Já děkuji, pane místopředsedo, znovu jenom pro formu řeknu, přirozeně by bylo daleko logičtější, kdyby zde pan premiér seděl, mohl vyslyšet mé argumenty a mohli jsme vést rozpravu. To, že zde předseda vlády není, to v jakém stavu se odehrávají interpelace, čili možnost opozice diskutovat s vládou, to je nedůstojné, to je skandální, a to je také vypovídající o tom, jak bere vážně tato vláda nejen hlas opozice, ale já se nebojím říci, jak bere vážně tato vláda vládnutí jako takové.
Pane premiére, i v druhé interpelaci jsem byl nucen vyslovit nesouhlas s tím, jak jste mi písemně odpověděl na to, když jsem vás interpeloval s tím, a v té věci, zdali si uvědomujete, že vaše vláda je sociálně nespravedlivá.
Ta moje nespokojenost s vaší odpovědí je proto, protože jsem odhalil to, že vy si vůbec neuvědomujete, že vaše vláda je vládou nespravedlivou, že vaše vláda je sociálně nespravedlivou vládou. Já teď snesu argumenty, proč tomu tak je.
Je tomu tak proto, vážený nepřítomný pane premiére, že vaše vláda odebrala 130 tisícům rodin, 130 tisícům rodin sociální příplatek. A, vážení občané, pohleďte jenom, jak to pravici zajímá. Pohleďte, vážení občané, jak pravici leží na srdci to, že tato pravicová vláda odebrala 130 tisícům rodin sociální příplatek. Udělejte si obraz sami.
Sociální příplatek, vážený nepřítomný pane premiére, kryl rodinám - podotýkám, že rodinám s nízkými náklady, s nízkými příjmy, to, co rodina potřebuje na úhradu a materiální zabezpečení jejich dětí. Není žádným tajemstvím, že vláda původně chtěla tento sociální příplatek zrušit zcela bez náhrady. Vláda od toho svého záměru byla nucena ustoupit, přesto sociální příplatek výrazně krátila, a dnes je poskytován pouze 16 tisícům rodin.
Ten sociální příplatek, abychom všichni věděli, o čem je zde řeč a o čem hovořím , dámy a pánové, pobírají rodiny, které už tak jsou postiženy životním osudem, které jsou ve velmi těžké životní situaci, protože mají málo peněz, protože skutečně třou bídu, a navíc mají nemocné dítě - nemocné dítě, těžce nemocné dítě, dlouhodobě postižené dítě. Tak na tyto rodiny se, vážený nepřítomný pane premiére, vaše vláda neštítila sáhnout. Těmto 130 tisícům rodin odebrala sociální příplatek, protože si řekla "musí se šetřit, musí se šetřit". Takže vy se mstíte postiženým, nemocným, chudým, bezmocným. To je skutečnost. Vám se to nelíbí, ale taková je pravda.
Pane premiére, navíc, díky vaší vládě většina padesátníků a většina šedesátníků bude mít nižší důchod. To je dárek vaší vlády, to je dárek Drábkova experimentu.
To je pozdrav Drábka přes jeho malou penzijní reformu. Ano, všichni tito padesátníci a šedesátníci, kteří jsou dnes se svým příjmem do 25 tisíc korun, budou mít podstatně nižší důchod. To je pozdrav od pravicové vlády. A víte proč, nepřítomný pane premiére? Proto, aby ti nejbohatší se měli lépe! Proto, aby ti, kteří dnes mají nad 40 tisíc měsíčně, měli důchod větší! Tak proto bere důchody těm, kteří dnes vydělávají do 25 tisíc. Ti, kteří mají od 25 do 35 tisíc, těch se to nedotkne. A ti, kteří mají nad 40 tisíc, dostanou Drábkův dárek.
Ani na mladé jste nezapomněli, pane premiére! Ty bičujete Drábkovým bičem a karabáčem, když zavádíte soukromé penzijní fondy a budete penzijní majitelům penzijních účtů posílat ročně 30 miliard, tak pěkně to všem osolíte a osladíte, protože jim zvýšíte výrazně daň z přidané hodnoty a všechno se lidem zdraží. Lidem se všechno zdraží proto, aby majitelé penzijních fondů měli setsakramentsky dobrý byznys. To je vaše politika!
