Minulý týden byla jmenovaná menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD. Komunisté ji podpoří, a proto má kabinet velkou šanci získat 11. července důvěru. Podle některých jde o vládu ze zoufalství, odpůrci tvrdí, že budeme mít nejhorší vládu od roku 1989. Znechucení vyvolal i termín jmenování druhé Babišovy vlády v Den památky obětí komunistického režimu. „Kdyby nebylo té náhodné shody dat jmenování ‚vlády zoufalců‘ prezidentem republiky, mohli by si zoufalí a ve volbách poražení vymyslet jakékoli jiné datum a upravit jeho legendu,“ komentuje Zdeněk Zbořil. „Snad mohli také upozornit prezidenta republiky, že Milada Horáková nebyla československá sociální demokratka jako on, ale československá národní socialistka. Mohli by jim pomoct i někteří současní členové ČSSD, kteří byli členy KSČ, i když nikoli v době justiční vraždy dr. Horákové a jejích socialistických přátel. Ale hlavně mohli nabídnout vítězi voleb dohodu o vytvoření koalice bez komunistů a socialistů, ale nejsem si jistý, zda by se jim to podařilo,“ dodává.
„Doufám, že mezi těmi, kteří se dnes hrdinně bijí do svých vypjatých antikomunistických hrudníčků, nejsou členové ODS a ODA, kteří se jimi stali po odhození svých rudých knížek, ani bratři a sestry ze strany bývalé Národní fronty, kteří sloužili minulému režimu až do svého procitnutí v listopadu 1989. Ale hlavně si nemyslím, že dnešní členové KSČM jsou ‚komunisté‘, jak o nich vyprávějí přepisované (pokolikáté už?) dějiny, někdy české, jindy československé.“ Politolog se domnívá, že jako cílený mohou výběr termínu chápat jen někteří. „Zda to je záměr, si opravdu mohou myslet jen ti, kteří nemají jiné argumenty než ‚strašáka komunismu‘, který považují za reklamní tahák pro každé minulé a asi i ty nadcházející podzimní volby. Doufám, že kritici ‚vlády zoufalců‘ nemyslí, že by ti přes noc zbohatlí ‚rudí baroni‘ měli zapomenout na své privatizační úspěchy a předat vše, co jim spadlo do klína, někomu jinému než druhé generaci normalizačních komunistů. A někdy jde i o děti významných mužů KSČ z doby po roce 1948,“ uvedl.
Smršť kritiky byla opravdu vydatná. K termínu jmenování vlády se na sociálních sítích vrátil i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Prezident M. Zeman dnes, 27. 6., jmenuje vládu, která poprvé v historii ČR bude závislá na hlasech komunistů. Před 68 lety, 27. 6., zavraždili komunisté Miladu Horákovou. Prezident Klement Gottwald jí odmítl dát milost. Byl to také bezskrupulózní opilec, myslící jen na sebe,“ napsal Kalousek. „Slova Miroslava Kalouska jsou opravdu jen řeči o provazu v domě oběšencově. Sám kdysi nabízel KSČM koaliční spolupráci nebo podporu jeho vlády a stálo ho to nejen postavení v čele KDU-ČSL, ale i členství v této jinak politicky pružné straně. Asi zapomněl, že i komunisté vládli po roce 1985 s jeho podporou jako člena strany Národní fronty a že snad nikdy nemluvil o svých vládních přátelských vztazích s bývalými komunisty (nikoli z KSČM, ale přímo z KSČ). A pokud je pravda, že věří na slova, že režimy se udržují idejemi, které je zrodily, ať pohlédne klidně zpět až k listopadu 1989 a zjistí si, kdo volil prezidenta Václava Havla, kdo nedělal „sametovou revoluci“, ale účastnil se pokojného předání a převzetí moci (slovy Petra Pitharta), a kdo se tak snaživě účastnil politických procesů, které dnes někteří političtí pozorovatelé považují za ‚druhou normalizaci‘. A ani slova o Gottwaldovi jako bezskrupulózním opilci nemusejí být přijímána z páně Kalouskových úst s pochopením a bez úsměvu,“ uvedl Zbořil.
