Na jednání poslance v Poslanecké sněmovně, kterými Tluchoř, Šnajdr a Fuksa byli až do své rezignace, platí materiální imunita. Tedy, že za svou rezignaci jako projev poslance nemůže být poslanec vůbec stíhán. To jasně vyjádřil Nejvyšší soud usnesením z 3. 10. 2012 v kauze Víta Bárty, když konstatoval, že za projev poslance v Poslanecké sněmovně, který je pokryt touto materiální imunitou, nelze považovat jen ústní vystoupení, ale i jiné jednání jako poslance v Poslanecké sněmovně. Přičemž rezignovat na mandát může poslanec vystoupením na plénu Poslanecké sněmovny nebo doručením písemné rezignace předsedkyni Sněmovny, což je též v sídle Poslanecké sněmovny. Orgány činné v trestním řízení mají znát právo, včetně práva ústavního. Pokud nepostupují dle práva, je to vada. Státní orgány, včetně orgánů činných v trestním řízení, musí dát přednost právu, před mediální slávou. Nikdo není nucen vykonávat funkci poslance, když nechce. Každý poslanec může rezignovat kdykoliv a z jakýchkoliv důvodů. Rozhoduje tím o sobě, ne o jiných. Akt rezignace na mandát podléhá materiální imunitě a ne kuratele výkonné moci, kam patří policie i státní zastupitelství. Pokud současná úprava někomu nevyhovuje, je v právním státě možné ji změnit jen novelou ústavy v Parlamentu, nikoliv nedodržováním ústavy.