Pane nepřítomný premiére, vaše vláda se mstí lidem do 30 let, kteří jsou chudáci vyděšeni a mají strach z přízraku chudoby. Ano, to není legrace, pane premiére. Lidé se chudoby vážně bojí. Mají strach. Mladí lidé už dnes si trhají vlasy, koho že ve volbách volili, komu dali svůj koho že svým hlasem podpořili. Většina mladých lidí se cítí podvedena stranou Věci veřejné. Říkají jim podle zkratky VV veselé veverky. Dnes už prý nejsou ani veselé, a dokonce nejsou ani veverky. Lidé jsou zcela zmateni. Jsou zmateni z toho, co se v politice děje. 37 % lidí mladších 30 let vážně má obavu zestárnout. Má strach z toho, co ve stáří bude. Přes 50 % dotázaných mladých lidí sice odpovídá, že si na stáří šetří, ale to šetření je do 500 korun měsíčně, čili je zanedbatelné. Víc si nemohou dovolit šetřit, protože nemají z čeho. Podle dotazů, pane nepřítomný premiére, je velmi smutné zjištění, lidé odpovídají, že nejenže se cítí podvedeni, ale že jsou přesvědčeni, že nemají zajištěna základní práva, že nemají zajištěna práva, jako je právo na bezplatné vzdělání, že nemají zajištěno právo na bezplatné zajištění, že nemají zajištěno základní právo na důstojnou odměnu za práci, která by jim zajistila základní, podotýkám základní životní standard. Mladí lidé jsou zmateni, když dokončí vysokou školu a najednou zjistí, že je nikdo nechce. V tom nejlepším případě najdou práci, ale zjistí, že si vydělají tolik, že si nestačí pokrýt provoz své domácnosti. Mladí lidé zkrátka vidí, že Listina základních práv a svobod a Ústava jako by byla bezcenným dokumentem. A to je velmi zlé, to je velmi špatné! Mladí lidé vidí, že to, co je psáno v této Listině základních práv a svobod, v praxi nefunguje. A tak řada mladých se bojí, až dodělá svoji vysokou školu nebo střední školu, že bude bez práce. O tom se lidé nejen baví, z toho lidé vážně mají obavy, a to lidi děsí. Mladí lidé jsou hned po dokončení studia postaveni před celou řadu velmi těžkých životních úkolů - založí si rodinu, mají uživit dítě, mají mu umět dát vzdělání, slušně ho vychovat, mají si umět pořídit byt, vybavit ho, popřípadě opravit tento byt. Vážený nepřítomný pane premiére, v malém městě zařízení a vybavení běžného bytu je částka přes 2 miliony korun, v Praze jsou to hodnoty vyšší. Platba běžného nájemného je 8-10 tisíc korun. Lidé vážně mají problémy. Věřte, lidé vážně mají problémy!
Mladí lidé si uvědomují, kolik peněz tato vláda dává na vědu, na výzkum, na vzdělání a nejsou s tím spokojeni, a to je důvod, proč vzdělaní lidé vychází do ulic, proč se bouří, proč jsou nespokojeni. Zkrátka mladí se cítí podvedeni, cítí se býti oklamáni. A tak realita je taková, že v celé řadě rodin rodina nemůže vynakládat po dvakrát deseti tisících, aby užila ve své rodině dva vysokoškoláky. Nemůže si to dovolit, protože zkrátka na to rodina nemá. Neustále víc a víc přibývá studentů, kteří si už nedokážou uhradit zdražující náklady: menza, doprava, stravné, celá řada plateb při nákupu skript či jiných pomůcek. Prostě vysokoškoláci, a není jich málo, se dostávají na pokraj, že ze svých zdrojů a ze zdrojů, co jim zajistí rodina, nejsou schopni vyžít. Taková je realita všedního, úplně obyčejného dne. Mnozí vysokoškoláci po ukončení svého studia jdou pracovat mimo obor, a to je ten lepší případ, anebo končí na úřadu práce.
Vážený pane premiére, vím, že se to ne příliš hezky poslouchá, ale taková je pravda. Vaše vláda, pane premiére, zkrátka obrací lidem kapsy naruby. Váš kabinet je jeden velký asociál. Krvavě útočí na rodinné rozpočty středně příjmových a nízkopříjmových vrstev obyvatelstva, protože právě tito lidé jsou nejvíce ohroženi zvyšováním sazeb DPH. Lidé pod vládou ODS zažívají ty nejkrutější chvíle, ta nejkrutější zdražování ve své historii. A věřte, není to legrace. Ne každý si může vzít autíčko a košíček a odjet nakupovat za hranice. Ne každý. Celá řada lidí je nucena kupovat věci tady u nás doma, to, co vy jim zdražíte. Akorát je problém, že zejména lidé a rodiny, kde jsou dvě, tři či více dětí, opravdu nedokážou vyžít. Tak to zkrátka je, protože vy jim zdražíte zcela vše.
