A čemu se divíte? Profesor Krejčí lomí rukama nad Merkelovou a ukazuje její vinu: To, to, to a nejvíc tamto. A tuší, jak to celé dopadne

22.03.2017 10:00 | Zprávy

ROZHOVOR „Že nám Erdogan v řadě věcí nevyhovuje? Komu dnes vyhovuje Trump?“ „V čem jsou jiné vztahy s Tureckem než vztahy se Spojenými státy? Také si politici nadávají.“ Situace ve světě se výrazně a kompletně mění a jak, to analyzuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz profesor Oskar Krejčí. „Homogenita Západu se vytrácí. Dokonce se dá říct, že jsme zrovna v etapě, která nemusí být dlouhá nebo může být i smrtící, v etapě sebediskreditace Spojených států,“ říká také politolog. Zmiňuje zásadní aspekt vyhrocených vztahů s Tureckem, kdy podle něj NATO pro jižní křídlo Turecko potřebuje, ale Turecko čím dál méně potřebuje ke své bezpečnosti NATO. Profesor sleduje dění v mnoha souvislostech, postoje klíčových osob a nevynechal ani kandidáta na kancléře za SPD Martina Schulze: „To, co předváděl v Evropském parlamentu, byla divočina stejně arogantní jako předvádí Merkelová.“

A čemu se divíte? Profesor Krejčí lomí rukama nad Merkelovou a ukazuje její vinu: To, to, to a nejvíc tamto. A tuší, jak to celé dopadne
Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí

Vztahy mezi Tureckem a Evropou se zhoršují. Lze situaci vnímat tak, že jsme na pokraji nové vlny bezpečnostních problémů v Evropě, nyní kvůli tureckému prezidentu Erdoganovi? Dal najevo, že umí pohnout svými krajany v západní Evropě a přinutit je brojit proti většinové populaci a chuť pustit uprchlíky z Turecka k nám. A pak, má v zásadě největší armádu v Evropě, s dotykem na Blízký východ. Co říci ke krizovým scénářům ve smyslu: Erdogan proti Západu poštve Turky žijící na Západě, zaplaví EU uprchlíky a využije proti Evropě i svou armádu? Nebo situace není až tak vážná?

Chyby je potřeba hledat u sebe. Je to pořád stejné. Válku v Sýrii rozpoutal Západ. Že jsou v Turecku různé skupiny, sunnitská skupina, konflikt, který má Turecko s Kurdy, to je podle mého názoru druhořadé. Problém je, že tam byla rozpoutána válka. Řečeno jinak, problém s uprchlíky nemůžeme vyřešit dohodou s Erdoganem, ale tím, že se přestane válčit v Sýrii. Tam je problém zakopaný. Pokud se nebude válčit v Sýrii, Iráku a v Afghánistánu, nebudou z těchto zemí přicházet uprchlíci. Dohadování s Erdoganem je až spor na druhé linii obrany. To je jako léčit následky, a ne příčiny nemoci. A že vydírá? Proč by to nedělal. Vydírat začal až po několika letech, kdy mu Evropská unie vůbec nepomáhala s uprchlíky ze Sýrie. Tam byly miliony uprchlíků z války, kterou živil Západ. Tak Erdogan uvolnil trasy do Evropy a formuloval požadavky.

Druhý problém je, že se musíme naučit Turecko vnímat jinak než dosud. Situace ve světě se kompletně mění. Specifická váha Evropy není taková, jako byla před deseti, natož před sto lety. Musíme si zvykat na to, že Turci jsou rovnocenným partnerem a mají větší ekonomický růst než Evropská unie. Je to partner, se kterým se musí řádně jednat. Že jsme v době, kdy Evropa potřebovala pracovní síly a Turecko jí mělo nadbytek, dovolili, aby se tu usídlila velká turecká diaspora, je naše velká vina. A že se zpolitizovala? To je druhá věc. Ale proč by se nezpolitizovala? To patří k samozřejmostem lidského života. Zpolitizovanost turecké menšiny v Evropě je dána tím, že to v samotném Turecku kvasí a turecké problémy se přenášejí. Že nám Erdogan v řadě věcí nevyhovuje? Komu dnes vyhovuje Trump? Před dvěma roky by bylo nepředstavitelné, že by někdo například v Německu ve volební kampani kritizoval amerického prezidenta. Dnes to dělají všichni. Takže proč se máme divit tomu, že Trump kritizuje Merkelovou a Schulz má výhrady k Trumpovi, Erdogan má výhrady k Merkelové a Merkelová má výhrady k Erdoganovi? Vztahy se mění v globálu a v tom je problém. Homogenita Západu se vytrácí. Dokonce se dá říct, že jsme zrovna v etapě, která nemusí být dlouhá nebo může být i smrtící, etapě sebediskreditace Spojených států. To, co předvádějí média, opozice vůči Trumpovi, ukazuje Spojené státy v neuvěřitelném světle. Oni si to neuvědomují, protože žijí svými vnitřními problémy. Ale jak se dívají odjinud, například z Latinské Ameriky, na Spojené státy, které jsou takto rozhádané, s únikem informací od zpravodajských služeb? Co se tam v posledních letech děje, je nebývalé, WikiLeaks, Snowden… Která složka států v USA funguje, řekněme, normálně? A totéž se děje po celém Západě. Vždyť se podívejte, jak vypadá volební kampaň ve Francii. Stát nám kádruje orgány činné v trestním řízení a ty kádrují prezidentské kandidáty. To jsou všechno změny, které prožíváme. Turecko je toho všeho jen aspekt a my ho zdůrazňujeme, protože Turecko je jiné. Ale v čem jsou jiné vztahy s Tureckem než vztahy se Spojenými státy? Také si politici nadávají.

