Bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) se v rozhovoru ParlamentníchListů.cz zamyslel nad tím, proč prezident Miloš Zeman o americkém ambasadorovi řekl, že má dveře na Hrad zavřené, přestože mu důvodem k takové reakci byly ambasadorovy výhrady k jeho moskevskému angažmá.
Ing. Miloš Zeman
„Nevím, proč to prezident takhle zbytečně vyhrotil. Třeba usoudil, že v Bílém domě má už dveře zavřené dávno,“ uvedl k tomu Vondra s tím, že ale možná Zemana k jeho reakci vedly vnitropolitické důvody.
„Myslím si, že bude chtít kandidovat ještě na příští volební období, aby se v rámci české politiky ´srovnal´ s Václavem Havlem a Václavem Klausem. K tomu potřebuje držet ve stálé pohotovosti jádro svých skalních příznivců. Všechny ty Veleby, Vyvadily a další. K tomu se mu paradoxně hodí jak červené karty na českých náměstích, tak občasné proruské nebo protizápadní a protiamerické výpady. Mobilizují totiž jeho přívržence. Prezident potřebuje držet tohle skalní jádro v akci. Myslím, že se tím osobně docela dobře baví, a očekávám, že tak rok před volbami svou rétoriku zjemní, aby pak začal sbírat také hlasy více středových voličů překvapených jeho více umírněným tónem. Podobně jako to demonstroval zrovna teď s cestou do Moskvy. A podobně určitě brzy uvidíme, jak se dveře na Pražský hrad pro amerického velvyslance zase otevřou,“ uvedl Vondra.
Co když už chtít nebude?
Na jeho slova ale pro ParlamentníListy.cz reagovali politologové Jan Kubáček, Lukáš Jelínek a také Vladimíra Dvořáková.
„Nejsem si zdaleka jist, že Miloš Zeman bude chtít svůj post obhajovat. Spíš si myslím, že ho obhajovat nebude,“ zareagoval rázně Jan Kubáček. Prý si narozdíl od Vondry nemyslí, že je vše od Zemana „promyšlený tah“ s účelem držet v pohotovosti jádro svých skalních příznivců.
„Takové chování, jako předvádí právě Miloš Zeman v poslední době, totiž tolik bodů vůbec nepřináší. I to ´ hardcore jádro´, ti nejpevnější voliči, nejsou podle mne stoupenci surových gest v politice a ani ve veřejných vztazích,“ zmínil dále pro ParlamentníListy.cz Kubáček.
Politoložka Vladimíra Dvořáková nad tím jen souhlasně pokývala. „Já bych to takto sofistikovaně a promyšleně od Zemana nebrala, i když je samozřejmé, že prezident má zájem na tom, aby měl nějakou popularitu. Že hlavní důvody jeho rétoriky dlí v podpoře domácích voličů, tak s tím bych naopak souhlasila. Ale říci, že rok před volbami Zeman svou rétoriku zjemní, postavit to do tohoto světla, to není zrovna jednoznačné. Záleží totiž také na tom, jací budou protikandidáti, protože podle toho se pak každý přizpůsobuje,“ připomněla Dvořáková.
„O tom, že Miloš Zeman žije z polarizace a že k ní také úmyslně přispívá, protože ho to nabíjí a dodává mu i jeho politickým krokům energii, tak o tom už jsem mluvil dávno,“ uvedl naopak Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie. Podle něj je tak zcela logické, že politik, když se blíží volby, tak se najednou začne chovat smířlivěji k ostatním občanům, kteří ho třeba nepodporují.
Oba dobře vědí, jak se dělá politika a jakými nástroji
„Takže nějaká umírněnější mluva bude podle mne od Zemana klasická politická strategie. Takové chování se ale týká všech politiků všech stran před jakýmikoliv volbami, kdy je politik sice tvrdý vůči protikandidátům, ale veřejnosti se naopak snaží zalíbit. Něco jiného jsou zájmy politiků a něco jiného je veřejný zájem,“ zamyslel se Jelínek.
Vůbec by tak prý slova exministra Vondry nijak nerozporoval. „Když odhlédneme od různosti názorů Sašy Vondry a Miloše Zemana, tak oba dva jsou profesionální politici a vědí, jak se dělá politika a jakými nástroji. Takže Vondra rozumí Miloši Zemanovi jako politikovi a dokáže zároveň analyzovat i jeho kroky, protože v podobné pozici by se nejspíš choval podobně,“ řekl Jelínek ParlamentnímListům.cz.
Kolem chování Zemana ale prý existuje jedna věc, na níž prý jako politolog poukazuje již dlouho.
„Já si totiž nemyslím, že by média měla naskakovat na každou pseudokauzu, kterou se který politik rozhodne rozehrát jenom proto, aby si ověřil svou popularitu u svých fanoušků, anebo aby přispěl k rozdělení společnosti. V souvislosti s tím mně tak přijde přehnané, že téměř všechny politické a mediální přestřelky u nás se vedou o Miloše Zemana – tento fakt se ale odráží spíše od odpovědnosti médií a částečně i těch politiků, kteří mají potřebu na prezidenta reagovat, čímž pak sami pomáhají rozehrávat ve společnosti konflikt. Prostě kdyby se nezkoumalo každé Zemanovo slovo, tak by možná i ty příkopy ve společnosti nemusely být tak hluboké,“ uvedl dále pro ParlamentníListy.cz Jelínek.
