže prezident uplatnit veto a lze jej vyhlásit i bez jeho podpisu. Referendum se koná, nastanou-li podmínky stanovené ústavním zákonem. Iniciátorem obvykle je parlamentní komora nebo petice určeného počtu občanů. Prezident bývá pověřen kontrolou tohoto procesu. Například na Slovensku přezkoumává, zda je dostatečný počet platných podpisů občanů. Jsou-li však splněny podmínky pro vyhlášení referenda, nemůže jej prezident znemožnit. Konečně budoucí ústavní zákon může stanovit, že referendum vyhlašuje i jiný ústavní činitel - např. předseda Poslanecké sněmovny.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Referendum

Tvrdíte, že Česká televize a Český rozhlas mají sloužit veřejnosti, ne vládě. Názory na to, zda veřejnosti slouží se ale dost liší. A když jde o veřejnost, proč se jí nezeptat třeba v referendu? Proč obecně Piráti netlačí na to, aby se lidé mohli více rozhodovat v referendum? Pokud vím, u vás ve str...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Na cestě k nevzdělanosti

15:57 Ivo Strejček: Na cestě k nevzdělanosti

Teze Ivo Strejčka na semináři IVK