MŠMT nahrazuje systémová opatření bezduchým testováním, které má ovšem celou řadu rizik. Například v zemích, kde takovýto způsob testování zavedly, došlo k zanedbávání netestovaných předmětů či snaha školy o zbavení se žáků se slabšími výsledky, aby byla škola v žebříčku "kvality" co nejvýše.

Plošné testování, které chce zavést ministr Fiala už od roku 2014, vyvolává řadu vážných otazníků. 

Především je třeba se ptát, k čemu přesně bude toto testování sloužit a kolik peněz za něj zaplatí každý daňový poplatník? Jaká je záruka, že projekt nebude stejným propadákem, jako státní maturita, která udělala do veřejných rozpočtů díru v objemu více než 1,5 mld. Kč a její efekt je stále velmi pochybný? Zapadá vůbec plošné testování do nějakého uceleného konceptu?