Miliony, miliardy „ zakotvené“ kdesi na kontech v zahraničí, s použitím pro další účely. A zatím co média přinášejí další a další takovéto informace – neb čtenář, posluchač, divák si to žádá – pak vláda ve skrytu těchto kauz připravuje novinky v některých životně důležitých zákonech, které si s předchozími kauzami  - ve svém důsledku - nemusejí nijak zadat.

Budu konkrétní. Jedná se například o úrazové pojištění zaměstnanců, které má dle plánů vlády přejít do komerční sféry. Ne jen, že v tomto záměru nevidím klady já, co by opoziční poslankyně, ale obdobně i zaměstnavatelé a zaměstnanci. Přitom odborná diskuse při zvážení všech kladů i záporů se přiklání pro řešení jednou institucí, která by se úrazovým pojištěním zabývala a co hlavně – byla by garantovaná státem. Vláda však přirovnává úrazové pojištění zaměstnanců k povinnému ručení u aut, což je podle odborníků i mne poněkud „přitažené za vlasy“. Už i proto, že systém výběru povinného ručení komerčními pojišťovnami má ve výsledku své slabiny. Proč po našich silnicích jezdí nepojištěná auta? Jak budou komerční pojišťovny řešit nárok na plnění pro zaměstnance firmy, která úrazové pojištění nezaplatí?

Přitom vláda, aniž by čekala na výsledek příslušné analýzy, zadané usnesením 180 z 21. března 2012 týkající se problematiky odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání a návrhy na budoucí řešení – s termínem do 21. září 2012 – předkládá už nyní(!) návrh na zrušení  stávajícího platného zákona, který ale zatím nenabyl účinnosti. Podle usnesení 343 z 16. května 2012 chce totiž zákon 266/2006 Sb. zrušit, aniž by předložila návrh zákona nového. To je však navíc podmíněné změnami nejen v zákoníku práce. Tento zákon, jak víme, procházel před nedávnem řadou změn. Obávám se tedy, že pokud bude vládní koalice přijímat v dalších měsících novou zákonnou úpravu úrazového pojištění, bude to vyžadovat opět změny v zákoníku práce a v dalších zákonech.