Pokud opozici v obecném slova smyslu chápeme jako „protiklad, jako odporování něčemu“, nemohu si při nejlepší vůli vzpomenout, kdy jsem z ČSSD zaznamenal důrazné, hmatatelné, cílené a zejména dostatečně vyargumentované odporování či polemiku.

ČSSD jakoby usnula na vavřínech. Průzkumy veřejného mínění jí prakticky stabilně věští vítězství ve sněmovních volbách. Ale – ruku na srdce – je to jen výraz a důsledek nenávisti k současným koaličním stranám, výraz a důsledek odporu proti jejich destruktivní politice a aroganci moci. To je ovšem málo. Správná opoziční strana má připravenu kvalifikovanou oponenturu, na každý konkrétní krok vlády má reagovat krokem svým, vysvětlit, v čem se liší, v čem je lepší, co v jádru znamená a jaké budou důsledky řešení vládního a řešení navrhovaného opozicí.

ČSSD má stínovou vládu, tak stínovou, že není nejen vidět, ale ani slyšet. Tato pozice je dlouhodobě špatná. Vlna odporu jednoho dne zeslábne a pak už bude čas na střet idejí, vizí a metod.