Spolek Milion chvilek připravuje na 1. března demonstraci v Praze pod názvem „Nechceme jít cestou Maďarska a Polska“.
Chvilkaři vyjdou do ulic hned ze dvou důvodů. Jedním z nich je zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem. Podle nich jde o člověka, který naprosto popírá smysl této instituce. „Člověk, který bagatelizuje rasovou diskriminaci, relativizuje lidská práva, popírá smysl úřadu, který má vést, a ještě v 80. letech veřejně obhajoval komunistický režim,“ psali na jeho adresu.
Je v Polsku a Maďarsku ohrožena demokracie?Anketa
„Pana Křečka tolik neznám, abych mohl potvrdit takový odsuzující a dehonestující názor. Ale vím, že pracoval v úřadu s paní Šabatovou celých šest let a nikomu tyto jeho zločiny nevadily. Takže zase asi nepůjde o pana dr. Křečka, ani o ty balkony na Václavském nám., které patřily ČSNS, jejímž byl členem, ale zase jen o to, že ho ve svém druhém návrhu doporučil prezident Zeman,“ říká politolog Zdeněk Zbořil.
„Když ale někomu vadí, že byl před rokem 1989 členem politické strany, která byla součástí Národní fronty, měl by se trochu lépe porozhlédnout a prozkoumat nejen, kdo byl členem KSČ, ale i ostatních politických stran. Začít může u p. p. Kalouska, Zaorálka, Paroubka a desítek dalších, včetně těch, kteří se už protlačili do EU a kteří seděli nebo stále ještě sedí na místech držitelů moci. Doufejme, že nebudeme zkoumat, kdo byl členem SSM, to by byl seznam ‚obhájců komunistického režimu‘ mnohem delší,“ dodal.
Další důvod k protestu je, jak popisují na Facebooku tento: „Kontrolovat nezávislost veřejnoprávních médií chtějí lidé, kteří jsou přímo či nepřímo napojeni na politiky. Hrozí nám, že se veřejnoprávní televize a rozhlas postupně stanou hlásnou troubou vlády, jak se tomu již stalo v Maďarsku,“ varují.
„Snad by se tomu dalo předejít jmenováním do kontrolních orgánů veřejnoprávních médií, kdyby se vybíralo mezi nezaměstnanými, bezdomovci a na vybydlených sídlištích. Nebo mezi lidmi bez politických názorů a v oblečcích Afrikakorpsu. Také by se musela změnit Ústava, kterou chvilkaři spíše trhají, než dodržují. Právo volit členy rad by se pak muselo odejmout Poslanecké sněmovně, kde budou vždy sedět lidé, kteří se budou dohadovat o tom, co chce veřejnost a jaká jsou její práva,“ komentuje Zbořil.
Fotogalerie: - Lex Šabatová opět ve sněmovně
„Pak ale nezbude nic jiného, než aby nominace nových členů navrhovaly ‚akční výbory‘ jako železná pěst další revoluce. A pokud jde o naši budoucnost, která je pro většinu dnešní opozice vyhlížena s tak velkými obavami, ať si někteří ‚vyděšení‘ zaletí do Budapešti, naučí se několik maďarských slov, aby si mohli něco přečíst a poslechnout v maďarštině a nebyli odkázáni jen na ‚plíživé obavy‘ paní komisarky Jourové,“ dodal.
K apokalyptické české budoucnosti snad jen můžeme dodat…
Milion chvilek opakuje svou kritiku premiéra, varuje před změnami v justici a říká, že „čtyřkoalice ANO+SPD+KSČM+Hrad za asistence části ČSSD postupně systematicky rozkládá důležité demokratické instituce, které mají kontrolovat pravidla a sloužit všem občanům, nikoli vybraným politikům“. Pokud to takhle půjde dál, stane se podle nich nakonec to, co v Maďarsku či Polsku. „Justice, média, státní správa a veřejné zakázky budou podřízeny politikům. V takové situaci už nelze hovořit o zcela svobodných volbách, protože vládní politici mají naprosto odlišné možnosti než opoziční. Zabetonují se u moci pokřivením systému.“
Fotogalerie: - Milion chvilek ve Valči
„To je tak hrůzostrašný obraz budoucnosti české společnosti, až se z toho tají dech. K apokalyptické české budoucnosti snad jen můžeme dodat, že proto se pořádají volby, aby jedna skupina osob, organizovaných v politických stranách a hnutích, měla větší podíl na moci a snažila se hájit své zájmy a zájmy těch, kteří jim toto svoje právo předali ústavními prostředky… S těmi neúspěšnými se pak musí snažit vést dialog v zájmu dosažení konsensu a tím jim umožní v dalších volbách, třeba i předčasných, prezentovat vyvíjející se názory a pak by nemuselo docházet k pokřivení,“ podotýká Zbořil.