Vaše vláda zavedením jednotné sazby daně z přidané hodnoty amatérsky a necitlivě ničí životní úroveň většině rodin. Zkrátka vy jste lidem slíbili, že daně zvyšovat nebudete, a není to pravda. Kupříkladu dnes lidem rostou náklady na léky, a to pane premiére, téměř o pět miliard korun. Výrazně zvyšujete ceny bytů, nájmy, pronájmy. Výrazně se lidem zdražují veškeré náklady na kulturu, sport, rekreaci, na dovolenou. Je statisticky prokázané, že měsíčně díky vašim vládním experimentům se lidem zdražuje živobytí o 1 500 až 2 000 korun. Ano, rodina, aby se měla stejně, aby měla svůj stejný životní standard, pane premiére, díky vám musí vynaložit ze své peněženky navíc. Ne každá rodina to dělá s lehkým srdcem. Ne každá rodina to dělá bez problémů.
A vy jste to, pane premiére, dotáhli tak daleko, že Česká republika se dostala na hranici daňového dumpingu. Daňový dumping znamená, že se zde prima žije těm nejbohatším, protože ti platí tak nízké daně, že by je nikde v žádné zemi tak nízké neměli. Ti si rochtají, ti si libují, protože vaše vláda pracuje na objednávku těch nejbohatších, na objednávku těch miliardářů. Těm vaše vláda s pokorou v tichosti slouží. Ale neslouží obyčejným lidem, pracujícím, důchodcům, matkám samoživitelkám, lidem z vesnic - těm rozhodně vaše vláda neprospívá.
Víte, pane premiére, není možné, že vše by bylo dílem náhody. Není možné, že celá daňová reforma by byla jen tak dílem náhody. Vždyť ta daňová reforma prospívá pouze deseti procentům těch nejbohatších. To, že chcete zavést jednu sazbu DPH, to nemá žádnou logiku. Daně tady nejsou proto, aby se jenom vybraly peníze do rozpočtu, ale daně mají vysokou roli sociální. Vysokou roli sociální, ochranářskou roli. Běžně v ostatních zemích je typické, že země mají dvě až tři daňové sazby - Belgie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Polsko, Finsko, Německo, Holandsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko a tak bych mohl pokračovat dále. Vláda přece, pane nepřítomný premiére, nesmí daněmi zatěžovat širokou veřejnost, aby ulevila zbohatlíkům. To přece není hezké. Ale vy to děláte.
Vláda by naopak měla pracovat ve prospěch středních vrstev, ve prospěch více početných rodin, ve prospěch mladých lidí, ve prospěch sociálně potřebných. Vláda by naopak měla hájit oprávněné zájmy pracujících. Vláda by měla hájit jejich právo na důstojnou odměnu za jejich práci, měla by zabránit vzniku mezigenerační nesnášenlivosti, měla by se starat o to, aby co největší procento lidí mělo práci a uplatnilo svoji pracovní sílu na trhu práce. Vláda by neměla ignorovat podporu středního živnostenského stavu.
A podívejte se, jak se vládní koalice chová. Vládní koalice lidem zdražuje jídlo, zvyšuje lidem daně. Vláda lidem škrtá dávky, bere lidem mateřskou, snižuje postiženým důchody, snižuje důchodcům starobní důchody a konečně snižuje i sociální příspěvky rodinám na péči. To je vláda tato, to je tato vláda, vláda této koalice. Ta, která pracuje v žoldu nejbohatších. To je výsledek Nečasovy vlády. To je výsledek vaší vlády, pane premiére. Vy akorát vyhrožujete zavedením školného, likvidací zaměstnávání postižených a invalidů. 90 % lidí proto viní politiky z toho, že hájí pouze své zájmy, zájmy příbuzných, známých a že nehledí na zájmy širokých vrstev občanů. Proto lidé přestávají věřit politice jako takové.
