Spočívá jen ve vzájemném osočování z chyb, kterých se měli jedni či druzí dopustit vysláním právě této političky do Bruselu, a v obviňování z toho, že její portfolio není tak prestižní, jaké mohlo být, kdyby byl s Junckerem vyjednával někdo jiný nějak jinak o někom jiném.

Aktéři téhle debaty si trestuhodně nepřipouštějí, že jejich přestřelky skýtají ostudnou podívanou těm instancím Evropské unie, které ještě budou české zastoupení v Evropské komisi zkoumat pod drobnohledem.

Jako by jim nezáleželo na tom, že Evropskému parlamentu, kterému bude Věra Jourová v příštích dnech vydána na pospas, sami nabízejí argumenty k jejímu odmítnutí, které bude ovšem také odmítnutím jejich přístupu k účasti Česka v Evropské komisi. Věru Jourovou jejich počínání handicapuje, českou politiku deklasuje.

Česká kandidátka na komisařský post je už těžce znevýhodněna tím, že v Evropském parlamentu nebude obhajovat svou schopnost spravovat agendu, s kterou počítala a kterou z domova znala, ale že je na poslední chvíli nucena dokázat svou kompetentnost pro řízení obsáhlého portfolia, s kterým neměla možnost se dobře seznámit.