Sobotka: Jak to dělal Tony Blair?

14.10.2011 5:26 | Zprávy

Chce to hodně času, ale stojí to za to. Tlusté paměti dlouholetého britského premiéra a labouristického vůdce Tonyho Blaira, které právě vyšly v nakladatelství Práh v českém překladu Tomáše Jeníka, nabízejí podle mého názoru jedinečnou příležitost k nahlédnutí do spřátelené politické kuchyně.

Sobotka: Jak to dělal Tony Blair?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohuslav Sobotka

Zejména v začátečních pasážích jde přímo manuál pro opoziční politickou stranu, která se vrací k moci. Knihu jsem ještě celou nedočetl:), ale neodpustím si alespoň několik prvních poznámek.

Kde se vzal fenomenální úspěch Blairovy domácí politiky, když v roce 1997 dosáhl největšího volebního vítězství v dějinách Velké Británie? V zahraniční politice si vedl hůř, dost si to zkazil přílišným podléháním americkému prezidentu Georgi Bushovi a jeho doktríně preventivních válek. Důsledky Blair plně pocítil později, když jeho pokus o kandidaturu na prezidenta EU narazil na mrazivý nezájem v západoevropských metropolích. Nicméně New Labour, třetí cesta, se stala pojmem. Čím lidi oslovil? A co z toho chceme?

Na začátku bylo to, co nechtěl. Hledal příčiny opakovaných volebních porážek z 80. let. „Přitahovali jsme vlastně jen dva typy lidí - ty, kdo labouristy tradičně podporovali, a ty, kdo k podpoře socialismu a sociální demokracie došli intelektuální cestou," popisuje vleklou neschopnost rozšířit voličské zázemí. První skupina se zmenšovala, a ti druzí, kteří většinou vzešli z univerzitního prostředí, se sice zajímali o blaho lidu, ale neměli žádnou ctižádost. „Dá se říct, že chtěli oslovovat pracující třídu, ne z ní udělat střední třídu - jenže průměrný dělník netoužil po ničem jiném, než aby on a jeho děti patřily ke střední třídě. Intelektuálské pojetí rovnosti nebezpečně sklouzávalo od rovnosti příležitostí k rovnosti příjmů."

Slovní spojení „pracující třída", které se primárně týkalo příjmu, druhu práce a ne vždy také volebního chování, tak bylo prostorem, kde se střetávaly dva odlišné proudy myšlení:
„Jeden proud ovládali odboroví a straničtí aktivisté. Zastávali mnohé z levicových názorů intelektuálního křídla, ale v ekonomických otázkách měli sklon k ještě většímu extrémismu. Druhý proud ztělesňovali lidé, kteří se mnohem lépe orientovali v nepolitickém světě normálních lidí. Rozuměli ctižádosti a tleskali jí, místo aby jí pohrdali. Byli také nekompromisní v otázkách práva a pořádku. Věřili, že sociální podmínky je třeba změnit, ale nikdy je nepřijali jako omluvu za kriminální chování."

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: cssd.cz

Jak byste tedy vše řešili vy?

Mě taky štve, že prošetření Blažkovy kauzy budeme platit my, ale na druhou stranu, jak byste to řešili vy jako ANO? Protože zas neřešit to je podle mě taky špatně, takže je to vlastně takový začarovaný kruh. Kdyby vše zaplatil sám Blažek by bylo nejlepší, ale podle mě naprosto nereálné. Co ale třeba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kolář (TOP 09): Věřili v něco jiného než jejich vrazi

22:31 Kolář (TOP 09): Věřili v něco jiného než jejich vrazi

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výročí Srebrenice.