Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, myslím, že je evidentní, o co tady jde a kdo se bojí nebo nebojí majetkových přiznání. V tuto chvíli není možné srovnávat politiky a poukazovat na to, že oni mohou, a stejnou povinnost bychom dali těm, kteří mají majetek nad 20 milionů. To přece je lež. Pro politiky platí, že každý si může dohledat nákup majetku, který pořídil - na internetu, v novinách, všude. Pro ty, na které by se vztahovala nově povinnost daňového přiznání, neplatila by žádná povinnost zveřejňování. Pouze finanční úřad by mohl tyto osoby vyzvat, aby prokázaly, jak nabyly konkrétní majetek. Myslím si, že není důvod se toho bát. Jestliže někdo získal majetek poctivě a legálně, měl by mít zájem na tom, aby ti ostatní, kteří ho nenabyli poctivě a legálně, nezaplatili daně, nezaplatili peníze do rozpočtu, ze kterého jsou placeny ostatní výdaje a ti poctiví se na to musí skládat, měl by mít zájem na tom, aby takový zákon tady existoval. Myslím si, že právě naopak pro všechny podnikatele, kteří platí spoustu daní, je tento zákon velmi dobrý, protože ti, kteří nebudou platit daně, budou postiženi. Zatím je současný stav výhodný pouze pro ty, kteří se vyhýbají placení daní.

Myslím si, že tento zákon není důležitý jen pro boj s korupcí, možná je daleko více důležitý pro boj s daňovými úniky. Nemyslím si, že bychom neměli chránit ty, kteří si například pančováním alkoholu vydělali desítky nebo stovky milionů korun a tyto peníze dnes mohou užívat bez problémů, mohou si za ně stavět vily, přestože jsou tady desítky mrtvých. Myslím si, že i toto je způsob, jak bránit takovým kauzám jako je tato metanolová aféra. Děkuji. (Potlesk.)