Někteří politologové soudí, že vítězem letošního roku je Andrej Babiš. Lze s tím hodnocením souhlasit?
Víceméně ano, pokud to hodnotíme pouze z hlediska jakýchsi politických emocí, protože tento úspěch je neočekávaný samotným Andrejem Babišem a hnutím ANO, ale v mnoha evropských zemích, zejména v sousedním Německu a Rakousku, se odehrává něco podobného, kdy se takřka přes noc objeví úspěšná strana. Obvykle však tyto strany pak rychle ztrácejí důvěru svých voličů a vzestup popularity je téměř v devadesáti devíti procentech případů provázen deziluzí a až masivním odlivem voličů nebo těch, kteří takovou stranu podporují.
Ve Spolkové republice Německo se to stalo na několika místech a děje se to kupodivu i zavedenějším politickým stranám, které třeba na území některého spolkového státu dosáhly neočekávaného výsledku, například zelení, a pak hned v následujících volbách ztrácejí. Takže úspěch tu rozhodně je, podíváme-li se na výsledky a podíváme-li se na morální podporu, ale před hnutím ANO je teď úkol naplnit očekávání, která jsou velmi různorodá, což pak samozřejmě může vést k těm deziluzím. Úspěch hnutí ANO to tedy je, ale zejména pokud jde o srovnání s "neúspěchem" ČSSD.
Psali jsme:
Bude vláda nakonec ustavena tak, jak se dohodlo? Nebo do toho ještě výrazněji zasáhne Miloš Zeman?
Já nevím. Myslím si, že prakticky už od léta, od doby, kdy se rozpouštěla Poslanecká sněmovna, nebyl dodržen ani jeden slibovaný termín, ať už ho navrhovaly ODS a TOP 09, poté ČSSD a jiné strany. Vzpomeňme si na poslední předvánoční prohlášení, že vláda bude do Vánoc, pak že bude po Vánocích, a nakonec se dozvíme, že bude 6. ledna podepsána tříkrálová dohoda. A nevíme, kteří skuteční tři králové to budou, kdo bude ten černý vzadu a zda budou ve vládě zastoupeni ministři všech těch tří stran (ČSSD, ANO, KDU-ČSL - pozn red.). A iniciativa k tomu, aby se změnil seznam ministrů, nemusí vůbec vycházet od Miloše Zemana, ale od samotných koaličních stran. Možná, že i tam se někteří členové stran a poslaneckých klubů mohou rozhodnout, že budou hlasovat nějak jinak, a to z nejrůznějších důvodů.
Důležité ale je, že 6. ledna zase nebude žádná vláda, bude v ideálním případě podepsaná koaliční dohoda, bude tam nějaký seznam ministrů, třeba ne úplný, ale potom teprve začne už dávno předem ohlašované individuální jednání prezidenta republiky s představiteli politických stran, aby si ověřil, že skutečně koalice je pevná. K tomuto jednání ale mělo dojít už před Vánocemi. Takže musíme počítat, že ne šestého, ale nejdřív třeba třináctého ledna, pokud nebude mít prezident nějaké výhrady k seznamu ministrů, by teprve mohlo dojít ke jmenování jednoho z těch, kteří jsou spolusignatáři koaliční dohody, premiérem. Sice Miloš Zeman slíbil, že to bude předseda vítězné strany, to bylo ještě před volbami. Ale také říkal, že se bude řídit jakousi zvyklostí, kterou zavedl kdysi Václav Havel, když pověřil Josefa Luxe vyjednáním koaliční vlády, ale pak to předsednictví vlády dal panu Tošovskému.
Takže ví Bůh, zda nemá prezident republiky připravený nějaký takovýto tah, protože se zdá, že koaliční dohoda není příliš pevná nebo jistá. Víte, on už první znak toho, že si koaliční partneři nevěří, je vidět na dohodě, která má, pokud se nemýlím, 51 stran. To znamená, že by v tom byl čert, aby se při jejím čtení nedal najít nějaký rozpor nebo něco, co by se mohlo použít proti druhému členu koalice.
Psali jsme:
Jak by měla vypadat lepší koaliční dohoda?
Ideální koaliční dohoda by byla, kdyby si šéfové politických stran podali ruce. A když už si nevěří, že by dodrželi dané slovo, tak aby smlouva byla co nejkratší, pokud možno na jednu stranu, aby bylo vidět, kdo s kým se dohodl na čem, za kolik a co slíbil. To je smluvní schéma odnepaměti. Ale když si nevěřím, tak přibývá popsaného papíru, který někdy může mít jen hodnotu makulatury.
Příští rok nás čekají volby do Evropského parlamentu. Jak pravděpodobný je "Špidlův scénář", kdy v roce 2004 po katastrofálním výsledku ČSSD Špidla padl jako premiér i šéf partaje?
Já si myslím, že volby do Evropského parlamentu skutečně mohou znamenat nějaké ztráty na straně voličů a reprezentantů ČSSD, protože kvůli obtížnému sestavování koaliční vlády a kvůli nenaplněným očekáváním těch, kteří ČSSD volili jako stranu, které dali své protestní hlasy, aniž by byli ideově v souladu s politikou sociální demokracie, dojde k přirozenému odlivu. Navíc když příjmeme tu politickou hantýrku Bohuslava Sobotky, že pánové Hašek, Zimola a ostatní udělali puč, tak ta Sobotkova skupina udělala jakýsi protipuč. A každý frakční boj v politické straně tu stranu oslabuje, což se může projevit i ve volbách do Evropského parlamentu.