Podle něj je ovšem zajímavá i další úvaha Vondry. Jde totiž o jeho domněnku, že se dveře na Pražský hrad pro amerického velvyslance zase brzy otevřou.
I Kmoníček o tom hovořil
„Takto to ale postavil i šéf zahraničních poradců prezidenta Hynek Kmoníček, když mluvil o tom, že ony zavřené dveře se týkají jenom momentální chvíle a tématu Moskva, ale jinak že je samozřejmé, že Andrew Schapiro na Hrad dveře otevřené má. Já si myslím, že tady v tom Miloš Zeman udělal politickou chybu, protože pokud prezident země nesouhlasí, nebo je pobouřen názory či chováním velvyslance zastupujícího jinou zemi, tak si ho naopak povolá na kobereček, nebo tím pověří ministra zahraničí. Ne, že se ´zavřou dveře´, protože u diplomatů, když se zavřou dveře, tak to také často znamená, že se rovnou válčí. Ale že bude mít Miloš Zeman tendenci komunikovat s americkým velvyslancem dál, tak to je celkem přirozené, neboť Zeman se vcelku jeví jako dobrý spojenec USA a to třeba co se týče pohledu na arabsko - izraelský konflikt nebo oblast Islámského státu ve spojitosti s islámským terorismem. Proto bude vcelku logické, když prezident bude dál pracovat na svých dobrých vztazích i s americkou administrativou, ať už ji povede kdokoliv,“ dodal Jelínek.
Politolog Jan Kubáček k tématu ovšem připomněl, že reakce z obou stran byla poněkud "vychýlená".
„Řekněme si otevřeně, že povětšinou žádný diplomat takto na veřejnosti nevystupuje a nezáleží přitom na váze a velikosti státu, který zastupuje,“ pokáral Kubáček ambasadora Schapira. Jeho slova pronesená v televizi tak dle jeho soudu vskutku nebyla obvyklá, standardní, a dokonce ani vhodná, neboť se tady také musí vzít v potaz, že ČR je partnerem mezinárodní organizace jako je kupříkladu NATO.
„Jiná věc je říct si to na čtyři oči, jiná věc je říci si to při nějakém speciálním formátu, a další věcí je říci si to někde v přímém přenosu v médiích. Ovšem je mi jasné, že ten dotyčný diplomat si uvědomuje, že ho to nějakým způsobem blokuje a vytváří mu to i složitější pozici vůči státu hostitelskému, ve kterém působí,“ podotkl Kubáček.
Mohl se nad tím vším povznést
Ani Zeman prý ale nemusel být v tomto ohledu zdaleka takovým ješitou, jakým nakonec byl. „Pravdou je, že i prezident republiky se mohl nad tímto vystoupením (ambasadora) povznést a mohl reagovat s větším nadhledem. Kdyby reagoval i jiným formátem, asi by si tím ušetřil ´vrásky´. Ale řekněme si, že byl v oné debatě až tím druhým a všechny aktivity na obou stranách se musí dát do souvislostí,“ připomněl Kubáček sled vzájemných slovních špičkování.
Nakonec se politolog ještě vrátil k tomu, co vyzdvihl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz právě Vondra, a to, že hlava státu ve svém vyjádření rok před prezidentskými volbami svou rétoriku zjemní, ovšem zatím potřebuje držet své skalní jádro v akci.
„Jak už jsem uvedl, nemyslím si, že ti nejpevnější voliči Zemana by byli nějací stoupenci surových gest v politice a vůbec ve veřejných vztazích, a že by právě proto jásali nad červenými kartami a nad proruskými nebo protiamerickými výpady. Taková gesta totiž příliš efektu neudělají, přitom zbytečně škodí vzájemným diplomatickým vztahům a zbytečně vedou i k nějaké snaze to tomu dotyčnému ostentativně vrátit. Prostě to, co se stalo - mezi Zemanem a Schapirem - tak zbytečně komunikaci nejen zkomplikovalo, ale může to mít vliv i na vývoj dalších vztahů ve Střední Evropě. Protože je tady řada států, které jsou mnohem distingovanější k Rusku, je tady ale i řada států, které jsou mnohem proruštější, ovšem je tady i řada států, které jsou velmi pragmatické a věcné; v tomto ohledu máme podobnou pozici jako například Rakušané a Němci. Jenže v tomto ´našem´ prostoru není od nějakých dob Metternichových zvyklostí si takové věci dělat. Je to kontraproduktivní. Ani to mimochodem příliš nepomáhá Američanům, protože to sledují také další ambasády. Prostě žádná konzervativní diplomacie a žádný konzervativní stát nad tímto nijak neplesá,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Kubáček.
-
Další odborné názory v rubrice Politologové
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