Víte, pane premiére, slibovali jste, že budete vládou proreformní. Nejste vládou proreformní, jste vládou packalů a škrtačů. Škrtačů a škrtačů, nic jiného neumíte. Bohužel tím škrtáním ovšem šlapete po mnohých osudech mnohých rodin. Ukázalo se, že veškeré plošné výdajové škrty jsou zcela bez rozmyslu, bez jakýchkoliv velkých úvah. Dokonce sám prezident Václav Klaus, bývalý zakladatel ODS, vás musel zabrzdit, když jste škrtem pera chtěli zavést jednorázově dvacetiprocentní sazbu daně z přidané hodnoty a tak jste chtěli nalít do rozpočtu 60 miliard, vytahat peníze z kapes nejchudších a středně příjmových, protože před lety jste je poslali do kapes těch nejbohatších. Sám prezident Václav Klaus vám v tom musel zabránit.
Cynismus vaší vlády spočívá v tom, že vy jste neochotni komunikovat cokoliv s veřejností, s odbory, s opozicí. Výsledek toho, jak dnes tady sedíme, to je jenom obraz ochoty, respektive neochoty vaší komunikace. Vaše vláda zkrátka se mstí na lidech a vozí se po lidech, kteří krizi ale vůbec nezavinili. Zkrátka ODS lidem slibuje, slibuje a slibuje. Dříve slíbila ODS smlouvu s voliči. Dnes lidem slíbila, že jim nebude snižovat daně. Dříve Topolánkova vláda snížila daně nejbohatším - 90 miliard ročně, dnes naříká pravicová vláda, že jí v rozpočtu chybí tyto miliardy, že jí v rozpočtu peníze chybí, a proto zvyšuje nepřímé daně, zdražuje běžnou spotřebu nízkopříjmových a středně příjmových skupinám občanů. Dříve vláda cpala do kapes těm nejbohatším. Dnes vláda tahá peníze z kapes těch nejchudších. Dříve vláda plnila zadání pouze pro vyvolené, pro nejbohatší, a to tím, že zejména jim snižovala daně. Dnes společnosti žije ve strachu. Lidé mají strach z nemoci, mají strach zestárnout. Mají strach z hmotné nouze. Lidé mají strach z nedostatku peněz, mají strach ze ztráty zaměstnání. Lidé mají strach z pocitu nepotřebnosti. Lidé mají strach z poklesu životní úrovně.
Sedm z deseti Čechů má strach o ztrátu zaměstnání. Sedm z deseti Čechů je přesvědčeno, že při ztrátě zaměstnání stát nedostatečně lidem pomáhá. Lidé tvrdí, že hrozba ztráty zaměstnání je velmi podobná traumatu jako smrt v rodině. Podle psychologů v takovýchto rodinách dochází k těžkým depresím, k velmi vážnému narušení výchovy dětí. Na děti je přenášena nervozita rodičů a ta nervozita rozleptává celou rodinnou pohodu a atmosféru. Není výjimkou, že rodiny, které jsou postižené ztrátou zaměstnání, mají velmi blízko k alkoholu, a to proto, že jej používají jako prostředek, byť zbabělého útěku od kruté životní reality. Rodiče nemají dostatek peněz na zajištění základního standardu při výchově dětí, nemají dostatek peněz, aby dětem zajistili vzdělání a zdravý sportovní a vyvážený jejich rozvoj osobnosti. Mnohé děti tak velmi lehce sklouzávají ke kriminalitě a u mnohých dětí se projevují nežádoucí patologické jevy s porušenou a narušenou psychikou.
Celá řada padesátníků má strach zestárnout. Celá řada padesátníků má strach, že přijde o práci. A když se to, nedej bože, stane, tak člověk v padesáti, který má odpracováno 30 let, do kterého společnost nainvestovala praxi, vzdělání, zkušenosti, který nabyl určitého celospolečenského a občanského postavení, najednou v padesáti zůstává sám. Zcela sám, opuštěn, bez zájmu. A společnost mu krutě dává najevo, že už je starý, opotřebovaný a že už o něj není zájem. To mám jako svědecké výpovědi od lidí, kteří mě navštěvují v mé poslanecké kanceláři.
Vážený nepřítomný pane premiére, chtěl jsem říct nepříjemný pane premiére, ale musím se opravit, nepřítomný pane premiére, musím říct, že to jsou konkrétní nářky vysokoškoláků, absolventů vysokého učení technického, bývalí lidé, kteří léta letoucí byli konstruktéry, kteří této společnosti odvedli velké hodnoty a najednou po třiceti letech o ně společnost nedokáže ani zavadit. Člověk zůstává zcela sám.