„Chtělo by to přečíst si alespoň stručný úvod do politologie, nějakou knihu o volbách, používat vlastní rozum a nenaslouchat radám televizních politologů. Představa o jediném centru moci, které rozhoduje o soudech, zákonodárství, exekutivě a zakázkách, je tak jednoduchá, až je to u plnoletých neočekávané. Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně, známe od Lorda Dahlberg-Actona už více než století. Proto stojí za to na takovou možnost upozorňovat. Ale nezapomínat na to, že idealistická touha po rovnosti je návyková látka, která nejednou přivedla ‚lid‘ na barikády. Většinou to na nich neskočilo dobře,“ dodal.
Europoslanec Jan Zahradil na svém twitteru sdílel k tomuto protestu stanovisko místopředsedy ODS Alexandra Vondry: „Levicové kavárenské kroužky v Praze a Bratislavě říkají, že je (V4) toxický, že bychom se měli štítit konzervativních Poláků i Maďarů. Je to hloupost a poslechnout je by bylo sebevražedné.“
„Snad nemusíme Milion chvilek nazývat levičáky a snad ani nechtějí být pozůstatkem nějaké historické sekty evropského nacionálního socialismu. Ale energie, kterou vkládají do pomlouvání V4, vyvolává podezření, že mohou mít své nápady dovezené odněkud.
Nějak se nám množí experti na zahraniční politiku nejen v Dejvicích nebo Řeporyjích. Ale nápady jak rozložit projekt, od kterého si Václav Havel tolik sliboval, se nezdají být z jedné hlavy. Spíše to vypadá, že inspirací je jim koncepce ‚feudální Evropy‘, anebo koncepce EU jako superstátu. Óda na radost je jim bližší, než pokrytecky opakované heslo o jednotě v různosti,“ komentuje politolog.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Úřad, který někdo nazval „Nad dopisy diváků“, by mohli se ctí vykonávat všichni tři
Stanislava Křečka zvolili poslanci ve středu ve druhém kole tajné volby. V prvním kole tajné volby veřejného ochránce práv nikdo neuspěl. Ke zvolení bylo potřeba 90 hlasů. Stanislav Křeček získal 66 hlasů, Vít Alexander Schorm 47 hlasů a Jan Matys 20 hlasů. Ve druhém kole získal Stanislav Křeček 91 hlasů a stal se tak novým veřejným ochráncem práv.
„Myslím, že všichni tři kandidáti by mohli tento úřad, který někdo nazval ‚Nad dopisy diváků‘, vykonávat se ctí. Panické hysterii, která se objevila v některých tištěných a audiovizuálních médiích, jsem nerozuměl, až do okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že jde o úřad s nejméně sto padesáti spoluúředníky. To pak leckoho napadne, že by mohl práva občanů hájit lépe než někdo jiný. Zajímavé by bylo, kdyby tuto službu občanům tito lidé vykonávali, jak doporučoval už Erasmus Rotterdamský na začátku 16. století, zadarmo, případně jen s náhradami cestovného a přiměřené stravné (in Jak vychovávat křesťanského vladaře). Po mediální bouři, která vypadala, že ji rozpoutali tajní agenti dr. Křečka, jsem byl překvapen, že jsme se ani nedozvěděli, jak jeho zvolení zařídil V. V. Putin a ovlivnily dezinformační weby. Takže musíme nechat na někom jiném, zdali se mu podaří odhalit tajemné pozadí tohoto volebního tajemství. Ale nepochybuji, že na to někdo přijde,“ komentuje Zbořil.
