Do roku 1993 Světová zdravotnická organizace pokládala homosexualitu za nemoc. Dnes je homosexualita pokládaná za biologický stav, předurčený komplexní souhrou genetických faktorů a raného děložního prostředí. Tedy genetická odchylka, tak jako spousta jiných s jinými následky. (Dá se tedy předpokládat, že v toku času se při neuvěřitelném rozvoji genetického inženýrství bude moci odstranit, ale to už je na zcela jinou úvahu).

Tak, jak se měnil vztah majoritní společnosti k lidem s genetickými odchylkami všeobecně (od shazování ze skály ve Spartě a rituální usmrcování , po věznění, vylučování ze společnosti až k úplné toleranci), měnil se stejně vztah k homosexuálům. Což je chvályhodné, neboť homosexualita, tak jako jiné genetické odchylky, nebyla a není osobní volbou.

To, o čem je dnešní hysterická debata v mediích, vyvolaná reakcí (bis!) "hradního" Petra Hájka na podporu pochodu Homosexual Pride Prahou ze strany primátora Svobody a dalších politiků, je však o něčem zcela jiném, než o toleranci či netoleranci homosexuálů.