To, jak naši zemi vnímá zahraničí, ovlivňuje náš zahraniční obchod. Značka je stěžejním marketingovým prostředkem. Její hodnota je založena na tom, jak moc jí lidé důvěřují a do jaké míry jsou schopni se s ní ztotožnit. Silná značka zaručí zemi významnou výhodu oproti konkurenci „Téma brandingu a prezentace ČR v zahraničí vnímám jako velmi důležitý úkol naší zahraniční politiky. Lepší pověst Česka může pomoci nejen našemu businessu v zahraničí, ale stejně tak může nalákat více turistů do naší země. Jak správně komunikovat naše silné stránky ale ještě neumíme. Dobrým vzorem pro nás může být Švédsko. To se cizině představuje jako země s vynikajícím vzdělávacím systémem a vysokou solidaritou ve společnosti. Česko si ale stále mnohde pletou s Čečenskem,“ vysvětluje Lenka Andrýsová.”

Výsledky analýzy týmu studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, které vedl Ing. Ladislav Kopecký a PhDr. Zuzana Lešková a podíleli se na ní partneři z řad soukromých firem i státních organizací, odhalily zásadní nedostatky. V praxi zcela postrádáme ucelený a systémový přístup ke komunikaci republiky navenek a neexistuje ani důvěra lidí ve značku Česko. Naši krajané žijící v zahraničí se ke svému původu nijak nehlásí. Stejně tak například firmy pocházející z českého prostředí, jako AVG nebo Linet, se raději prezentují jako firmy nadnárodní. Také v  oblasti vizuální prezentace se setkáváme s obrovskou rozštěpeností, kdy každé ministerstvo či vládní agentura používá vlastní logo a styl. „Vizuální a komunikační nejednotnost způsobuje problémy.

Cizinci si moc o naší zemi nezapamatují. Navíc nám chybí koncentrovaná centra působení tzv. České domy, které by dokázaly zastřešit a ujednotit české působení v cizině. Z toho všeho pramení nízké povědomí o České republice a neschopnost dostatečně prezentovat naše kvality. Komunikační strategie však není primárně o jednotnosti loga. Hlavně je třeba mít jasnou představu o tom, jaké výhody České republiky předně představíme lidem v zahraničí a našim zahraničním partnerům. I tím se studenti zabývali,” říká k tomu Andrýsová.