Někteří bezprostředně po volbě děkovali spolku Milion chvilek, který se svým hysterickým vyhrožováním demonstracemi podle některých postaral odsuzovanému Křečkovi o to nejlepší PR. Naopak Miroslav Kalousek, předseda poslanců opoziční TOP 09, se ve vypjaté chvíli nedokázal zdržet vulgarismu. „Myslím, že jsme v hajzlu,“ zasvítilo na jeho facebooku společně se znechucenou úvahou o tom, že životopis a hodnotové zakotvení JUDr. Křečka je zrcadlem české společnosti.
„Nemyslím si, že mezi vzrušením Milionu chvilek a zvolením pana Křečka byla přímá úměra. Ale do volebních uren nebylo vidět, a tak na nás zbyly jen spekulace. Také tu trochu unáhlenou větu Miroslava Kalouska bych nepřeceňoval, ačkoli měla velký ohlas a mnozí ‚dezinformátoři‘ mu ji přáli. Pokud jde o životopisy, myslím, že si oba pánové nemají co vyčítat. Jen ten jeden bude pro někoho vždycky horší,“ říká politolog.
Stanislav Křeček našel i zastání. „Byl jsem u toho, kdy 18. 11. 1989 kolem 13. hod. v půlce hereckého recitálu v Obecním domě vystoupil S. Křeček (ČSS) s nějakými lidovci a řekli, že představení nebude pokračovat a že protestují proti brutálnímu zásahu na Národní třídě. Byly ovace vestoje. A co jste 18. 11. dělali vy?“ napsal například na svém twitterovém účtu režisér Jiří Strach.
„I já jsem byl tehdy v Praze, ale o této události jsem neslyšel, stejně jako nevím, na které barikádě stál Miroslav Kalousek. Ale vím docela dobře, jak aktivní byli někteří členové těchto dvou stran v prvních listopadových dech a také vím, na které novináře a hlavně novinářky ze Svobodného slova a Lidové demokracie se nám podařilo zapomenout. Pan Strach má pravdu, když upozorňuje na to, že v prvních hodinách po sedmnáctém čas ubíhal velmi rychle a někteří, kteří byli při tom, nikdy nepotřebovali ukazovat na sebe jako na hrdiny okamžiku,“ podotýká Zbořil.
Psali jsme:
Když pan Patočka kritizuje bezzubé metody Milionu chvilek…
Stanislav Křeček se 19. února ujme funkce ombudsmana. Tedy přesněji řečeno, měl by se jí ujmout. Šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka hodlá dorazit před Křečkovu kancelář a zabránit mu ve vstupu do úřadu. „Osobně si půjdu před úřad ombudsmana v den, kdy by se ho měl Křeček ujmout, sednout. Prostě se ho tam pokusím svým tělem nevpustit. Budu rád, když se přidáte. Nebudu se dál dívat na to, jak tu stát likviduje svoje základní instituce. Mám toho dost,“ vypálil Patočka na Twitteru. Šéfredaktor prý nevěří v účinnost akcí spolku Milion chvilek, neboť jeho akce považuje za příliš vlídné a málo časté. Jsou to akce pro Andreje Babiše možná nepříjemné, ale podle Patočky mnoho nezmění. „V obraně demokracie je zapotřebí používat i jiné metody, s prověřenou vyšší účinností,“ píše ve svém komentáři na deníku Referendum.
„Slyšel jsem a četl mnoho příběhů, kam až lze nebo nelze ustoupit. Říkalo se tomu nalehnout hrudí na střílnu. Nejsem si také tak úplně jistý, zda úřad ombudsmana je základní institucí státu. Ale proč ne, nenásilně odporovat zlému propagoval po husitských bouřích v 15. století dnes nevzpomínaný Petr Chelčický. Ještě před více než stoletím se ke stejnému ideálu hlásil Lev Nikolajevič Tolstoj. Když pan Patočka kritizuje bezzubé metody Milionu chvilek, i to je věc jeho názoru. Jen bychom měli vědět, jaké ty metody s vyšší účinností jsou, aby z té obrany demokracie nevyrostla nějaká nová demokracie lidová, třeba severokorejského typu,“ uvedl politolog.