Vážený pane premiére, to je krutá realita. Vaším prodlužováním věku odchodu do důchodu musím říct, že celá řada lidí už nebude mít to štěstí se do důchodu dostat, protože se toho nedožijí. Jejich zdravotní stav, zvláště když vykonávají těžkou fyzickou práci, jim to nedovolí, protože budou zhuntovaní, budou zničení, protože budou opotřebovaní. Ne každý sedí v saku, v kravatě, v kanceláři a za zadkem má teplomet. Ne každý. Jsou lidé, kteří pracují v dešti, na stavbách, na polích, v automobilech a kteří mají setsakramentsky těžké povolání a těžké zaměstnání.
Je dlužno říci, pane premiére, že vaše vláda zhoršuje sociální postavení pracujících a velmi výrazně zhoršuje sociální postavení důchodců. Prostě vaše vláda si lidi plete se štvanou zvěří. Lidé dnes jsou zadluženi a mají splácet v bankách plných 60 miliard, což je po termínu splatnosti. To je velmi vážná situace. Chudoba v Česku roste. 936 tisíc lidí je už v absolutní chudobě. 300 tisíc Čechů nedosáhne na příjem 6 219 korun měsíčně. Dlouhodobě jsou nejvíce ohroženi nezaměstnaní a lidé s nízkými příjmy. To je realita.
Daňová reforma, ta je opravdu spravedlivá pouze pro 10 % těch nejbohatších. Vláda přišla na to, že daňový Topolánkův experiment byl ekonomickým nesmyslem, ale zavedení jedné sazby a jednotné sazby daně je dalším ekonomickým nesmyslem. Je dlužno vzpomenout, že v Dánsku je jedna sazba, ale celá řada věcí denní potřeby má nulovou sazbu daně, a to právě pro hledisko sociální a pro hledisko ochranářské. Vaše vláda důsledně likviduje střední třídu, střední živnostenský stav.
Je dlužno také říci, že vaše vláda likviduje stavebnictví jako obor, že vaše vláda likviduje stavební jako obor. O tom by bylo možné hovořit hodně. Vaše vláda doufá a věří, že škrtání ve spotřebě bude všelékem, ale škrtání ve spotřebě nevytvoří nová pracovní místa, nové šance, nové příležitosti.
Vyšší zdanění těch nejbohatších by bylo správné a spravedlivé a byla by jedna z alternativních cest, jak nastartovat ekonomický rozvoj. Je dlužno říci, že vaše vláda zcela ignorovala jakákoliv prorůstová opatření prostřednictvím kterých by bojovala s ekonomickou krizí. Krizi není možno řešit jenom a toliko výdajovými plošnými škrty a navíc běžným rodinám zvyšovat spotřebu. Tím se podlomí koupěschopná poptávka lidí a občanů a v důsledku toho se bude propadat hospodářský růst. Snížením spotřeby obyvatel tím také dojde ke snížení hrubého domácího produktu a bude zpětně vyvolána další a další krize rodin. Snížení životní úrovně občanů, to bude důsledek tupých výdajových škrtů a růst sociálního napětí a sociálních nepokojů.
Pane premiére, není divu, že lidé se bouří, že lidé demonstrují, že naštvaní vycházejí do ulic. Dochází k hromadnému houfování a k mobilizaci levice po celém světě. Formují se střední třídy, protože se cítí ohrožené. Lidé se bouří proti výdajovým škrtům. Zprvu klidné demonstrace už napovídají a mají charakter sociálního neklidu. Je to vyhrocená atmosféra, která se přelévá ze státu na stát. Je to v Řecku, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Německu, Francii, Slovensku a je to i v Česku. Nejprve se to šíří jako mor. Posléze tyto nepokoje budou přerůstat v generální stávky. Lidé už odmítají další nesmyslné si utahování opasků, lidé už odmítají další utrhování si od úst na úkor svých dětí, na úkor své rodiny. A to vše lidem připadá zbytečné, když vidí rozmařilost mocných a rozmařilost bohatých Lidé hromadně odmítají stagnaci platů v konfrontaci s růstem cen potravin, s růstem cen služeb a v konečném důsledku s růstem cen prakticky všeho. Lidé už nechtějí svými penězi lepit rozkradené miliardy v bankách, ve státních podnicích či při privatizačních aférách. Většina lidé přestává věřit této vládě. Většina lidí přestává věřit v neregulovanou tržní ekonomiku. Většina lidí už si nechce nechat brát své peníze na úkor bezostyšné rozmařilosti mocných a bohatých. Lidé protestují proti přirozenému narušování rovnováhy. Obecně je odmítána situace sociálního napětí, rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými a praktická likvidace střední třídy.