Samozřejmě je otázka, jak to bude vypadat v Turecku po referendu a co zvítězí. Problém je, že NATO pro jižní křídlo Turecko potřebuje, ale Turecko čím dál méně potřebuje ke své bezpečnosti NATO. Když existoval Sovětský svaz, mohlo se cítit Turecko ohroženo, dnes z Ruska ohrožení nejsou. Na co Turci potřebují NATO? Nepotřebují ho. Upřímně řečeno, my ho také nepotřebujeme, ale my to nevíme. Turci si to začínají uvědomovat. Vše bude čitelné po referendu v Turecku a po volbách ve Francii a Německu. Pak se situace vyčistí a uvidíme, co je reálná politika a co volební kampaň, protože v liberálních demokraciích to, co se řekne před volbami, z osmdesáti procent po volbách neplatí.  

Lze říci, že spor eskaluje kvůli zakázaným mítinkům tureckých politiků v Německu a Nizozemsku, při nichž chtěli turečtí ministři apelovat na Turky žijící v těchto zemích, aby v dubnovém referendu podpořili změny ústavy, které rozšíří pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana? Anebo má problém širší přesah?

Představte si, že něco propagujete v referendu a oni vám v zahraničí tohle provedou. Musíte na ně nadávat, jinak ztratíte tvář. Erdogan postupuje úplně normálně. Že se ale snažil poslat ministry na mítinky, to je novum, to jsme zatím neviděli a není to v kraji zvykem. Ale že mu to zakázali, to už pokládám za problém, protože na druhou stranu, proč by nemohl?

V kontextu síly současných výhrůžek si tedy myslíte, že by bylo lepší pro Evropu raději ve věci mítinků ustoupit? I když možná lze spoléhat na to, že se spory nevyhrotí a po referendu se situace uklidní…

Mezi námi, někde ustupují a jinde neustupují. Neexistuje jednotný model. To je stejné, jako když Merkelová odjela dohodnout „odkoupení“ migrantů, dohodnout, že je za peníze nebudou posílat a co se pak stalo? Mimochodem, to „odkoupení“ pokládám za správné, protože někdo migrantům pomoct musí, a když je tu nechceme, tak bychom si měli alespoň připlatit, když už jsme to zavinili. Ale vrátím se zpět k tomu, co jsem začal. Němci dohodu odsouhlasí za Evropskou unii, což je také „dobré“… A vzápětí přijmou rezoluci Bundestagu o genocidě Arménů. Když to trvalo desítky let, mohli dva roky s takovou rezolucí počkat. Nehledě na to, že politici by neměli vykládat dějiny, to mi vadí. Nerozumím tomu. Samotný fakt, že Merkelová jako šéfová největší frakce Bundestagu v době, kdy dohaduje kompromis s Tureckem, nechá projít tuto rezoluci, je absurdní. Jistě, s genocidou Arménu nikdo nesouhlasí. Dobře, možná to někdo pokládá za genocidu a další to nepokládá za genocidu, to jsou akademické spory. Ti lidé jsou mrtví dvě tři generace, bodejť by Ankara nevnímala Berlín jako něco bláznivého a nesrozumitelného. To vůbec nesouvisí s tím, zda genocida byla, nebo nebyla, podle mě to byl zločin, ať tomu říkáme jakkoli. Ale o to přece nejde. Takto se politika nedělá. Přesněji řečeno, takto se dělá neuvěřitelně chaotická politika. Ale znovu opakuji, to podstatné se ukáže po referendu a po volbách. Ale mění se rozložení sil a Turecko přestává NATO potřebovat a Američané si myslí, že Turecko je potřebuje, ale USA přestávají být pro Turecko potřebné. V tom je základní problém. Výroky prezidentů, kancléřek jsou druhořadé.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Pochybnosti

Paní senátorko,ukázal Vám osobně někdo tzv dopis na rozloučenou vraha Kozáka? Původně dokonce mluvila o dvou dopisech.Ověřoval někdo pravdivost textu těchto dopisů? Skutečně bylo objektivně a dokonale zjištěno,že spáchal i vraždu v Klánovicích? Je dostupná analýza shody zbraně? Vše je velmi bizardní...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbořil: Válka? Dějí se věci, o nichž nám neříkají. Ale připravují nás

13:24 Zbořil: Válka? Dějí se věci, o nichž nám neříkají. Ale připravují nás

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA V posledních dnech se v globálních rozměrech děje něco, o čem nejsme dobře in…