Plat: 2550 Kč. Voda dražší o 55 %, teplo o 73 %. Propad výroby o čtvrtinu. Válka oligarchů. O které zemi mluvíme?

19.03.2015 15:24 | Zprávy

Zatímco na Donbasu vládne relativní klid zbraní, současná krize ukrajinské státnosti nebyla zažehnána, jak ukazují poslední kroky a reakce kolem projednávání zákona o zvláštním statusu Donbasu. Vedle toho se ale podle očekávání prohlubuje domácí ekonomická a sociální krize, což samozřejmě staví do centra otázku vnitřní stability Ukrajiny jako společnosti, analyzuje pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

 Plat: 2550 Kč. Voda dražší o 55 %, teplo o 73 %. Propad výroby o čtvrtinu. Válka oligarchů. O které zemi mluvíme?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Připomínka prvního výročí událostí na Majdanu v Kyjevě. Na Václavském náměstí v Praze se sešlo kolem 200 lidí s kříži symbolizující padlé, tzv. Nebeskou setninu

Objevují se ale bohužel zase nedobré zprávy o rozpoutání nové zákulisní války ukrajinských oligarchů, která by v dnešní politické konstelaci mohla podle některých názorů znamenat cestu k vnitropolitickému chaosu.  

Zvláštní status s podmínkami

Zákon o zvláštním statusu oblastí pod kontrolou LLR a DLR měl představovat jednu z podmínek minských jednání v únoru 2015, která se snažila najít cestu ze zostřeného vojenského konfliktu na východě Ukrajiny. Zákon, přijatý Radou a navržený prezidentem Porošenkem, obsahuje řadu požadavků, za kterých bude zvláštní samosprávné postavení regionů po volbách fungovat. Patří k nim organizování nových voleb podle standardů OBSE za situace, kdy budou z oblasti vyvedeny všechny ozbrojené formace, vojenská technika a také vojáci a žoldáci. Jinými slovy, Kyjev chce, aby se doněčtí a luhanští vzdali svého vojenského potenciálu a pacifikovali region, který by se tak de facto vrátil – se zvláštním statusem – pod ukrajinskou kontrolu. Po volbách dle kritérií, které definuje centrum.

Na tento návrh dostal Kyjev záhy, a nikoliv neočekávaně negativní odpověď ze strany představitelů obou republik. Podle Denise Pušlina označení Donbasu za „okupované teritorium“ jako absurdní. Představitelé republik odmítli jednat o dalších kompromisech, dokud nebude situace napravena. Tato reakce signalizuje, že minský proces se od 12. února dostal poprvé do vážnější krize. 

V tomto kontextu se ukazuje, že Západ a Ukrajina se rozcházejí vzhledem k tomu, že Západ má zájem na tom, aby byl Minsk II stabilní zárukou míru, píše  ukrajinské vydání Věsti. Ve hře může být například další evropská finanční pomoc Ukrajině v hodnotě 2,8 miliard euro „výměnou za plnění minských dohod“. Podle slov ukrajinského politologa Fesenka je ale stabilní příměří cílem Západu i za cenu toho, že minské dohody nebudou zcela naplněny. Je toho názoru, že to, jak se situace dále vyvine, nerozhodnou představitelé samozvaných republik, ale Moskva.  Nicméně ve vzduchu visí další evropské sankce proti Rusku, které navrhuje například Polsko a které požaduje ukrajinský premiér Jaceňuk.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Veronika Sušová-Salminen

Mgr. Petr Hladík byl položen dotaz

elektromobilita

Proč zrovna neziskovky?V rozpočtu je tolik peněz,že znovu bude státní rozpočet podporovat neziskovky. Ano,ať podporuje,ale jenom ty charitativní apod.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

13:21 „Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

Fialova vláda se postavila jednoznačně proti Íránu a schvaluje americké a izraelské útoky, což se jí…