Pane premiére, lidé už odmítají býti loutkami v rukách mocných. Lidé už nechtějí býti řadovými pěšáky na šachovnici privilegovaných. Obecně ve světě selhala ideologie pravicové politiky. Neoliberální ekonomické vidění světa je ve smrtelné křeči. Ve smrtelné křeči! Slovensko je toho hmatatelným důkazem. Hlavním cílem pravice je, byla a zůstane nesmyslná privatizace, privatizace státní moci, důsledná, skrytá demontáž státu jako takového. Demontáž jeho dílčích agend ze strany pravice je dlouhodobě připravovaný zločin. Je to mnoha set miliardový výhodný kšeft a byznys pro privátní sektor. Je to likvidace sociálního státu jako takového, je to likvidace služeb, které dříve poskytoval stát občanům bezúplatně v daleko vyšší kvalitě. Dnes honosně hovoříme o out-sourcingu státní moci, převedení státní moci na soukromé firmy. To je výsledek, pane nepřítomný premiére, vašeho vládnutí.
Zdevastovali jste podnikatelskou sféru. Došlo k propadu ekonomiky, k celkové stagnaci a k nárůstu veřejného zadlužení. Roste inflace, propadají se reálné mzdy, roste nezaměstnanost, zadluženost státu se vystupňovala na 41 % hrubého domácího produktu, nezvyšujete minimální mzdu, stagnujete důchody starobním důchodcům, zhoršuje se právní ochrana zaměstnanců. Dochází ke krácení dávek, ke krácení dávek pro sociálně potřebné, zdravotně hendikepované, krátí se dávky lidem bez práce, krátí se dávky lidem v hmotné nouzi. Výrazně se zhoršuje životní situace drtivé většiny lidí. Pane premiére, kupř. 39letý elektrikář nabízel k prodeji svoji ledvinu, aby zachránil svojí pětičlenné rodině střechu nad hlavou. To je pravda, to není žert. Do neúnosné dluhové pasti se dostal neočekávaně při neúspěchu ve svém podnikání. Vaše vláda útočí na peněženky občanů. Třese se na to, až bude dál a dál drancovat peněženky obyčejných lidí. V tomto roce škrtáte 25 mld., v příštím roce budete škrtat 42 mld. a v tom dalším roce 2014 už se třepete, jak seškrtáte lidem 84 mld. Zkrátka šetříte na lidech, šetříte na těch, kteří si to nezaslouží, kteří krizi nezavinili. Letos rušíte porodné, rušíte poplatky na bydlení, zmrazujete důchody. Příští rok zvýšíte sazbu daně z přidané hodnoty, všechny položky budou až na drobné výjimky v jedné sazbě. Zvýšíte sazby srážkové daně a zrušíte zelené (?) sazby, zdvojnásobíte sazby elektřiny. V roce 2014 se třepete na to, až zavedete spotřební daň na víno, zrušíte osvobození zdanění zemního plynu pro vytápění, zavedete uhlíkové daně, zvýšíte daň z příjmů a jste dál připraveni se mstít na těch nejchudších.
Prostě vy jste absolutně ignorovali investice. Investice jakoby neměly cenu, jakoby neměly hodnotu. Vy jste zcela udusili veškerou investiční výstavbu a prakticky kdo tady byl trošku políben stavebnictvím, ten jakoby se pro tuto vládu stal zločincem. A tak naše ekonomika je totálně podinvestovaná. Dříve každá rozumná vláda věděla, že růst ekonomiky byl tažen investicemi. Vy zoufale škrtáte spotřebu, až se proškrtáte do své vlastní neexistence. 40 % občanů je smířeno s tím, že už dnes žije od mzdy ke mzdě, čili od výplaty k výplatě. Pouze 13 % občanů říká, že ještě má nějakou rezervu, 10 % občanů tvrdí, že už nezvládne naprosto splácet půjčky a hypotéky. A vy, pane premiére, říkáte, že lidé si žijí nad poměry. Ale to je v režimu výroku "podle sebe soudím tebe".
Vážený pane premiére zde nepřítomný, znovu musím opakovat, prosím, nesouhlasím s vaší písemnou odpovědí, protože z té je patrné, že si vážně neuvědomujete, že vaše vláda je vládou nespravedlivou, že vaše vláda nepracuje pro většinu lidí, že vaše vláda je v zajetí a v žoldu těch nejbohatších. Pane premiére, příště se těším na to, že budete chodit do práce. Děkuji.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
