Přes nespočet skandálů se bývalému premiérovi Berlusconimu podařilo stáhnout náskok favorizované levice na necelé jedno procento.

Kromě těsného volebního výsledku je také problémem překvapivě dobrý výsledek populistických stran, které pro změnu odmítají vládnout s kýmkoli. Důsledkem toho je pak naprostá paralýza italské politické scény, a už se dokonce začíná mluvit o vypsání nových voleb. O prohlubování deziluze italské veřejnosti z politiky ani nemluvě. V záplavě analýz a polemik snažících se dopátrat příčin současného nelichotivého stavu by však nemělo zapadnout varování před tím, aby se podobný scénář, jakého jsme svědkem v Itálii, brzy neopakoval i na české politické scéně.

Berlusconi zpátky ve hře? Všechno odpuštěno?

Silvio Berlusconi je smutným zpodobněním italské pravice. Dokázal ji sice sjednotit, ale bohužel trpěl snad každým nešvarem, který si u politika lze jen představit. Využíval svůj mediální vliv k manipulaci s veřejností a k zastrašování oponentů, byl zapleten do řady korupčních skandálů a nechvalně proslulé „Bunga bunga“, na kterých měl údajně svádět náctileté marocké tanečnice. Jeho popularita byla tak, pod tíhou stále nových a nových skandálů, mizivá. Propad ve volebních preferencích byl, stejně jako u české pravice, jasným důvodem, proč Berlusconimu politologové nedávali do budoucna valné šance na úspěch.

Přesto se po sečtení hlasů ukázalo, že je Berlusconimu italská společnost ochotna leccos rychle zapomenout. V dolní komoře bude mít levice jen těsnou převahu. Nicméně v Senátu, i přes mírný náskok středolevé koalice, nebude možné kvůli Berlusconiho silné pozici většinu sestavit vůbec. V Itálii se, narozdíl od České republiky, volilo do obou komor najednou a v případě schvalování zákonů se vyžaduje souhlas obou komor. Pro efektivní vládnutí je proto nutné, aby si vítězná strana zajistila podporu obou komor.