Plat: 2550 Kč. Voda dražší o 55 %, teplo o 73 %. Propad výroby o čtvrtinu. Válka oligarchů. O které zemi mluvíme?

19.03.2015 15:24

Zatímco na Donbasu vládne relativní klid zbraní, současná krize ukrajinské státnosti nebyla zažehnána, jak ukazují poslední kroky a reakce kolem projednávání zákona o zvláštním statusu Donbasu. Vedle toho se ale podle očekávání prohlubuje domácí ekonomická a sociální krize, což samozřejmě staví do centra otázku vnitřní stability Ukrajiny jako společnosti, analyzuje pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

 Plat: 2550 Kč. Voda dražší o 55 %, teplo o 73 %. Propad výroby o čtvrtinu. Válka oligarchů. O které zemi mluvíme?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Připomínka prvního výročí událostí na Majdanu v Kyjevě. Na Václavském náměstí v Praze se sešlo kolem 200 lidí s kříži symbolizující padlé, tzv. Nebeskou setninu
reklama

Objevují se ale bohužel zase nedobré zprávy o rozpoutání nové zákulisní války ukrajinských oligarchů, která by v dnešní politické konstelaci mohla podle některých názorů znamenat cestu k vnitropolitickému chaosu.  

Zvláštní status s podmínkami

Zákon o zvláštním statusu oblastí pod kontrolou LLR a DLR měl představovat jednu z podmínek minských jednání v únoru 2015, která se snažila najít cestu ze zostřeného vojenského konfliktu na východě Ukrajiny. Zákon, přijatý Radou a navržený prezidentem Porošenkem, obsahuje řadu požadavků, za kterých bude zvláštní samosprávné postavení regionů po volbách fungovat. Patří k nim organizování nových voleb podle standardů OBSE za situace, kdy budou z oblasti vyvedeny všechny ozbrojené formace, vojenská technika a také vojáci a žoldáci. Jinými slovy, Kyjev chce, aby se doněčtí a luhanští vzdali svého vojenského potenciálu a pacifikovali region, který by se tak de facto vrátil – se zvláštním statusem – pod ukrajinskou kontrolu. Po volbách dle kritérií, které definuje centrum.

Na tento návrh dostal Kyjev záhy, a nikoliv neočekávaně negativní odpověď ze strany představitelů obou republik. Podle Denise Pušlina označení Donbasu za „okupované teritorium“ jako absurdní. Představitelé republik odmítli jednat o dalších kompromisech, dokud nebude situace napravena. Tato reakce signalizuje, že minský proces se od 12. února dostal poprvé do vážnější krize. 

V tomto kontextu se ukazuje, že Západ a Ukrajina se rozcházejí vzhledem k tomu, že Západ má zájem na tom, aby byl Minsk II stabilní zárukou míru, píše  ukrajinské vydání Věsti. Ve hře může být například další evropská finanční pomoc Ukrajině v hodnotě 2,8 miliard euro „výměnou za plnění minských dohod“. Podle slov ukrajinského politologa Fesenka je ale stabilní příměří cílem Západu i za cenu toho, že minské dohody nebudou zcela naplněny. Je toho názoru, že to, jak se situace dále vyvine, nerozhodnou představitelé samozvaných republik, ale Moskva.  Nicméně ve vzduchu visí další evropské sankce proti Rusku, které navrhuje například Polsko a které požaduje ukrajinský premiér Jaceňuk.

Ekonomika stále padá

Podle posledních informací je průměrná mzda na Ukrajině nyní něco kolem 100 dolarů (2550 korun) v kontextu stále rostoucích životních nákladů, které se zvedají ve vlnách. Průměrný

pokles výdělků je přitom poměrně prudký – o asi 13,9 % ve srovnání s minulým rokem, ale navíc k němu došlo v poměrně krátkém čase. Vláda také zasáhla do penzijních norem a snížila penze pro pracující důchodce, či zcela zrušila některé kategorie zvláštních penzí, které stát vyplácí. Oficiálně má ale země velmi nízkou nezaměstnanost (registrovanou), a to jenom kolem 2 % obyvatel.

