Expert odhaduje dění s Trumpem v čele USA: Může se klidně stát, že některá země NATO požádá o pomoc při napadení a nedostane ji, protože...

21.01.2017 15:47

POLITOLOGOVÉ Politolog Tomáš Šmíd hodnotí nástupní projev Donalda Trumpa jako nečekaně útočný, na druhou stranu neuhnul z akcentů, které ho do Bílého domu vynesly. Podle Šmída díky tvrdému brexitu, jak jej oznámila Theresa Mayová, bude spojenectví obou zemí těsnější; Británie, která se vyváže z evropských struktur, se Spojeným státům jistě přiblíží.

Expert odhaduje dění s Trumpem v čele USA: Může se klidně stát, že některá země NATO požádá o pomoc při napadení a nedostane ji, protože...
Foto: David Daniel
Popisek: Politolog Tomáš Šmíd z brněnské Masarykovy univerzity

Můžete zhodnotit inaugurační projev Donalda Trumpa?

Trump mluvil poměrně útočně na to, jaká to byla slavnostní chvíle, na níž se většinou mluví smířlivěji, tím spíše, že USA nečelí žádné zlomové chvíli, jakkoli Trump vytváří opačný dojem. Na druhou stranu neuhnul z akcentů, které ho do Bílého domu vynesly. Byl to projev hodně namířený pro jeho voliče v duchu boje proti politickému washingtonskému establishmentu. A místy jsem měl dojem, jako by hovořil nějaký starosocialista, než republikán a miliardář, který základ svého jmění zdědil od otce.

Donald Trump již dříve zkritizoval NATO i EU. Aliance je podle něho zastaralá, kdyby EU nenutila země přijímat migranty, Británie by nevystoupila, přesto prý chce Trump po nástupu s lídry EU začít s čistým stolem. Povede se mu to?

Výtky Donalda Trumpa vůči NATO jsou konzistentní jak před volbami, tak po zvolení, ale ony to nejsou nijak ojedinělé názory v USA ani v Evropě. Evropa se totiž až na pár výjimek ve věci společné obrany skutečně jen veze. Velká část zemí Severoatlantické aliance nevydává na obranné rozpočty tolik, k čemu se zavázala. Příznačné je, že další výrazný člen NATO – Velká Británie – který plní své závazky, teď míří mimo EU, najednou zde tedy budou dvě klíčové země NATO mimo Evropskou unii.

Dokážu si v dlouhodobém horizontu představit, že pod tlakem z Washingtonu vedeným Donaldem Trumpem to povede k tomu, že si řada zemí uvědomí, že musí investovat více energie, finančních prostředků a dovedností do společné obrany. Pokud tomu tak nebude, může klidně nastat situace, že některá závazky neplnící země požádá o aktivaci článku 5, tedy o pomoc při napadení, a dostane odpověď, že když neplnila závazky, pomoci se jí nedostane.

Ostře se také vyjádřil k migraci a Angele Merkelové. Nezavírá si tím Trump dveře k Německu?

Kritické vyjádření k migrační politice by nemělo k ničemu takovému vést, byť je to vůči spolkové kancléřce nediplomatické. Některé problematické momenty jsou spíše v ekonomické oblasti, například zavádění vyšších cel pro německé automobily, to například může mít hlubší negativní dopady na německo–americké vztahy než taková vyjádření k migraci a Angele Merkelové. Mimochodem, Německo je z hospodářského hlediska jediný evropský stát, ke kterému mají USA v ekonomické oblasti skutečný respekt a berou jej jako rovnocennou konkurenci.

Američané také zjišťují u členských zemí, zda se někdo další nechystá opustit EU. Jde pouze o sondování, nebo s rozpadem Unie už budoucí prezident začíná počítat?

K tomu nemám dostatek informací, ale americké zpravodajské kruhy jsou samozřejmě velmi aktivní ve shromažďování informací o tom, co se děje u jejich spojenců v Evropě.

Může po brexitu dojít k sbližování Británie a USA?

Díky tvrdému brexitu, jak jej oznámila Theresa Mayová, bude spojenectví obou zemí těsnější; Británie, která se vyváže z evropských struktur, se Spojeným státům jistě přiblíží. Jiné varianty tam ani ve hře nejsou.