Fotogalerie: - Jmenování Babišovy druhé vlády
„Strategická rozhodnutí za účasti justice nejsou žádnou zvláštností.“
Nezůstává jen u kritiky finální sestavy kabinetu, jejich členů a prezidenta. Srovnání s bolševiky si vysloužil i místopředseda Jaroslav Faltýnek. Výměna názorů v Otázkách Václava Moravce mezi Jaroslavem Faltýnkem a Jakubem Michálkem totiž přinesla dohru. Michálek tvrdil, že trestní stíhání Babiše je „pravděpodobně oprávněné“, a Faltýnek mu vmetl: „To není možný, aby tady takový chlapec říkal takové věci.“ Pak následovaly komentáře na sociálních sítích, například: „Miroslav Štěpán, 1989: ‚Neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident.‘ Jaroslav Faltýnek, 2018: ‚To není možný, aby tady takový chlapec říkal takové věci.‘ Už 29 let jsou metody bolševiků pořád stejné.“ Obsáhleji se na toto téma rozepsali na serveru Forum24. v komentáři s názvem „Faltýnek je nový Miroslav Štěpán. Děti tu rozhodovat nebudou!“
Na rozdíl od Jakuba Michálka se politolog domnívá, že stíhání „pana Babiše bylo politicko-strategické rozhodnutí“. „Je nám to ale oběma stejně platné. Strategická rozhodnutí za účasti justice nejsou v ČR, a nebyly v ČSR, žádnou zvláštností. Dokonce i když šlo o členy vedení státu,“ uvedl Zbořil. „Jejich soudruzi je poslali do vězení a na šibenici. Koneckonců i dlouhá léta se táhnoucí kriminalizované a odsouzené případy členů nejdříve ODS, později ČSSD jsou něčím podobným, nikoli tak brutálním, ale pro některé postižené osoby degradující a materiálně i duševně devastujícím. Třeba to pan Michálek a jeho přátelé také jednou pochopí. A to srovnávání pana Faltýnka s Miroslavem Štěpánem je jako ze IV. cenové skupiny politického hampejzu a zřejmě pisatelé ani netuší, kdo to Miroslav Štěpán byl a jaká byla jeho moc,“ dodal.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Pár dní se rozcházely verze, jak vlastně došlo ke změně jména politika, který má být ministrem zahraničí. Četli jsme titulky o tom, jak se právníci shodují, že prezident Zeman porušil jmenováním Hamáčka ústavu. „Navrhl jsem panu prezidentovi jeden seznam, kde byl i pan Poche. Zároveň jsem mu napsal dopis, který byl konzultován s předsedou legislativní rady vlády,“ vysvětlil nakonec premiér. Proč ale nemohlo být jasno hned? „Jde jen o seznam a dopis, nebo zase jen o příležitost trochu zbaběle a zezadu napadnout nejen Miloše Zemana, ale i instituci českého prezidenta. Jak víme, jsou evropské země, ve kterých se dlouhá léta tvrdí, že ‚Češi si neumějí vládnout!‘. A média, která s takovým úsilím sledovala ‚případ Poche‘ a nediplomatické ucházení se pana Pocheho o místo prvního diplomata České republiky, jsou pravděpodobně zklamána, že to ‚vyjednávání‘ dopadne vždy trochu jinak, než si představovala,“ uvedl Zbořil.
Miroslav Poche má stále ambice obsadit křeslo ministra zahraničí, alespoň se v tomto smyslu vyslovuje v médiích. Ale byl by to správný člověk do vlády třeba i bez ohledu na resort? „To politické, a nikoli diplomatické jednání pana Pocheho, jak jsem už řekl, zřejmě zasluhuje více pozornosti, než se mu dosud věnovalo. Protože málokdo může věřit povídáním, že byl kdysi pro migraci a nyní je proti nebo že za ním stojí nějaká domácí parta nebo zahraniční autorita, mělo by se to vysvětlit, protože bez ohledu na existenci úřadu paní Romancovové na MV ČR se při nedostatku důvěryhodných zpráv rodí a šíří nové a nové informace a dezinformace, které by měly být nejen v zájmu samotného pana kandidáta uvedeny na pravou míru,“ popsal Zbořil.
Slova Špidly? Mohou zajímat historiky
Expremiér a expředseda ČSSD Vladimír Špidla poskytl rozhovor pro Aktuálně.cz. Své řekl k hlavě státu, kdy on sám si myslí, že Miloš Zeman by neměl být prezidentem. „Kromě toho jsem zjistil, že v některých momentech strašlivě pohrdá lidmi,“ řekl. Poukázal tak například na situaci, kdy se o kandidátech ČSSD v senátních volbách, kteří prohráli, měl Zeman vyjadřovat nevybíravě a sprostě. „Tehdy to byl katastrofální neúspěch, to se žádnému jinému předsedovi nestalo, abychom v žádném obvodě nevyhráli. Navíc bylo jasné, že na tom má svůj podíl, protože to byl celostátní neúspěch. Nevybíravé útoky na neúspěšné kandidáty ukazovaly, že prostě nechce uznat svůj díl odpovědnosti,“ dodal a sdělil, že Zeman se v průběhu let měnil. „Je to osobnost, která má mimořádnou touhu po moci a bude se snažit řídit sociální demokracii ze zadního sedadla. Věděl jsem, jak bude nebezpečný, pokud bude úplně nade všemi a nikdo mu nebude moci přistřihnout křídla. Nadto jsem předpokládal, že v nepřímé parlamentní volbě má Miloš Zeman jen malou možnost zvítězit. Bylo nutné mít někoho, kdo dokáže získat hlasy napříč, a to byl pro mě Otakar Motejl,“ zmínil také Špidla své preference.
