Prezident Miloš Zeman ještě nedávno vyjadřoval výrazné námitky vůči některým kandidátům na ministry. Při setkáních, která s některými z nich dosud absolvoval ale, jak se zdá, šlo všechno hladce a jejich jmenování nic nebrání. Smířil se s tím prezident, anebo má podle vás třeba jiný plán?
Ještě tedy čekáme na setkání se Zaorálkem a Dienstbierem, ale je tam asi malá možnost, že by se pan prezident choval jinak. Mně se zdá, že jeho plán prostě nevyšel a on celou dobu blafoval. Pochopil asi, že na to nemá sílu a podporu, a když bude pokračovat v tom, co chtěl dělat od začátku svého prezidentství, přišel by o větší podporu obyvatel. Minimálně dočasně asi pochopil, že se to nevyplatí a přestal.
Co pozoruhodného by nemělo zapadnout z poslední doby, kdy se dávala dohromady vláda, a řešil služební zákon? Zaregistroval jste něco, co by si zasloužilo takto vypíchnout?
Nechci z toho dělat nějakou velkou věc, protože je asi jasné, že Zeman chtěl mít nějakou podmínku, aby dokázal, že má nějakou páku na budoucí vládu. Výsledek je takový, že když ČSSD říká, že chce dobře fungující stát a první věc je, že nerespektuje existující zákony, pak to není správný signál. Buď ten lustrační zákon platí, anebo neplatí. Takový způsob obcházení není příliš důstojný. Jde o typickou politiku. Jenže ČSSD měla billboardy „Prosadíme dobře fungující stát“ a pokud tu nějaký zákon platí, měl by být respektován. Nebo ho samozřejmě co nejdříve změnit. Jde ale o první čtení a každý ví, že to nic neznamená. Není to ale opravdu taková velká věc, takže bych to nechtěl přehánět.
Dalo by se tedy říci, že měl Miroslav Kalousek pravdu, když tak naléhavě řečnil kvůli schvalování novely služebního zákona…
Ano. Ale Kalousek z toho také dělal větší skandál, než to ve skutečnosti je. Nicméně v tom Miroslav Kalousek má trošku pravdu, to ano.
Fotogalerie: - Páteční jmenování Sobotky
Psali jsme:
Vrátíme-li se ještě v jedné věci k prezidentovým setkáním s ministerskými kandidáty, tak podle popisu Andreje Babiš probíhalo jeho setkání s hlavou státu v uvolněné a přátelské atmosféře a Zeman prý vtipkoval, že on je ten monarcha a Babiš ten oligarcha… Naplnilo se to, co jste říkal před časem, že si prezident v Andreji Babišovi bude chtít vybudovat spojence?
Ano, ale dočasně. Nebo bych spíše řekl, že momentálně to neplatí, protože Babiš teď má silnou pozici. Miloš Zeman uznává soupeře, kteří jsou na jeho úrovni a to pro Babiše platí. Je to silný oponent a protihráč a to prezident jistě uznává. Možná do podobně do jisté míry uznává i Babiš, i když se na to asi dívá realističtěji v tom smyslu, že on je momentálně silnější. Prezident má ovšem stále možnost dělat potíže a v zájmu Andreje Babiše je, když nemá žádnou negativní minulost s prezidentem tak, jako má Bohuslav Sobotka. Jde tam o zachování dobrých vztahů.
Moji pozornost připoutalo jiná věc. Ani to nebylo v novinách, pouze v televizi. Mám na mysli to, jak se Babiš se Zemanem domluvili, že potřebujeme euro. Jednou Zaorálek prohlásil, že Babiš přebírá euroskeptický pohled, který vždycky zastávala ODS. A to, co ve středu říkal Andrej Babiš, tomu neodpovídá. Buď to byla jenom zdvořilost, anebo je to významný pokrok vůči euru. Vedle toho po tom známém zásahu České národní banky někteří podnikatelé, byť to dříve odmítali, řekli, že by euro také chtěli. Posun České republiky k euro proto může být rychlejší.
Ing. Miloš Zeman
Média hodně v posledních dnech zajímá aktuální kauza kolem prestižních škol PORG a Martina Romana, kdy gymnázium po dlouhých letech opustil Václav Klaus mladší. Je podle vás důležité, aby média věnovala hodně pozornosti Martinu Romanovi a jeho aktivitám?
Tohle je složitá situace, protože my nevíme, co se tam děje. Jestli je to jenom otázka přijímání žáků, tak chápu argumenty pana Romana. Ale jestli je to otázka peněz použitých na billboardy k podpoře Miloše Zemana účtované jako náklady školy, má to úplně jiný rozměr. A bohužel my jako diváci nemůžeme vědět, v čem je spor.
Pokud jde o tu medializaci, je vždycky dobře, když se o tom píše, protože pak má každá strana nutkání o tom více mluvit a my máme větší možnost zjistit, co se vlastně děje.
Jak na vás působí aktuální dění v Ukrajině, především tedy v Kyjevě? Nedá se říct, že jde o něco, co je vyprovokované záměrně a třeba i z venku?
Jsou tam minimálně tři skupiny. Jedna je proevropská, což je Vitalij Kličko a další, druhá skupina je kolem Janukovyče a pak jsou další, kteří nechtějí ani Evropskou unii ani Janukovyče. To je situace, kterou skoro nelze vyřešit. Pozitivně ale hodnotím postup Lubomíra Zaorálka, který přijal to, co říkal prezident. Tedy, že chce dát dohromady prezidenta Janukovyče s opozicí. Přitom Zaorálek by klidně Zemana mohl kritizovat, že do Čech Viktora Janukovyče pozval, ale on se toho chopil pozitivně.
Celkově je to ale složité. Někteří oligarchové chtějí přístup k evropským penězům a tak financují opozici, jiní chtějí zůstat s Rusy a Janukovyč má 15 miliard eur od Putina. Navíc je to demokraticky zvolený prezident, byť můžeme polemizovat o tom, zda byly volby zcela svobodné. Pokud by někdo začal říkat, že by měl Janukovyč skončit, tak nevím. Kdybychom akceptovali, že by měl demokraticky zvolený politik odstoupit, tak kde to potom končí?
Psali jsme:
Hrozí tam reálně občanská válka? Není to přehnané?
Já jsem byl těsně před vypuknutím války v Jugoslávii a tam jsem trošku naivně nepochopil, že pokud by byla válka, odkud přijdou zbraně. Zbraně se samozřejmě našly, takže to z mé strany bylo naivní. Ale na Ukrajině je to otázka. Jestli bude občanská válka, kdo dodá opozici zbraně? Na to zatím nemám odpověď, ale bez zbraní to nelze nazvat občanskou válkou.
Na závěr se zeptám na olympiádu v Soči a hrozby teroristů. Je to reálné? A jak se dá věřit ruským úřadům, že zajistí naprostou bezpečnost, pokud to vůbec je možné?
To je choulostivá otázka. Ptejme se, do jaké míry chce Putin využít hry k dosažení něčeho na domácí půdě a do jaké míry ty teroristické útoky, které jsme zatím zažili ve Volgogradě, byly skutečnými teroristickými útoky a zda to nebylo něco podobného jako v roce 1999, kdy tehdy záhadně vybuchly ty budovy (z výbuchů obytných domů v září 1999 v Moskvě se stovkami obětí byli obviněni čečenští teroristé – pozn. red.). Nechci to příliš skandalizovat, ale otázkou je, zda můžeme věřit v Kremlu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
