Příkladem budiž včerejší zpráva o tom, že dnešní třicátníky čeká v penzi, tedy v roce 2050, strmý propad důchodů vzhledem k průměrnému příjmu. Ředitelé penzijních fondů proto všem lidem doporučují, aby si vytvořili co nejširší portfolio spořicích produktů. Své doporučení pak podporují studii institutu IDEA při akademickém pracovišti CERGE EI, kde působí i Jan Švejnar.

Jaká je skutečnost? Pokud bude zachován stávající trend důchodové reformy nastartovaný ministry Kalouskem a Drábkem za nečinného přihlížení předsedy vlády Nečase, tedy trend poklesu reálné výše důchodů, pak má tato studie pravdu.

Rostoucí podíl obyvatelstva v důchodovém věku na celkové populaci je nevyhnutelný. Z aktualizované prognózy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 2010, kterou zpracovávali uznávaní odborníci v oboru Boris Burcin a Tomáš Kučera, však vyplývá, že při zohlednění dosavadního vývoje plodnosti, migrace, prodlužující se délky dožití a zvyšování věku odchodu do důchodu dojde v následujících šedesáti letech jen k nepatrnému poklesu podílu počtu pracujících na jednoho důchodce z dnešních 2,9 na 2,8. Jinými slovy řečeno: všechno to strašení ze strany soukromých penzijních fondů i vládní koalice je podle výsledků této přehlížené studie naprosto liché. Potvrzuje se tedy naše myšlenka, že celá tzv. důchodová reforma v pojetí Nečasovy vlády je jen úlitbou majitelům soukromých penzijních fondů. Ale za jakou cenu?

Dnes jsme tak ze strany vlády svědky účelové argumentace, která nemá jiný smysl, než oslabení průběžného financování důchodů a vlastně vybízí k částečné privatizaci důchodového systému podle představ soukromých penzijních fondů.