Stejně jako většina lidí jsem si nikdy nemyslel, že budu někdy ve vězení. Přesto jsem se v minulosti opakovaně ve Sněmovně zastával těch, kteří díky práci policejní party plukovníka Kubiceho museli strávit měsíce ve vazbě. Ať už to byla náměstkyně ministra Jourová, lidé v kauze Budišov či v kauze biolíh. Pravdou je, že jsem se zabýval nespravedlností jejich uvěznění a ne podmínkami vazby. Dnes jsem v situaci, kdy vězení a vazbu mohu poznat víc, než by mi kdy bylo milé. Můžete mi věřit, je to koncentrovaná hrůza. Ministr Kubice se mi dokázal pěkně pomstít, ale o tom psát nechci.

Může se to stát i vám…

Do vazby se u nás může dostat jakýkoliv občan. Stačí mít prostě smůlu, nebo udělat nějakou hloupost. Podvědomě jsem si stejně jako většina normálních lidí myslel, že vazba je pro ty, kteří jsou druhým lidem nějak nebezpeční. Tedy že vazba i vězení chrání normální lidi proti lumpům. Jistě tomu tak i často je, ale ne vždy. Do vazby se můžete dostat třeba za autonehodu nebo kvůli chybě v práci. Existuje mnoho povolání, kdy vlastní chybou můžete ohrozit život někoho jiného nebo poškodit cizí majetek. Tedy případů, kdy se normální lidé dostanou do vazby, není málo. Vazba je ze zákona určena lidem vyšetřovaným, mnozí z nich jsou nevinní a za čas jsou propuštěni. I zákon na ně hledí jako na nevinné. Přesto prochází něčím, co jsem nazval novodobá tortura. Hned se strhla diskuse, že přeháním, anebo že na lepší věznice nejsou peníze. Bohužel nepřeháním a na výrazné zlepšení není potřeba moc peněz.