Psali jsme:
„Slova pana Vladimíra Špidly jsou dnes už jen malým příspěvkem pamětníka k dějinám ČSSD a české politiky. Dokonce bych si dovolil říct, že dnes zajímají jenom historiky. Ať už byl Zeman jakýkoli, byl to jeho stranický ‚přítel‘ a jistě i Vladimír Špidla měl mnoho příležitostí mu své kritické připomínky k jeho osobě mnohokrát sdělit,“ reagoval Zbořil. „Naříkat nad tím, byť nepřímo, že byl Miloš Zeman zvolen dvakrát prezidentem v přímé volbě, je obviňováním jeho ‚hloupých‘ voličů. Sice nikoli tak vulgární, jako činí jiní, ale přece jen. Doufejme, že nás nechce upozornit na to, že on už to tehdy všechno věděl, ale že ho kromě ‚zrádců‘ zobrazených na hracích kartách nikdo neposlouchal. Pan Špidla je sice zkušený politik, ale od svého zvolení do Poslanecké sněmovny PČR nevykonával žádnou volenou funkci. I jako EU komisař byl jen nominován a schválen an bloc ‚evropského sovětu komisařů‘. Nevím, zda věděl, že Otakar Motejl byl sice protežován Havlovým Hradem, ale pro ostatní zájmové skupiny včetně nevolených elit byl nepřijatelný,“ dodal.
Jak se smát třeba Václavu Hudečkovi?
Prezident republiky Miloš Zeman se stal opět terčem vtípků na sociálních sítích, když ho zachytily fotoaparáty, jak se vydal ke svému oblíbenému Veselskému rybníku. I když na hladinu nevyplul, přesto se jeho vzhled stal předmětem diskusí, někdy až za hranou slušného chování. Z prezidenta si koláží vystřelil i časopis Reflex. Zasadil prezidentovu postavu před panel mezinárodního filmového festivalu, který probíhá v Karlových Varech, s komentářem: „Kdo není ve Varech, jako by nebyl!“ Na sociální síti se také lidé dotazovali, zda jsou kolem prezidenta pracovníci sociálních služeb pro seniory. Negativních reakcí se objevila spousta. „Patřím ještě ke generaci, kterou už na základní škole, tehdy škole obecné, vychovávali k tomu, abychom slušně zdravili, za všechno poděkovali a byli vždy způsobní. To se dnes nenosí a pan Mareš v Reflexu se osobou dnešního prezidenta neúnavně nezdvořile zabývá. Zřejmě, podle výsledků prezidentských voleb, mnoho občanů ČR o svých názorech nepřesvědčil, ale je jedním z těch, kteří vychovávají své čtenáře a posluchače k pubertální neúctě,“ říká Zbořil. „Negativní hodnocení kohokoli kýmkoli se dají zplodit snadno a vysmívat se lze ještě snadněji. O těch pozitivních se to tvrdit nedá. Jak se smát třeba Václavu Hudečkovi, který už snad více než dvacet pět let vychovává mladé k aktivní lásce k hudbě a nikoli k obdivu k výrobcům hluku. A kolik takových příkladů, nejen specializované, ale i mravní výchovy je! Spojení symbolu MFF v Karlových Varech s kritikou prezidenta je jen pokračováním toho, co jsme viděli na estrádě při udělování cen Český lev, ale ani tam nás ‚umělci‘ neupevnili ve víře, že budou dělat lepší filmy,“ dodal.
„Případ ‚mučení‘ dr. Ratha je pozoruhodný.“
Exhejtman Středočeského kraje David Rath se dočkal opětovného rozsudku, kdy za korupci v souvislosti s veřejnými zakázkami má jít na 8,5 roku do vězení. Kvůli tomu následně pronesl projev, v němž se připodobnil k Miladě Horákové. A to rozčílilo nejen Miroslava Kalouska. „Kdyby žil v době M. Horákové, dopadl by ne jako M. Horáková, ale jako jeho otec, nemilosrdný bolševik, který likvidoval lidské osudy. Stejně jako otcové ministra Pelikána a dalších. Naši otcové měli páteř a platily za to i jejich rodiny. Ať, proboha, ten zloděj drží hubu,“ poznamenal velmi rázně Kalousek na Twitteru. „Nevím, nevím, zda právě Miroslav Kalousek je ten, který by se měl zaštiťovat jménem Milady Horákové. Ani tím že trpěl pod ‚nemilosrdným bolševikem‘. Ale slova ‚Ať, proboha, ten zloděj drží hubu!‘ se mi líbí. Ale neměl by je používat kdokoli a se stejným nadšením jako pionýr s rudým šátkem okolo krční páteře. Na druhé straně případ ‚mučení‘ dr. Ratha je pozoruhodný, a to hned z několika důvodů. Kdybychom si vzpomněli slov Gordona Welchmana, ‚muže, který rozluštil Hitlerovy šifry‘, dokázali se zbavit svých autostereotypů a postupovat jeho metodou ‚analýzy provozu‘, možná bychom snadněji pronikli do tajemství české justice a uvažování jejích i těch nejvyšších představitelů,“ reagoval Zbořil.
