„V nadcházejícím předvolebním období nás nečeká jen soupeření osobností a jejich myšlenek, ale i PR agentur, výzkumníků volebních preferencí a těch, kteří budou ochotni nebo moci do své kampaně vložit své nebo jim poskytnuté finanční prostředky,“ předesílá Zdeněk Zbořil k tématu průzkumy veřejného mínění. Jeden z posledních říká, že postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu část voličů sebral, naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČT Jiřího Drahoše. K upozornění, že nepůjde jen o klání mezi kandidáty, Zbořil doplňuje: „Už dnes je to vidět v podivuhodně rozdílných výsledcích preferencí politických stran podle Medianu a CVVM. Proč by tomu mělo být jinak s preferencemi kandidátů na prezidenta? Bez ohledu na špatnou pověst všech možných podobných výzkumníků a při sledování masivní antibabišovské a protizemanovské kampaně lze předpokládat, že se to musí v zájmu voličů o volby a v jejich rozhodování volit toho nebo onoho nějak projevit.“
„Navíc přímá volba prezidenta je takovou zvláštní hrou na buď, anebo, ve které nerozhodují vzdělání, intelekt, moudrost konání, ale spíše dobrá nebo špatná pověst. A ta se u nás doma rodí většinou z pomluv a hanobení než z vážnosti k nějaké osobnosti nebo instituci, kterou reprezentuje. Ti, kteří dnes mluví o tandemu Babiš – Zeman (např. pánové Sobotka a Kalousek), by si někdy měli přečíst, jak fejetonisté ‚babišových‘ Lidových novinách píší o prezidentovi ČR. Slova o ‚opilém debilovi na Hradě‘ patří ke ‚střednímu proudu‘, ale můžeme se tam dočíst sprostoty ještě větší.“
Kam má Česko směřovat v rámci EU?Anketa
A co si politolog myslí o dopadech vládní krize na popularitu prezidenta? „Domnívám se, že panu Zemanovi uškodilo jeho taktizování okolo útočného Bohuslava Sobotky a jeho tvrzení, že prezident ‚porušuje ústavu‘. Protože se Ústava ČR dlouhodobě vykládá účelově, muselo se to někde projevit. Ale bez ohledu na chování a jednání pana prezidenta mi ty útoky proti němu připomínají zlatá léta komunistické propagandy let padesátých a doby normalizační.“
Že ho nenechali sedět na vozíčku? Nezdvořilost
Už při návštěvě Číny pokračovaly spekulace o zdravotním stavu hlavy státu, když některá média upozornila na jeho příjezd na společné fotografování v golfovém vozíku. Dál mohli navázat novináři v uplynulém týdnu kvůli setkání vrcholných politiků NATO, kde nebyl Zeman přítomen, když své projevy pronášeli Donald Trump nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ČTK to bylo proto, protože se u projevů stálo. Opravdu nemusíme mít obavy o jeho zdraví? „Zatím jsme se jen velmi útržkovitě dozvídali, oč při jednáních v ČLR šlo, a hlavní informací, otrocky opakovanou ve všech médiích bylo, že vypadal unaveně a seděl na vozíčku. Zřejmě ani ti světa nejznalejší čeští zpravodajové nemají zkušenosti z deseti-, dvanáctihodinového letu, přeletu šesti nebo osmi časových pásem, a to všechno v šesti dnech.