Zvolení Křečka je podle Patočky projevem institucionálního barbarství. „Sněmovna se tu zachovala jako tlupa revolucí a vodkou zpitých mužiků v dobytém šlechtickém sídle. Stanislav Křeček je člověk, který očividně není kvalifikován k výkonu funkce veřejného ochránce lidských práv; a v příčetnější době by i jeho politováníhodné účinkování v roli jeho zástupce zákonodárce ukončil předčasně. Projevuje se jako člověk, který nemá ponětí o mezinárodní shodě v pojetí lidských práv a který bizarními konstrukcemi, jak vystřiženými z konspiračních webů, zdůvodňuje dokonce oprávněnost diskriminace či své rasistické brebty,“ napsal Patočka.
„Možná s těmito názory mohl pan Patočka přijít na trh dříve, než 91 ‚zpitých mužiků-zákonodárců‘ zvedlo své ruce na podporu pana Křečka. Nebo dokonce v době, kdy byl zástupcem ombudsmanky paní Šabatové. Trvalo to šest let, co ‚zpití mužici‘ hodovali ve šlechtickém sídle. Teď už je tak trochu po sezóně, ale na Kocourkov a Hulvátov, ty dvě pověstné obce v naší zemi tak typické, stále ještě máme dost energie, aby mohly radostně vzkvétat,“ komentuje Zbořil.
Končící ombudsmanka Anna Šabatová cítí po zvolení Stanislava Křečka za svého nástupce smutek. V rozhovoru pro Deník N však prohlásila, že úřad ombudsmana Křečka přežije. „Když Rom, lesba nebo člověk s postižením od ombudsmana uslyší, že diskriminace není, začne pochybovat o tom, zda se na kancelář vůbec obrátit. Klesá důvěra lidí a zranitelných skupin v úřad ochránce práv. Pokud ji ale překonají, věřím, že se k nim instituce zachová v souladu se svým posláním,“ uvedla Šabatová.
„Snad by se k těm nekonečným výčitkám dalo dodat, že pokud existence nějakého úřadu, instituce, organizace atd. by měla být ohrožena odchodem nebo příchodem jedné osoby, pak je ve špatném stavu a je třeba ji zásadně změnit. A protože paní Šabatová a pan Křeček pracovali v tomto Úřadu společně, pak je zbytečné vyhlížet někam za horizont. Je to přece jejich vina, a zasloužili se o to rukou společnou a nerozdílnou,“ říká politolog.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová se proti nově zvolenému veřejnému ochránci práv ostře vymezila ve vysílání České televize. „Je to degradace celého tohoto úřadu. Veřejný ochránce práv je tady od toho, aby se zastával slabších, menšin, aby se zastával lidí, kteří to potřebují, a pan Křeček se naopak velmi jasně vyjadřuje proti těmto lidem,“ řekla pro Českou televizi a doplnila, že jsou Křečkovy názory často až rasistické.
„A co když si pan ombudsman bude myslet, že ti slabší jsou jiní, než o kterých mluví paní Pekarová? A že je podezřelé, když někdo používá pojmy rasa a rasismus, a nikoliv lidé a populace? U nás doma se to tak nebere, ale někde ve Spojených státech by se paní předsedkyně TOP 09 setkala s velkou kritikou. U nás to víme už od přednášek prof. Zdeňka Salzmanna na UK v roce 1992, který vzhledem k tomu, že žil a přednášel v Arizoně už od roku 1947, byl k používání pojmu rasismus velmi citlivý,“ uvedl Zbořil.
„Pokud se paní Markéta P-A obává rasismu pana ombudsmana, mohli bychom ji poradit, aby po vzoru svých kolegů z akce Čapí hnízdo se s tím svěřila někomu okolo Bruselu. Přátel ochotných jí naslouchat, jak víme, tam má její strana hned několik,“ dodal.
„Už na střední škole se učilo o zákonu tlaku a protitlaku“
„Mně nedává logiku už skoro nic v této věci. Přijde mi přepálená reakce Milionu chvilek. (...) Opravdu si myslím, že kdyby Milion chvilek nepřišel s tou iniciativou, že pokud bude Stanislav Křeček zvolen, tak budeme demonstrovat, tak myslím, že Stanislav Křeček zvolen nebude. Kdybych chtěl Milionu chvilek poradit, jakože jim radit nechci, tak bych jim řekl, že méně je někdy více,“ podotkl v Otázkách Václava Moravce poslanec ČSSD Jan Chvojka.
