„Nechci nikoho urazit, ale pamatuji nejen konec druhé světové války v Praze, ale i Koreu 1950–1953, Maďarsko 1956, Československo 1968, Vietnam 1967–1975, sovětský i americký Afghánistán a řadu dalších konfliktů, ve kterých světové velmoci, ty velké, i ty menší, nehrály příliš důstojnou roli,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil, když analyzuje ruskou invazi na Ukrajině. „Snad si proto mohu dovolit větší odstup k probíhajícím událostem a přát svým mladším současníkům, aby nemuseli prožívat tolik utrpení a hrůz jako moje generace,“ dodává.
Nejnovější vývoj neustále aktualizován ZDE
Vzpomíná, k čemu došlo v minulosti: rychle mizející arzenály všech možných zbraní a výstroje, od nadzvukových letounů, přes tanky, obrněné transportéry, střelivo, části výstroje, až po sýrové, masové a kávové konzervy. „Staly se zlatými doly obchodníků se smrtí doslova z celého světa. Dodnes nevysvětlený incident ve Vrběticích neukazuje na nic jiného, než že zde bylo uskladněno zboží určené k distribuci a redistribuci do všech možných evropských a afrických států, anebo ještě někam dále,“ komentuje.
Zbořil také podotýká: „Dodnes nikdo z ještě žijících organizátorů těchto ‚obchodních operací‘ o tom nikdy nepromluvil, a ti mrtví už nemohou. Ale předpokládejme, že při obdobných možnostech zacházet s majetkem státních, národních a družstevních podniků prostřednictvím privatizace, existuje dodnes složitá síť těchto obchodů, v níž uvízlo kde co. A ve státním zájmu některých členů NATO mohou být různé inovace zásob. Potom je umístění těch starších na světových trzích jen prostou komerční záležitostí, spojenou jen výjimečně se složitou a neveřejnou byrokracií některého členského státu.“
Fotogalerie: - Putler go home!
V proslovu, který Češi slyšeli od prezidenta, uvedl, že se mýlil, když nevěřil, že dojde k napadení Ukrajiny. „Nemám k tomu žádná data, jen se domnívám, podle toho, co je mi dostupné z tištěných a audiovizuálních médií, že to sice vyvolalo omezený zájem, zejména v zahraničí, ale že doma to nenávistné kritiky pana prezidenta neuklidnilo. Mírněji, ale přesto zásadně jej začali kritizovat ti, kteří oceňovali jeho výroky o několikanásobné nevíře v úspěchy amerických válek na Balkánu, v severní Africe, v Sýrii, Iráku a Afghánistánu. Jeho příznivci a obdivovatelé začali přemýšlet o tom, proč tak učinil,“ komentuje Zbořil. „Zda to bylo pod vlivem účasti na rozhovorech evropských hlav států, zda nedostal nabídku, kterou nemohl odmítnout, anebo zda jenom jako někdy pasivní, někdy aktivní účastník politické a ekonomické ‚transformace‘ se nepřipojil k těm, kteří byli a jsou pupeční šňůrou spojeni s posledním třicetiletím. Včetně programu rozdělení Československa a dalších proměn české státnosti,“ dodává.
Fotogalerie: - Za dodržování lidských práv
Žádnou rozumnou odpověď nedostanete
Spojenci vyzbrojují Ukrajinu, ze země odjíždějí vlaky uprchlíků, částečně už země přistoupily i vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Sankce jsou průběžně zesilovány. „Trochu se obávám, že po vyjádření Nejvyššího státního zástupce ČR pana Stříže, který má ve své profesi bohaté zkušenosti dokonce už z let před rokem 1989, žádnou rozumnou odpověď nedostanete. Za cokoliv, co kdo v této souvislosti řekne, může být obviněn, nebo alespoň trestně stíhán, pro svůj názor v době omezené, či snad dokonce ‚řízené‘ demokracie. Tak proč veřejně oznamovat, co si o tom všem myslíme? Nastává doba odmlčení a zásada ‚budiž slyšena i druhá strana‘ (audiatur et altera pars) je také, doufejme, odložena na neurčito. Tak proč chodit s každým svým nápadem na veřejnost a riskovat dlouholeté exhibice soudů a u soudů?“ ptá se.
A jaký je odhad budoucího vývoje války? „Jak bych to mohl vědět? Původně jsem si myslel, že půjde o něco podobného, čemu se říkalo v britských, francouzských a nizozemských koloniálních válkách v 19.– 20. století ‚policejní akce‘, ve kterých se nedodržují pravidla válek, nechrání se ranění a váleční zajatci, stavějí se koncentrační tábory a poražení jsou zavlékáni k nuceným pracím. Anebo, že to bude něco podobného jako přepadové akce a la Grenada, Santiago de Chile, kde to odnesl prezident Salvatore Allende, nebo Maďarsko 1956, ČSSR 1968. Ale teď se z toho, alespoň podle zpráv v TV u nás a v Evropě, začíná vyvíjet válečná operace a boj na dvou frontách na zemi, ve vzduchu a na moři,“ popisuje Zbořil. „Rozkaz aktivovat nukleární zbraně není jistě jednostranná záležitost, a tak se obávám říct, že se bude jednat o mnohaměsíční válku nebo o až příliš krátký boj s použitím nukleárních zbraní. V každém případě, ale nepůjde o dobu jednoduchou a nebude stačit jen mávání praporky a verbální vyjadřování sounáležitosti,“ dodává.
