Podle Paukrtové jsou dva důvody k znovupředložení návrhu, který Senát na své poslední schůzi překvapivě neschválil. Ten první, že doživotní imunita s funkčností Parlamentu nijak nesouvisí a druhý, že před nedávnem došlo k omezení imunity u prezidenta republiky. „Stav, kdy by hlava státu měla imunitu útlejší než členové Parlamentu, je jak v rozporu s našimi tradicemi, tak se zahraniční praxí. Je-li ochrana prezidenta republiky omezena na dobu výkonu jeho funkce, mělo by to platit rovněž pro členy Parlamentu a soudce ústavního soudu,“ poznamenává Soňa Paukrtová.

„O pojetí a rozsahu imunity zákonodárců se v České republice vedou debaty politické i odborné již od roku 1920. Po roce 1990 pak došlo k řadě bohužel neúspěšných pokusů imunitu omezit,“ uvádí Paukrtová a dodává: „Navzdory tomu, že v praxi nejsou s vydáváním poslanců či senátorů k trestnímu stíhání výrazné problémy, je časový účinek trestní imunity vnímán jako snad největší symbolické dělítko mezi politiky a ostatní veřejností.“

Další témata související s mandátem

Senátorka Paukrtová považuje za klíčové pro fungování Parlamentu zachování indemnity: „Poslanci ani senátoři nemohou být vůbec postiženi za hlasování v příslušné komoře či jejích orgánech. Zde podléhají pouze disciplinární pravomoci dané komory.“ Otázkou podle předsedkyně senátního klubu však je, zda se nezabývat i dalšími tématy souvisejícími  s mandátem. „Mám na mysli například zánik mandátu v důsledku pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin, případně pravomocného odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,“ říká.

Alžběta Plívová, mluvčí TOP 09