To, že válečníci z NATO nenechali Zemana sedět na invalidním vozíčku, byla nezdvořilost, kterou si nedovolil vůči Rooseveltovi ani J. V. Stalin. A hlavně, zdravotní stav prezidenta dnes posuzuje kdekdo, a to dokonce podle vteřinového záběru ČT,“ říká Zbořil a dále dodává: „O chování druhého otloukánka českých a evropských médií, prezidentovi USA, jsme se zase dozvěděli, že ‚odstrčil‘ prezidenta Černé Hory a že mu někde za rohem jeho paní nepodala ruku. Zdá se mi proto, že bychom spíše měli mít obavy o duševní zdraví našich zpravodajů a politických komentátorů. Vypadá to, že si jejich velká většina myslí, že konzumenti jejich informací jsou stejně hloupí nebo bezcharakterní jako oni, kteří nám v ČT už nedávno ukázali, ‚jak se dělá lež‘.“
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček si rýpl do českých médií, že zase stvoří obrovskou aféru z ničeho. „Pan prezident byl v Bruselu přivítán generálním tajemníkem NATO, zavítal na pořízení společné fotografie a na slavnostní ceremoniál. Nyní se účastní pracovní večeře vedoucích národních delegací. Vynechán byl jediný bod programu. Dopředu jsme na možné změny upozornili. To, co v této souvislosti předvádějí čeští novináři, je ostuda žurnalistiky. A zřejmě pokračování kampaně ‚Je suis Bohouš‘,“ napsal Ovčáček po informacích o tom, že část programu summitu Zeman vynechal, na sociální síti Twitter. „Doporučoval bych spíše věřit panu Ovčáčkovi než mediálnímu molochu, který někteří nazývají ČSSD s.r.o. Konečně jsme se teprve jeho prostřednictvím dozvěděli, co prezident ČR v Bruselu dělal. Mluvit o ‚ostudě české žurnalistiky‘ se mi v posledním roce zdá stále víc a víc nošením sov do Athén,“ reagoval Zbořil.
Moderátor Luboš Xaver Veselý přivítal v Pressklubu na Frekvenci 1 profesora Milana Knížáka. Hned v úvodu Knížák konstatoval, že je dobře, že byl Kajínek propuštěn, byť má za to, že prezident Miloš Zeman k jeho omilostnění sáhl v touze po své větší popularitě. Zeman podle něj pošlapává politické tradice. „Mně připadá, že nezvládá vůbec nic,“ vypálil Knížák směrem k Hradu. „Pan Knížák rád ‚pálí do všech stran‘, zejména tam, kde mu málokdo chce naslouchat. My, kteří víme, jak se stal profesorem a rektorem AVU nebo ředitelem Národní galerie, snad nemusíme brát vážně jeho hodnocení českého prezidenta jako politika, a dokonce ani hodnocení amnestie pro pana Kajínka. A to, i kdybychom s ním v tomto ohledu mohli souhlasit,“ reagoval Zbořil.
Také car Václav Klaus amnestoval „pocarsku“ tisíce
Udělení milosti Jiřímu Kajínkovi vyvolalo spoustu kritických ohlasů. „Pokud soudy dělají takto závažné přešlapy, neměl by okamžitě ministr spravedlnosti jednat, a pokud tak léta nečiní, neměl by být okamžitě odvolán?“ zeptal se například Šimon Heller, aktivní člen KDU-ČSL z jižních Čech na serveru Aktuálně.cz. Zpochybnil prezident českou justici? „Pokud jde o pana Hellera, nemá se KDU-ČSL čím chlubit. Buď si nepamatuje, jaké amnestie dávali prezidenti Havel a Klaus, nebo to ví a nestydí se nekřesťansky lhát,“ komentuje výrok politolog.
Psali jsme:
Nad způsobem rozhodování prezidenta se opět s odkazem na propuštění Kajínka zamýšlel na stejném serveru i psycholog a publicista Dalibor Špok: „Zeman tím vladařsky a patriarchálně připomíná: Mám moc nad osudy mnohých z vás. Takto svou roli vnímám – carsky. Nejen můj přítel Putin, ale i já – ukážu prstem a totálně změním váš osud. Koho by to nepokoušelo? Ukážu všem těm, kdo se mi ještě před chvíli smáli,“ konstatuje Špok. „Pan Špok se trochu opozdil. Doufejme, že ví, kolik amnestií a abolic a komu (včetně bestiálního vraha) udělil Václav Havel, kterého by také mohl podezírat z ‚carského postoje‘ a podléhajícímu vlivu Gorbačova, Jelcina a Putina. Také car Václav Klaus se nezastavil u desítek, stovek, ale amnestoval ‚po carsku‘ tisíce. Nevím také, zda pan Špok někdy usiloval o změnu Ústavy ČR nebo se snažil bránit zavedení přímé volby prezidenta, nebo třeba horoval pro vypuštění instituce funkce prezidenta z první části Hlavy třetí (Moc výkonná). Možná by jeho psychologizování usnadnilo práci ústavním právníkům nebo alespoň zákonodárcům PČR,“ myslí si Zbořil.
