Střední Povltaví je dnes typická rekreační oblast. Ale i tady na vás může z obyčejného křoví vybafnout nefalšovaná historická romantika. Jako když. v místech soutoku Vltavy a říčky Mastníka narazíte na stopy .po českém rytířském rodu Břekovců, jako barvitý doklad našich pohnutých dějin v XV. století.

Mastník je napájen vodami ze Sedlčanska a přitéká zprava do Vltavy, vzedmuté v těch místech slapskou přehradou. A přímo nad tímto zatopeným soutokem se dá nalézt rodové sídlo Břekovců, zbytky původně gotické pevnosti Ostromeč, která zde střežila tuto důležitou vodní cestu z jihu do Prahy a ovládala i celý zdejší kraj, který je dnes rájem pro rekreační turistiku a vodní sporty.

Jak jsem si našel ze starých análů, Břekovcové jako páni stavu rytířského jsou v kraji Vltavském uvádění od XIV. století. Lze nalézt i v Ottově slovníku naučném, že heraldikové jim připisují erb se štítem červeným a se stříbrným pruhem pokosem. Svůj vrchol zažil tento rod za Jiřího z Poděbrad. Kdy Ostromeč doopravdy vznikla se možná již asi nedozvíme, ale některé prameny dovozují, že základy byly postaveny v XIV. století na místě ještě staršího hradiště. O podobě tehdejší stavby se nic neví. Dnešní zbytky jsou už z pozdějších, husitských dob, kdy byla původně dřevěná pevnost přestavěna na kamenný hrad.

Nyní jsou trosky hradu už sotva patrné, zarostlé mimořádně hustým náletovým porostem. Ale i bez většího detektivního úsilí lze zjistit, že tady něco opravdu stálo. Po přístupové cestě se dostaneme k hranaté prohlubni, kde jsou zřejmé zbytky zdiva hradního jádra. Ve srázu k Vltavě jsou patrné zbytky příkopu, relikty brány a masivních hradeb. Na nejvyšším místě hradního prostoru stával palác, zřejmě sídlo pána hradu. Kolem bylo lehčí opevnění s předsunutými baštami a zřejmě dřevěné předhradí pro prosté vojáky a lid služebný. Postát chvíli v těchto místech a ani by vás nepřekvapilo, kdyby na vás z mlází vyskočila postava v středověké kytlici a kápi mávající nějakou sudlicí či kropáčem..

Břekovcové za krále Václava IV. zpočátku sympatizovali s husitským hnutím. Jejich sídlo Ostromeč získalo důležitý význam během husitských bouří a svou roli sehrál i v časech bojů krále Jiřího z Poděbrad s panskou jednotou. Tuto kapitolu z dějin hradu lze dohledat v kronikách :