Josef Mašín, poslední přeživší z protikomunistické odbojové Skupiny bratří Mašínů v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mimo jiné uvedl: „Evropská unie je křehká soustava států s mnoha jazyky, tradicemi a nedávnou, ještě nezapomenutou historií. Naivní rozhodnutí paní Merkelové otevřít dveře do Evropy civilizacím jiným než evropským nemohlo najít a nenašlo jednoznačnou ozvěnu ani v samotném Německu. Brexit nebude ten poslední exit zemí z Evropské unie, která se odcizila původním úmyslům jejich tvůrců.“ Zbořil upozorňuje na to, že pan Mašín žije dlouho ve Spojených státech, má vyhraněné názory na úlohu evropské tzv. levice a jistě i vnímá jinak než mnozí lidé v ČR, kolik je mezi lidmi „v Evropě“ od nás, bývalých komunistů, nebo dokonce dětí prominentních komunistů. „Asi také ví, co způsobilo nejen heslo ‚Nejsme jako oni!‘, ale také polopravdivé, že děti nemohou za své rodiče. To je sice pravda, ale jeho druhou částí je, že rodiče mohou za své děti. Příkladů nám dává naše druhá normalizace nepočítaně. Pokud jde o jeho skepsi k EU, tu s ním dnes sdílí podle některých výzkumnických dat skoro polovina občanů ČR. Ale zda se naplní slova jeho věštby o neposledním exitu, nevíme. Konečně jedním z typických jevů evropských dějin, a dokonce i dějin EU, že krize je permanentním projevem její existence,“ uvedl politolog.
Během neděle probíhala mnohahodinová jednání v rámci CSU. Vypadalo to, že strana, která je dlouholetým koaličním partnerem německé CDU kancléřky Angely Merkelové, by mohla mít nové vedení. Zaznívaly informace, že CSU uvažuje o odchodu z koalice s CDU. Aktuálně se situace zřejmě trochu uklidnila. „Na německé frontě se situace mění každý den. Někdy vypadá jako tragická, ale ne beznadějná, jindy jako beznadějná, ale nikoli tragická. Právě dnes jsme se dozvěděli, že došlo k uzavření jakéhosi příměří. Jako kdyby si obě strany uvědomily, že mají odpovědnost nejen za přistěhovalce, ale také za své občany. Možná také že příslovečný bavorský politický realismus hraje v těchto dnech větší roli než v několika posledních měsících. Ale to ještě neznamená, že příslovečné sobecké zájmy nevolených elit se navěky někam ztratily,“ uvedl politolog.
A končíme sportem. Fotbalisté Ruska vyřadili překvapivě v osmifinále mistrovství světa po penaltovém rozstřelu Španělsko. Po prodloužení byl stav 1 : 1, na penalty domácí uspěli 4 : 3. A sociální sítě se začaly hemžit reakcemi. „Rusko porazilo Španělsko. Je mi to úplně jedno. Akorát nechápu debilní Čechy jásající nad vítězstvím Rusů,“ poznamenal spisovatel Jan Žáček. „Mohutné slavení ruského vítězství na českém FB znamená jediné, sluníčka to zase dokázala, svou kampaní proti Rusku zvýšila jeho podporu,“ poznamenal protiislámský aktivista Artur Fišer. „Pan Žáček si tedy myslí, že ‚Češi jsou debilní‘. Připomíná mi to sokratovskou větu: ‚Všichni Řekové jsou lháři‘. Jsou-li Češi debilní, a předpokládám-li, že pan Žáček, protože píše česky, je také Čech, tak proč bychom se divili a kroutili hlavami? Pravdu ale má spíše pan Fišer v tom, že nejen sluníčkáři, ale i v ČTV zapomněli, že zakázané ovoce chutná nejvíc. Adam a Eva by o tom mohli vyprávět,“ uvedl politolog. „Ani ale britská premiérka a její podivuhodný MZV neuspěli se svými výzvami k bojkotu MS v kopané. Naopak upozornili jen na to, že zájem o fotbal je nadnárodní, i když si hráči, pokud to umějí, dovolí zazpívat státní hymnu a používají symboly, které pak jako v případě albánských orlů musí FIFA trestat,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