Vize pro Česko od Sobotky: Já, já já
Premiér Bohuslav Sobotka má, co chtěl. Andrej Babiš je pryč z vlády a může se plně věnovat kampani. Bohužel jen preference ČSSD padají stále. V rozhovoru pro Právo Sobotka vysvětlil nejen to, že o preference tady vůbec nešlo, ale předestřel svou představu o budoucím fungování Česka: „Moje vize České republiky je vize země, kde nevládne mocenská dvojice Andrej Babiš a Miloš Zeman. V takové České republice by se dýchalo daleko volněji.“ Podaří se mu to? „Pan Sobotka se už delší dobu dopouští vizí, které prezentuje hlavně jako já, já, já. Možná už dokázal splynout i fyzicky s těmito vizemi, a proto se domnívá, že se mu bude lépe dýchat. No samozřejmě, když mu nikdo nebude připomínat OKD, Diag Human, ČEZ a další včetně dluhu ČSSD dědicům pana doktora Altnera, bude se mu lépe spát a vstávat. Možná by ČSSD nepřišla ani o Lidový dům. Bez Zemana a Babiše by se mu snad mohlo dýchat nějakou dobu volněji. Ale jak dlouho? Do kdy? Možná by se mu mohlo stát, že brzy bude nedýchat díky panu Chovancovi, Hermanovi nebo Kalouskovi,“ říká Zbořil.
A když ne Zeman, tak koho podpoříme v boji o Hrad? S touto otázkou si láme ČSSD hlavu a premiér říká, že straníci vedou debatu přímo „intenzivní“. „Přibývají soc. dem., kteří nemají v prezidentské volbě koho volit. Myslíme si, že spektrum kandidátů by mohl doplnit i nějaký kandidát, který by oslovoval voliče nalevo od středu,“ říká Sobotka. Jedním dechem ale tvrdí i to, že nechce stavět kandidáta za každou cenu, což uvedl také v už zmiňovaném rozhovoru pro Právo. Spekuluje se také o jménech jako Milan Štěch nebo Lubomír Zaorálek. „V ParlamentníchListech.cz jsme již dvakrát vzpomněli chtivosti pana Štěcha stát se prezidentem ČR a upozornili na jeho problematický životopis. Teď ještě přibyl nápad, snad bychom mohli říct typický pro Lidový dům, že by mohl být dalším kandidátem i Lubomír Zaorálek,“ uvedl Zbořil. „V cit. interview pan Sobotka říká, že vhodnými kandidáty by mohli být oba tito zasloužilí sociální demokrati. Možná že nakonec ČSSD vybere oba dva a budeme mít dva prezidenty. Ale tuto poplašnou zprávu nemusíme brát vážně a šířit ji. To bychom se po neúspěchu Václava Bělohradského, prezentovaného panem Sobotkou v posledních volbách do senátu, mohli rozhodnout raději pro Michala Horáčka,“ dodal.
Štěch, nebo Zaorálek? Nejhorší rozhodnutí z těch špatných
Na besedě s veřejností v Praze uvedl bývalý ministr pro lidská práva a také někdejší kandidát na prezidenta Jiří Dienstbier: „Nevím, zda bych měl nějakou příležitost ovlivnit veřejnou debatu. Nicméně doufám, že sociální demokracie poté, co se dělo, přijde s vlastním kandidátem na prezidenta, protože Miloše Zemana nepovažuji za sociálnědemokratického, dokonce ani za levicového. Jeho pozice jsou vlastně nacionalistické, krajně pravicové. A sociální demokracie ve vztahu ke svým hodnotám by neměla podpořit Miloše Zemana a přijít s vlastním kandidátem, nebo alespoň podpořit některého jiného. Přemýšlet o vlastním kandidátovi je tak trochu na poslední chvíli,“ uvedl Jiří Dienstbier. „Nejen ČSSD, ale i KSČM a ODS si neustále hrají s mávátky ‚pravice‘ a ‚levice‘. Tak ať si hrají, ale nechť vysvětlí, co tou pravicí a levicí myslí. Řečmi o snižování nebo zvyšování daní zastírají skutečnost, že se v Evropě už více než pět set let ví, že daně musejí být stanoveny jako optimální. Podstatné ‚revoluční změny‘ po roce 1989 provedly ‚pravicová‘ ODS a ODA a ‚konzervativně‘ se chovaly ‚levicové‘ KSČM a ČSSD. Na FF UK se tato otázka dávala studentům už při přijímacím pohovoru. Ti, kteří se za tuto žurnalistickou výpůjčku a zkratku skrývají, neříkají nic jiného, než že se jim nechce přiznat barvu. Co je pravicového nebo levicového na tzv. církevních restitucích?“ pokládá řečnickou otázku Zbořil.