Někteří publicisté stále, podobně jako v kampani, varují před Trumpovým údajným hulvátstvím, lhaním a agresivitou a bijí na poplach, že takový politický styl v Bílém domě bude hrozbou pro svět a může vyvolat války. Jde o opodstatněné obavy?

Trump se projevuje jako expresivní řečník, ale do značné míry to byl hlavně styl jeho kampaně a politického marketingu. Mnohé věci říkal tak výbušně, protože je chtěl pojmenovávat způsobem, jakým už standardní politici nemluví. A to na spoustu lidí působilo sympaticky. Celý americký politický systém má ale potenciál Donalda Trumpa velmi účinně srovnat, a navíc ani on sám už nebude mít potřebu se tak nekontrolovaně vyjadřovat. Nebyl zvolen do pozice diktátora a USA mají řadu kontrolních mechanismů, jak prezidenta vykázat do patřičných mezí, existuje tam dokonce impeachment, což takovým lídrům jako Vladimír Putin nebo Erdogan nehrozí. Politický systém USA je velmi demokratický, plný brzd a protivah, a Donald Trump je si toho vědom.

Jak silné je nyní ruské téma? Vladimir Putin byl volbou Trumpa potěšen…

Putin byl potěšen, protože komunikace s Obamovou administrativou byla skutečně zablokovaná, být ale Putinem a lidmi kolem něj, tak bych zase tolik nevýskal. Když Obama nastupoval, přišel s plánem na restart vztahů s Ruskem a lidé, kteří dnes za vstřícnější vztah k Rusku Trumpa kritizují, tehdy za to Obamu obdivovali. K žádnému resetu ale potom nedošlo. To, že se zdá, jako by si Trump a Putin nadbíhali, vůbec neznamená, že skutečně k dramatickému zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem dojde. Je to otevřené téma a jsem zvědav, jak se bude vztah Rusko–USA vyvíjet.

Jaký význam má otázka ruských hackerů?

To je velmi složitá kauza, umím si představit, že to byla akce ruských zpravodajských služeb, ale momentálně o tom nemáme důkazy ani dost hodnověrných indicií, abychom tak spekulovali. On ale i boj mezi demokraty a republikány, ba i v primárkách uvnitř stran samotných, byl dost špinavý i bez asistence ruských tajných služeb.

Lze dle vašeho mínění vypíchnout něco, co v souvislosti s Obamovou vládu utkvělo lidem v paměti nejvíc? Na základě čeho si ho budeme nejvíce pamatovat či jinými slovy, jak se zapíše do historie?

Když Obama nastupoval, osobně jsem od něj nic moc nečekal a také jsem se ničeho nedočkal. Z hlediska mezinárodní politiky jsem nezaznamenal žádný jeho úspěch. Je to spíš jeden problém za druhým, zásadní změna v zahraniční politice ve srovnání s Bushem mladším nenastala, Guantánamo stále stojí a jsou tam vězni, pokračuje cílené zabíjení, v kauze Anvára Al-Avlakího došlo dokonce k zabití amerického občana, Obama nese velký díl viny za události v Libyi a slabost ukázal, když dal podmínku Asadovi ohledně chemických zbraní. Syrský režim je s vysokou pravděpodobností použil a Obama nic neudělal. Nechal také padnout v Egyptě Mubaraka, který byl z arabských zemí pro USA nejpředvídatelnějším partnerem.

Odchod Baracka Obamy vypadá jako řada naschválů nastupujícímu Trumpovi, například postoj v Radě bezpečnosti OSN vůči Izraeli…

Je to skutečně zlé, Izrael je jediný stabilní spojenec USA na Blízkém východě, a tento Obamův krok je obrovský naschvál, to se na konci mandátu opravdu nedělá.

Miloš Zeman oznámil, že bude pozván do Bílého domu, objevují se ale hlasy, že „fronta na Trumpa“ bude dlouhá…

S příchodem Donalda Trumpa ta šance vzrostla, ale jestli a kdy k tomu dojde, bych si netroufal odhadovat. Být Zemanem, příliš bych se nepřeceňoval. Miloš Zeman bude také nahlížen s ohledem na to, zda v USA potrvá vůle ke kooperaci s Ruskem. Navíc ve vládní administrativě v USA zůstává řada lidí, kteří Zemanovu politiku nepovažují za konvenující americkým zájmům.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…