Zásadním problémem je, proč vůbec měnit něco, co do této chvíle fungovalo. Ještě nejsou zapomenuty problémy s přechodem na nový program a vleklé potíže s vyplácením sociálních dávek a ministerstvo se vrhá do nového, stejně pochybného projektu.

Zásadní otázkou je, zda nedochází k porušení antimonopolních podmínek a potažmo i k narušení základního lidského práva vybrat si. Sociální karty bude totiž provozovat pouze Česká spořitelna. Proč byla jakákoli konkurence z této mimořádné státní zakázky vyloučena? Proč dlouholetí klienti jiných bankovních ústavů budou státem nuceni stát se klienty České spořitelny? Zákonitě musí padnout otázka, co z toho kdo má. Prostor pro korupci by tu totiž zcela jistě byl.

Zavedení S-karet kritizuje hlavně Národní rada osob se zdravotním postižením kvůli nepřímé diskriminaci příjemců dávek. Nutnost používání bankomatů znevýhodňuje všechny obyvatele obcí, v nichž zařízení není nebo občany, kteří si peníze z bankomatu kvůli postižení vybrat nemohou. Ministerstvo je svým nápadem činí závislejší na okolí. Diskriminace je však patrná i v nemožnosti vybrat si banku, u které bude účet veden – na rozdíl od lidí, kteří žádné dávky od státu nepobírají.