Jsem ráda, že jsem mohla svým podpisem podpořit senátní návrh zákona na zrušení tak zvané karty sociálních systémů. Dovolím si jen stručně zdůvodnit, proč jsem tak učinila.
Tedy především, v souladu s opakovaně prezentovaným stanoviskem KSČM, nesouhlasím se samotnou koncepcí tzv. sociální reformy z dílny vládní koalice. Považuji ji za asociální, nevyváženou a hlavně nebezpečnou. Vytváří totiž zdání, že jsou to ti nejchudší, kteří mohou za stávající mizérii v naší zemi. Že jsou to oni, na koho je třeba napřít pozornost. Koho je třeba omezovat, hlídat a sankcionovat, aby náhodou, jak zaznívá od řady představitelů pravice, „neoprávněně nezneužíval“ sociální dávky. Tak to ale není. Ti, kteří ohrožují sociální smír v naší zemi, mezi nejchudší nepatří. A rozhodně většina z nich sociální systém nezneužívá. Lidé, kteří léta poctivě pracovali a odváděli peníze na sociální pojištění, mají přece právo za to žádat od státu adekvátní protihodnotu v případě, že o práci přijdou. Není to žádná charita, ale povinnost státu, kterou si lidé de facto předplatili pro případ, že se dostanou do sociální nouze. A už vůbec to nejsou oni, kdo způsobil tak velký pokles kupní síly občanů ČR, že se to už promítá do ekonomického vývoje v zemi.
Právě u tak zvaných veřejných prací a u karty sociálních systémů se zvrhlost sociální reformy vyjevila nejvýrazněji. Zrušit bezplatné veřejné práce, povinné pro nezaměstnané, kteří nechtějí přijít o podporu, nám pomohl Ústavní soud. V podstatě s argumentací, kterou jsme marně mnozí z nás používali i v Senátu, když jsme příslušný zákon projednávali.
Nechce se mi opakovat hlavní argumenty proti tak zvané sKartě. Celou dobu je vyjmenovává i ombudsman JUDr. Pavel Varvařovský a další osobnosti. Jen chci zvýraznit, do jak absurdní situace jsme se v případě sKarty dostali. Slyšeli jsme premiéra Nečase prohlásit, že sKarta je nyní mrtvá. Pak jsme slyšeli naši bývalou kolegyni, nyní ministryni, Ludmilu Müllerovou, že mrtvá není, ale bude platit omezeně. Nyní vláda upřesnila, že bude užívána jen jako průkaz, využívat ji k platbě nebude povinné. Až na výjimky. Velmi by mě ale zajímalo, kdo a jak bude určovat tyto výjimky. Má jít o lidi, u nichž je podezření na to, že využívají dávky místo k určenému účelu ke gamblerství, nákupu alkoholu atd. To je samozřejmě špatné, ale budí ve mně rozpaky premiérem užité slovo „podezření“. Nebudou tak opět postiženi i nevinní? Navíc si myslím, že samotná sKarta tomu nijak nezabrání, takovým případům lze čelit jen důkladnou prací terénních sociálních pracovníků. Na těch však vláda šetří.
Vláda je nyní v situaci, kdy musela v důsledku špatné smlouvy a pod hrozbou možnosti další drahé arbitráže prosit Českou spořitelnu, aby jí vyšla vstříc, respektovala námitky občanů a netrvala na původní smlouvě. Skutečným pánem situace je tak Česká spořitelna – to ona dnes rozhoduje o tom, jak bude stát vyplácet nepojistné sociální dávky svým občanům. Premiér dnes tvrdí, že vláda o podmínkách smlouvy nevěděla. Ponese za to vůbec někdo odpovědnost?
Privatizace veřejných služeb už dosahuje svého vrcholu. Je nejvyšší čas to zastavit. Ohroženi jsou naši spoluobčané, z nichž mnozí jsou na příslušných dávkách existenčně závislí. Doufám proto, že návrh Senátu týkající se sKaret nebude vládní koalice zcela přehlížet, jak dosud činí ve většině jiných případů.
Psali jsme:
RNDr. Marta Bayerová
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: KSČM