„Pan Dientstbier má svou zkušenost z posledních prezidentských voleb a hořkosti z toho, že Miloši Zemanovi ani nedýchal na záda a že se stal obětí svého neuváženého prosazování přímé volby, se asi dodnes nezbavil. Má samozřejmě pravdu, že ČSSD uvažuje o vlastním kandidátovi ne snad na poslední chvíli, ale v době, kdy je strana v předvečer klinické smrti a měla se snažit o svém kandidátovi uvažovat a diskutovat dříve. Zoufalé rozhodnutí propagovat Štěcha a Zaorálka se mi zdá nejhorší z těch špatných. To by snad i riskantní podpora Dienstbierovi mohla mít ohlas u mladší generace členů ČSSD, i když asi nikoli u jejích voličů. Ale radit bychom ČSSD neměli, rozhodla se být sama svého štěstí tvůrcem a žádné rady nepotřebuje. A ani o ně nestojí,“ podotýká politolog.
Psali jsme:
Podle Zbořila ČSSD systematicky pracuje na tom, jak se stát bezvýznamnou politickou stranou se spoustou svých členů vyšetřovaných, odsouzených anebo na útěku. „Od roku 2002 dělala všechno pro to, aby se vzdálila politice jednoho ze svých úspěšných předsedů, a to je příliš dlouhá doba, aby se to dalo napravit. Navíc útoky proti tzv. Zemanovým stoupencům, ať již domnělým nebo opravdovým, už dávno uzavřely možnost jakékoli spolupráce se současným prezidentem, ačkoli předpokládáme, že mnozí voliči ČSSD nepřiznávají, že Zemana budou volit,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Čunek na Hrad? Lidovci by ukázali, že mají i jiné osobnosti
Zlínský hejtman a senátor Jiří Čunek překvapivě kandidoval na předsedu KDU-ČSL a už méně překvapivě neuspěl. Ale jeho jméno bývá skloňováno také s kandidaturou na prezidenta. A tak se nabízí otázka, zda můžeme očekávat, že půjde Čunek i do boje o Hrad?
„Kdyby pan Čunek chtěl, asi by o tom už začal mluvit. Koneckonců, jako senátor za KDU-ČSL a po odmítnutí Petra Pitharta kandidovat by mohl být jedním z kandidátů, a to dokonce i kdyby se dalo předpokládat, že vzhledem k popularitě jeho bratří a sester by neměl velké naděje. Ale alespoň by tato strana ukázala, že má také ještě jiné osobnosti než pány Bělobrádka a Hermana,“ reagoval politolog.
Prezident dnes zahájil svou návštěvu Jihomoravského kraje. Místní zastupitelé za TOP 09 už avizovali, že se setkání s ním nezúčastní. „Jistě to nesvědčí o slušném chování členů TOP 09, ale po tom, co jsme od reprezentantů této strany slyšeli v parlamentu, se to dalo očekávat. Jejich vzbouřená žluč a hněvivá nenávist vůči prezidentovi je známá, a tak by bylo překvapením, kdyby mu přišli alespoň podat ruku. Hlavně od nich takovou elementární slušnost snad už ani nikdo neočekává,“ konstatuje Zbořil.
V souvislosti s prezidentem Milošem Zemanem se obecně v médiích propírá spousta věcí, ale čeho bychom si opravdu měli všímat? „Zejména toho, že ‚zastupuje stát navenek‘, jak mu ukládá ústava, a že hodnocení jeho politiky je v zahraničí odlišné od obrazu, který o něm vytvořila česká média. To není jen ‚tažení na Východ‘, ale zkusme si porovnat jeho vystupování s chováním většiny politiků EU. To neznamená, že mu fandíme, ale že bychom si měli vážit toho, co skutečně dělá, a nikoli toho, co o něm třeba v Lidových novinách píší. Když už naše propaganda pomalu zapomíná na Vladimira Putina a jako fackovací panák jim slouží americký prezident, měli bychom sledovat i tuto směšnou ‚presstituci‘, která proti své vůli vypovídá spíše o sobě než o Zemanovi nebo Trumpovi,“ uzavírá Rozjezd Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