„Je to možné, ale jak vysvětlit někomu, že se už na střední škole učilo o zákonu tlaku a protitlaku, když si někdo myslí, že tomu rozumí víc než všichni ostatní. Vzpomeňme na osud Archimédův,“ podotýká Zbořil.
Stanislav Křeček už dříve zmínil, že by si z případných demonstrací nic nedělal. „Bral bych to stejně, jako to bere paní ministryně Benešová. Je to nepochopení věci a nemá to vůbec žádné racionální jádro. Myslím, že tímto prohlášením se ti chvilkaři dostávají mimo racionální politiku a mimo jakékoli rozumné zdůvodnění a občané to musí vidět,“ uvedl. Změny v demokratické společnosti podle něho musí proběhnout jiným způsobem než demonstracemi. „Že se jim něco nelíbí, tomu já rozumím. Také se mi řada věcí nelíbí a šel bych do ulic, a to na tom racionálním jádru nic nemění. Šel bych do ulic, protože nejsou byty pro lidi a nájmy jsou drahé, že si to lidé nemůžou dovolit. Také bych šel na takovou demonstraci, ale k čemu to bude? Tím se daný problém nevyřeší. Až chvilkaři udělají takovou demonstraci, tak tam určitě přijdu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
A neměl by ombudsman více komunikovat s chvilkaři? „To je docela dobrý nápad. Když ‚Chvilky‘ nechtějí být politickou stranou nebo hnutím, mohly by začít spolupracovat s úřadem ombudsmana a zavalit jej svými podněty, které shromáždí při svých spanilých jízdách po republice. Nebo by se dokonce mohly stát aktivní anebo institucionální součástí této instituce. Jejich dosud prezentovaný program činnosti je dost podobný plánu činnosti úřadu Veřejného ochránce lidských práv v ČR a mohlo by to vést i k finančním úsporám. To, co dokáže osm zaměstnanců Milionu chvilek, pokud se nemýlím, nedokázalo oněch sto padesát úředníků nebo zpravodajů velkého úřadu. Konec konců by to i vylepšilo mediální obraz obou těchto pospolitostí a pan ombudsman, podle svých slov, by s tím jistě rád souhlasil,“ komentuje Zbořil.
Kromě toho, co jsme už v Rozjezdu zmínili, na adresu Stanislava Křečka padaly urážky i kvůli jeho věku, zazněly informace o tom, že někteří zaměstnanci úřadu ombudsmana zvažují odchod. Když to všechno shrneme, o čem ten poprask svědčí a kam to povede?
„Myslím si a opakuji to i při jiných příležitostech, že nejde ani o úřad veřejného ochránce, ani o pana Křečka, ale o prezidenta Miloše Zemana. Když už není použitelné nic z toho, co bylo nebo je, hledá se cokoliv, co by být mohlo. Ale vypadá to, že se jeho kritici nic nenaučili a nic nepochopili. Najít způsob, jak s hlavou státu hovořit na jiné úrovni, než umí někteří hádaví politici, a o věcech diskutovat a zapomenout na svou hněvivost, která jim dosud nepřinesla nic užitečného a spoustě lidí to je už dávno nepříjemné, je asi pro ně úkol olbřímí,“ uvedl politolog.
Ing. Miloš Zeman
Až do května má Milion chvilek v plánu demonstrovat ve všech krajských městech ČR.
„Zatím ty demonstrace nebo spíše manifestace Milionu chvilek nepřinesly nic než trochu radosti těm, kteří se kdekoli rádi prezentují. Vypadá to, že mají zájem spíše materiální než morální, ale to asi není důležité. Téma Marie Benešová už museli odložit a Stanislav Křeček jako rasista a xenofob se nezdá burcující, zejména když chtějí agitovat v severních Čechách a na severní Moravě. Sjednotit opoziční strany se jim nedaří a už o tom přestávají mluvit.
Tak co jim zbývá? Andrej Babiš a jeho střet zájmů? Boj za nezávislost veřejnoprávních médií, když už všichni víme, na kom ve skutečnosti závislá jsou?
Vypadá to, že mrtvou vodou, jako v pohádce o Zlatovlásce Karla Jaromíra Erbena, už jsou zaliti dost, tak ještě někde nalézt pramen vody živé. Ale kde? Zejména, když už se na ní stojí ve frontě a vypadá to, že jí není dost pro všechny,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