Fotogalerie: - Zastavme válku na Ukrajině
Rozhodují ozbrojenci a jejich zázemí…
Analytici zmiňují variantu dlouhé války vedené třeba i partyzánským způsobem, nazvěme to „ukrajinským národním povstáním“ s naší podporou. Ovšem, jestli je tohle pravděpodobné oproti rychlému, dojednanému výsledku? „Ano, o této možnosti jsme uvažovali, ale v té souvislosti, že když selhávají politici, politiku dělají generálové, a ti jednají podle pravidel vedení války a ohledy na politická řešení se zmenšují. Jeden z amerických generálů, citovaných na dnes snad ještě povoleném webu, tvrdil, že Ukrajina má pro partyzánskou válku vhodné jen oblasti Karpat (na naší bývalé Podkarpatské Rusi). Tam by mohla být ‚dlouholetá‘, ale také do velké míry bezvýznamná, anebo odkázaná jen na pomoc ze zahraničí. Omlouvám se, ale vidíte, že o budoucnosti válečných situací se dá vyprávět dlouho a o čemkoliv, ale věci rozhodují jen ozbrojenci a jejich materiální a částečně i politické zázemí,“ říká Zbořil.
Psali jsme:
Válka se ukončuje vyjednáváním a karty pro vyjednávání se vybojovávají. Co bude rozhodujícím trumfem pro jednání po konci bojů? „Je to jako vždycky, od nepaměti. Rozhoduje buď úplná porážka jedné z bojujících stran, morální a materiální vyčerpanost obou stran, vůle dohodnout se a mít k dispozici politickou autoritu, která bude mír nebo alespoň příměří garantovat,“ komentuje Zbořil. „Mimořádný případ známe z Korejského poloostrova, kde po necelém roce vojenských tažení, se dva roky bombardovalo a střílelo v okolí třicáté osmé rovnoběžky, bylo uzavřeno příměří a ‚ozbrojený mír‘ tam trvá dalších šedesát devět let. Někdy z toho jde až hrůza, ale politické systémy na severu a jihu, povaha národního hospodářství, úroveň industrializace, velikost armád obou částí ostrova aj. jsou téměř nesrovnatelné, jejich blízké zahraničí různorodé, a přece se tam celou tuto dobu neválčí,“ dodává.
Přidává i tato slova: „Ukrajina a její surovinové aj. materiální zdroje jsou ale příliš velké, a její okolí příliš hladové, aby zde mohl být zaveden podobný ‚korejský‘ model, ale asi si budeme muset zvyknout na uspořádání, ve kterém nebude ani vítězů, ani poražených. Mohla by na to doplatit nejen Evropa, ale možná i jiné části světa.“
Vzpomínky na historii
O co vše se Rusko připravilo užitím síly? Země Evropské unie daly jednoznačně najevo zásadní odpor. „Zatím dávají najevo svůj odpor jen velkými slovy o jednotě a síle, máváním praporů a vyhlašováním sankcí, které jako všechny podobné akce jsou klackem o dvou koncích. Snad bychom si z dějepisu mohli připomenout kontinentální blokádu 1806–1811, vyhlášenou Napoleonem, anglickou odpovědí a postupným vtažením zemí dnešního Západu do procesu, který způsobil rozvrat dosavadního uspořádání světového obchodu, následující ‚britskou velkou paniku‘, ale i akceleraci průmyslové revoluce na kontinentu a zánik jejího monopolu ve Velké Británii,“ podotýká Zbořil. „Zřejmě i v naší době, pokud se nebude zběsile válčit na všech možných frontách, dojde ke změnám světového finančního uspořádání,“ dodává.
Na závěr, se politolog Zdeněk Zbořil vyjádřil i ke Green Dealu. „Myšlenka zelené Evropy jistě není zavrženíhodná, alespoň ne tak, jako přílišná ukvapenost a její ideologizace, která z ní učinila téměř náboženství,“ říká politolog. „Nevím, zda lze v této souvislosti mluvit o západním a východním křídle EU, ale určitě vidíme rozdíl mezi chudými a bohatými. Německý klasik by řekl ‚mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými‘. A budeme-li mít pravdu, nemusely by o úspěchu nebo neúspěchu Zeleného údělu rozhodovat jen politické hranice států a možná ani ne hranice fyzické,“ uzavírá dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