Zvyšování nutných životních nákladů například na bydlení je na Ukrajině nyní běžnou realitou. Například k 1. dubnu je  v plánu další skokové zdražení teplé vody o celkem 55 % a tepla o 73 %. Ukrajinci si mohou oddychnout alespoň proto, že rozhodnutí o zvýšení cen studené vody bylo prozatím odloženoV uplynulých dnech musela kyjevská radnice v čele s V. Kličkem zaintervenovat a zastavit šokové zdražení „sociálního“ chleba v Kyjevě, ke kterému došlo kolem 12. března. 

 Makroekonomická čísla, která z Ukrajiny přichází, bohužel také nesrší optimismem. Podle posledních informací klesla průmyslová výroba na Ukrajině o 22,5 %. Číslo se netýká Krymu a části Donbasu mimo kontrolu ukrajinské vlády. Maloobchodní obrat se snížil o asi 21,2 % ve srovnání se stejnou dobou v roce 2014. Největší propad zaznamenaly nepřekvapivě doněcká a luhanská oblast, nejmenší oděská, kyjevská a černovická oblast.  Objevují se zprávy o tom, že z Ukrajiny odchází řada především velkých zahraničních firem, a to přesto, že například kurz hřivny je pro ně velmi příznivý. Důvody k tomu jsou válka a celková nestabilita Ukrajiny, jak řekl novinám Věsti expert. Ukrajinský domácí byznys prý ale také odchází za hranice – především do sousedního Polska. 

V posledních dnech začala opět výrazněji oslabovat ukrajinská hřivna a opět zdražovat benzín. Aktuální odhad MMF nyní předpokládá, že ukrajinská ekonomika se začne zvedat na konci roku 2015.

Válka oligarchů

Ruský deník Nězavisimaja gazeta si všiml velké koncentrace skandálních odhalení a přestřelek v ukrajinských médiích, v jejichž centru jsou jména ukrajinských oligarchů jako je Ihor Kolomojskij, jeden z nejvlivnějších oligarchů pomajdanovské politické scény. V pozadí má být údajně mocenský konflikt mezi ním a dalším ukrajinským oligarchou Viktorem Pinčukem, popřípadě Rinatem Achmetovem. 

Podle některých komentářů se nyní Ihor Kolomojskij a lidé kolem něho snaží o to překreslit mapu ukrajinské privatizace 90. let ve svůj prospěch a v neprospěch konkurenčních oligarchů. V rámci těchto snah v ukrajinském parlamentě vznikla speciální komise, která má prověřit privatizační procesy minulosti. To, že se jedná o časovanou bombu, je nabíledni. 

V odvetě Kolomojskému vznikla v parlamentu jiná iniciativa, která chce prověřovat zákonnosti nákupu banky Privat, která je perlou Kolomojského ukrajinského impéria. Byl také vznesen návrh na to, aby byl Kolomojskij odvolán z postu dněpropetrovského gubernátora a z čela společnosti Ukrněfť. Vzhledem k tomu, že také postmajdanovský parlament je prošpikován skupinovými zájmy ukrajinských oligarchů, může mít situace nepředvídatelné důsledky a staví do citlivé situace prezidenta Porošenka, který se o moc některých oligarchů opírá, a přitom se snaží jejich zájmy balancovat, což je stále těžší. Z názorů oslovených expertů pro NG vyplývá, že je zásadní, aby si současná vláda udržela rozhodčí roli v celém konfliktu, který by se jinak mohl vymknout kontrole a mít destabilizační, či dokonce paralyzující účinky pro současnou vládu i parlament.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Veronika Sušová-Salminen
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rok 2023. Babiš by mohl opozici zmrazit úsměv. Těžce. A když ne? Česká Čaputová, seznamte se

17:09 Rok 2023. Babiš by mohl opozici zmrazit úsměv. Těžce. A když ne? Česká Čaputová, seznamte se

VHLED MICHALA BOKA Kdo v roce 2023 přijde na Hrad? Politolog Michal Bok se dívá na houf kandidátů, k…