Před volbami v roce 2010 téměř všechny politické strany slibovaly, že navýší platby za státní pojištěnce, tedy za důchodce, studenty, děti či ženy na mateřské dovolené, kterých je v ČR více než šest miliónů. Právě tito pojištěnci čerpají ne vlastní vinou 80 % veškeré zdravotní péče. Přitom stát za ně dosud platí pouhých 723 Kč měsíčně! Byla to Topolánkova vláda, která zmrazením plateb za osoby, za které je plátcem pojistného stát, a zavedením tzv. stropů pojistného záměrně podřezala příjmy do systému veřejného zdravotního pojištění, aby mohla ospravedlnit zvyšování spoluúčasti pacientů v podobě zavedení tzv. zdravotnických poplatků. Nečasova vláda platby za státní pojištěnce navzdory předvolebním slibům nezvýšila. Naopak. Silou protlačila tzv. nadstandardy, zvýšila příplatky za léky a bezprecedentním zvýšením DPH připravila zdravotnictví o dalších pět miliard korun.

Nyní jsme se dozvěděli, že pan ministr Heger konečně hodlá navýšit platbu za tzv. státní pojištěnce o 49 Kč, což by mělo přinést zdravotnictví 3,5 mld. Není zatím ovšem jasné, jestli tento záměr panu ministrovi vůbec projde. Jasné však je, že to experimenty těžce zkoušenému rezortu rozhodně stačit nebudou. Návrh KSČM zrušit maximální výši odvodu pojistného, a navrátit tak do systému potřebnou solidaritu, Nečasova vláda, přes svá předešlá prohlášení, ve svém stanovisku odmítla. Kromě jiného prý kvůli narušení solidarity. Naskýtá se otázka, jaké solidarity? Zřejmě té pravicí zavedené solidarity chudých s bohatými.