Lachnit (ČSSD): Kdypak začneme platit daň ze vzduchu a slunečních paprsků?

16.02.2012 20:43 | Zprávy
autor: Petr Lachnit

Stát zpravidla nevytváří mnoho vlastních finančních prostředků.

Lachnit (ČSSD): Kdypak začneme platit daň ze vzduchu a slunečních paprsků?
Foto: Redakce
Popisek: Petr Lachnit, zástupce starosty Městské části Praha 5

Výjimkou je samozřejmě tzv. státní kapitalismus, kde stát sám hospodářsky podniká zřizováním podniků ve státním vlastnictví. Jinak stát žije převážně z daní právnických nebo fyzických osob. To chápeme, tomu rozumíme. Stát přece do jisté míry slouží i nám, občanům, a je proto logické, že si za tuto službu musíme platit. Háček je trochu v tom, že za tyto služby musíme platit, ať je využíváme nebo ne, v kvalitě na kterou si často stěžujeme a hlavně za cenu, která se skutečně neřídí zákonem nabídky a poptávky, ale je diktována zcela nemilosrdně poskytovatelem těchto služeb, tedy státem.

Daňová zátěž pro nás není příjemná a díky ní si musíme ledacos odříkat. Vadí nám proto, že stát jako příjemce našich ušetřených peněz s nimi sám příliš nešetří a málokdy si něco dokáže odříci.

Příliš často nám připadá, že daňoví odborníci se zbytečně moc nechají inspirovat při zavádění nových daní pohádkami našeho dětství. Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, zatím nemusíme platit daň ze vzduchu, který dýcháme, daň ze zatížení chodníků a daň ze spotřeby slunečních paprsků. Nejsem si jist, zda to bude platit i v okamžiku, kdy tuto úvahu budete číst. A právě tato nejistota vytváří to nepříjemné společenské klima, na které si tak často představitelé daňového výběrčího stěžují.

Náš stát se chová jako železnice, kterou právě on sám provozuje. Ve většině obcí není nádraží umístěno v centru. Často je mimo obec a dostat se k němu zpravidla znamená dlouhou a nepohodlnou pěší procházku. Železnici ale nezajímá, jak dopravit zákazníky k nádraží. Naopak. Pokud se rozhodnete přijet k vlaku vlastním autem a pokračovat dál železnicí, musíte počítat s tím, že buď budete obtížně hledat parkovací místo, nebo zaplatíte za parkovné cenu, která vám už beztak vysoké jízdné výrazně prodraží. Pochopitelně železnici tak ubývá cestujících. Jak se železnice zachová? Zdraží jízdné, aby nahradila úbytek pasažérů. Díky tomu dál poklesne počet cestujících. Tak se zase zdraží. Další úbytek. Další zdražení. Půjde to tak do nekonečna? Samozřejmě ne. Nastane okamžik, kdy vlastník tuto železnici zruší pro nízký počet přepravovaných osob.

Nevybere se díky hospodářskému poklesu očekávaný přírůstek na daních? Nevadí. Zavedeme novou daň. Ta se patrně také nevybere v požadované výši. Bohužel tady příklad se železnicí neplatí. I kdyby daně byly díky tomu obdobně neefektivní, nezruší se.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Jana Berkovcová byl položen dotaz

Jak to myslíte, že chcete vrátit důvěru v přijímací zkoušky?

Myslíte, že teď panuje nedůvěra? Podle čeho tak soudíte? Já třeba za hlavní problém školství i přijímaček považuji zastaralost. Proč se mají dnes děti tolik biflovat věci nazpaměť? Není třeba, aby se výuka zaměřila víc na to, aby studenti uměli myslet vlastní hlavou, na logiku, na kreativitu, zručno...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jakob (TOP 09): Vláda má hledat úspory, ne rozvolňovat pravidla

16:04 Jakob (TOP 09): Vláda má hledat úspory, ne rozvolňovat pravidla

Projev na 17. schůzi Poslanecké sněmovny 15. května k rozvolnění pravidel stran státnímu rozpočtu.