Ti, kteří od státu nikdy nic nechtěli, vykořisťují jen sami sebe, neví co je to konec pracovní doby, obvykle nečerpají nemocenskou a ani důchod, protože umřou ve stoje po cestě ze skladu do dílny. Místo aby naše rádoby pravicová vláda tyto lidičky postavila na piedestal a motivovala ostatní k obdobnému chování, začíná uvažovat o jejich tužším zdanění. Nějaký chytrák - spravedlivý rovnostář přišel s nápadem, že milion vydělaný zaměstnancem je stejný, jako milion vydělaný živnostníkem a měly by se tedy taky stejně zdanit.

Často se ale zapomíná, že živnostník od nikoho nedostane psací stůl za zády s radiátorem, měkkou židli na kolečkách, 100W lampičku, počítač, do ruky tužku, stravenky, diety, pracovní oděvy, hygienické potřeby, ochranné nápoje a dovolenou. A především, za svá rozhodnutí nese zodpovědnost jen a jen sám a ručí za ně celým majetkem své rodiny. Pro hospodářsko-tržní prostředí  je dobré, když existuje nabídka alternativních forem obživy. Každá má svá pro i proti.

Pokud vláda nivelizuje zdanění obou forem, ztratí živnostník spolu s výhodami svou motivaci a příště místo aby se postaral o sebe sám, zajde na úřad práce.