Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se v krátkosti vyjádřil podle mne k velice důležitému tématu, což bezesporu investiční pobídky jsou. Ve svém vystoupení budu usilovat o objektivní argumentaci vyplývající ze skutečných potřeb regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti opřené o reálná fakta a mé dlouholeté zkušenosti.

Opakování matka moudrosti, a tak mi prosím dovolte se vrátit do historie. V roce 1998 přijala vláda ČR usnesení číslo 298 k návrhu investičních pobídek pro investory v ČR, kterým souhlasila s uplatňováním této investiční podpory. Byl tak započat proces udělování investičních pobídek v ČR v tzv. předzákonném režimu. Od roku 2000 je poskytování investičních pobídek upraveno zákonem, neboť dne 1. května 2000 nabyl účinnosti zákon o investičních pobídkách.

Zákon byl za svou existenci novelizován šestkrát, naposledy prostřednictvím zákona číslo 159/2007 Sb. s účinností od 2. července 2007. Následně vláda ČR 26. ledna 2009 schválila návrh novely zákona o investičních pobídkách, který byl 17. února 2009 předložen Poslanecké sněmovně, avšak jeho projednání bylo odloženo. Původní znění zákona o investičních pobídkách shrnovalo slevu na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let. Hmotná podpora na nově vytvořená pracovní místa byla 200 tis. Kč na zaměstnance. V současné době je to bohužel jen 50 tisíc.

Souhlasím s částí důvodové zprávy v tom, že stávající systém investičních pobídek upravený poslední novelou zákona z roku 2007 ve změněných hospodářských podmínkách není již dostatečně efektivní, není pro investory ve srovnání s ostatními zeměmi regionu příliš atraktivní a neodpovídá současným potřebám ekonomiky. Z tohoto důvodu jsem doufal, že předložená novela zákona bude obsahovat úpravy, jako například snížení procenta investice do strojního zařízení v okresech nejvíce postižených nezaměstnaností, tj. z 60 na 40 %. Například v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností existují takové okresy s takovou strukturou pracovní síly, která je obtížně zaměstnatelná v projektech s vyšší přidanou hodnotou. Pro takovéto okresy je z tohoto důvodu přínosné získat investice, které nemusí mít ambice hi-tech výroby. V Moravskoslezském kraji jsou takovými okresy například Bruntál, kde míra nezaměstnanosti je 17 %, a Karviná, kde míra nezaměstnanosti je 15 %. Pro získání vhodného druhu výroby by bylo vhodné snížit celkové investice do strojního zařízení z 60 % na 40 %. Praxe ukazuje, že dosažení 60% hranice z celkové výše investice je pro investory ze zpracovatelského sektoru často příliš vysoká a v řadě případů je problematické takovéhoto procentního podílu dosáhnout. Zvýšení procenta celkové investice do strojního zařízení bylo ustanoveno pravicovou vládou zákonem č. 159/2007 Sb., který novelizoval zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách.

Dále jsem doufal, že novela bude obsahovat umožnění poskytování hmotné podpory již na počátku samotné investice. Při získávání zájmu investorů je totiž často klíčovou otázkou, kolik finančních prostředků mohou získat okamžitě při zahájení investice. Tyto peníze pomáhají investorovi zajistit další financování a posílit jeho cash flow, což je často rozhodující prvek pro umístění investice do dané země. V současné době již podpora na vytvořená pracovní místa nebývá vyplácena předem při zahájení investice. Ke změně způsobu výplaty při realizaci nákladů nedošlo z důvodu zneužívání podpory investory, existují dostatečné kontroly a renomované společnosti nemají zájem na negativní publicitě. Šetřit na této stránce výdajů je kontraproduktivní. Výdaje na nezaměstnané totiž nemají žádnou návratnost. V současné době, která je poznamenána krizí likvidity, investoři vysoce upřednostňují okamžité poskytnutí hmotných podpor oproti stávající praxi, kdy je hmotná podpora přiznávána až následně po splnění vytvoření určitého počtu pracovních míst.