Četl jsem si u této zprávy uveřejněné na internetu i diskuzi čtenářů pod článkem. Byli víceméně rozděleni na dva tábory a já myslím, že pravdu měly oba. Jednak můžeme být hrdi na to, že jsme vyspělá země s kvalitním zdravotnictvím, můžeme si dovolit humanitární pomoc této chudé a donedávna naprosto uzavřené zemi a zachránit třem dětem život. Máme ty možnosti, máme vysoce kvalifikované specialisty a máme potřebnou zdravotnickou techniku. Je to správné a jako poslanec takovou pomoc podporuji.

Na druhou stranu, si ale dovedu také představit frustraci rodičů českých dětí s vážným a vzácným onemocněním či postižením, jejichž  léčbu ale naše zdravotní pojišťovny neuhradí a rodiče musí pracně shánět peníze pomocí sbírek či sponzorských darů. Nebo se musí na dlouhá léta zadlužit.