A rozhodně mezi kandidáty na křesla do Evropského parlamentu bude mnohem pestřejší kaleidoskop názorů a osobností než ve volbách sněmovních. Takže bude možné vybírat z osobností, které jsou třeba kontroverzní, ale od těch, kteří jsou svázáni stranickou discplínou třeba v ČSSD, se nebudou nijak moc lišit. Vzpomeňme si na úspěch KSČM s jejich šesti poslanci v Evropském parlamentu v době, kdy nikdo nic takového neočekával. A pak tu byla individuální vítězství lidí, ketří vlastně ani nebyli pevně svázáni s nějakou politickou stranou. A pokud bude kandidovat například Václav Klaus a stane v nějakém okrsku například proti kandidátovi ČSSD, tak se mi zdá, že bude mít mimořádně dobré šance na to být zvolen.
Vraťmě se ještě k prezidentu Zemanovi, kdy zaznívá kritika na jeho prezidentský projev, který byl podle některých nicneříkající, bez vize, sebepochvalný či nekonkrétní... Co na projev říkáte Vy a co říkáte na všechny tyto ohlasy?
Tyto kritické hlasy, které říkají, že prezidentův projev byl bez vize, zaznívají od těch, kteří ten projev asi nepochopili nebo ho špatně čtou, ale především si neuvědomují, že od 1. ledna 1990 jsme tady měli 23 projevů a všechny z nich měly vizi, žádná však nebyla naplněna. Varovalo se v nich třeba před strašením nezaměstnaností, strašením kapitalismem... A tyto projevy bývalých prezidentů byly téměř přeplněny vizemi, ale naprosto nekonkrétními a hlavně, jak se ukázalo, neuskutečnitelnými. Takže Miloš Zeman využil možnost se pochválit, nebo alesoň připomenout to, co udělal, protože se o tom většinou v novinách nepíše. Všichni se totiž soustřeďují na to, jestli vrávoral pod vlivem alkoholu, nebo zakopl, protože má cukrovku, co dělá jeho dcera a jak se chovala, nebo nechovala jeho paní... A pokud politici v Zemanově projevu tu vizi nevidí, tak pak je chyba na jejich straně.
To, že doplnil Ústavní soud, to je úspěch, který se bývalým vizionářům nepodařil. Soud byl opravdu téměř v rozkladu, ačkoliv například prezident Klaus měl velké vize. Takže ono možná v těch kritických ohlasech je cítit také jistá zapomnětlivost a obava, jak se bude prezident republiky chovat dál. Já samozřejmě nevím, jestli bude usilovat i o druhý prezidentský termín, ale pokud alespoň naznačí, že se o něj bude ucházet, tak tím jistě vyvolá paniku nejen Jiřího Dienstbiera, ale i celé řady dalších, kteří by ho nejraději hnali na nějakou soudní stolici, a obávají se jeho úspěchu v nadcházejících volbách. Takže také trochu musíme číst tyto kritické hlasy. A všimněte si, že nejkritičtější vůči Zemanově projevu jsou hlasy z řad ČSSD. To znamená, že frakční boj z roku 2002 tu stále zuří a ČSSD se nedokázala dodnes smířit s tím, že prezidentem republiky se stal její bývalý předseda.
Politolog Lukáš Jelínek říká, že Zeman byl v projevu nekonfliktní proto, že si konfliktnost šetří na další situace. Co čekáte od Zemana?
Já si myslím, že může podstatně ovlivnit sestavování nebo schvalování nové vlády. A uvidíme, co se odehraje v nadcházejících čtrnácti dnech. Jednak za ním přijde pan Sobotka, ale potom ještě má rozhovory s dalšími představiteli politických stran. A já si netroufám odhadnout, jestli se mu bude líbit navržený ministr kultury nebo zemědělství, se kterými by vztahy jistě neměl dobré, ale zároveň určitý druh politiky, který reprezentují, jde téměř proti programu přímo voleného prezidenta. Stejně tak může mít výhrady vůči kandidátům ANO a proti některým kandidátům ČSSD. To znamená, že hned po šestém lednu tady můžeme mít prezidenta republiky jako aktéra nějakého nového politického procesu.
Nelze rozhodně očekávat, že pan prezident bude pasivně přihlížet tomu, jak vzniká - nikoliv jak píší právě i kolegové Lukáše Jelínka v Právu, kteří se domnívají, že vzniká poloprezidentský systém - stát politických stran (sekretariátů politických stran).
Jak dlouho vydrží ta Sobotkova vláda? A očekáváte, že budou příští rok znovu předčasné volby?
To nevím. Já jsem o tom už napsal článek proti předčasnosti voleb jako principu, protože samozřejmě poškozuje demokracii, ale možná, že horší by bylo, kdyby vláda byla dysfunkční. Sociální demokracie přece měla heslo, že vytvoří fungující stát, ale může se stát, že Sobotkova vláda i proti vůli prezidenta Zemana, pokud vůbec Zeman jmenuje Sobotku premiérem, se může stát vládou dysfunkční. Stojedenáctičlenná hypotetická většina jí může sice vyslovit důvěru, ale pak jí nemusí schvalovat jednotlivé zákony a souhlasit s návrhy vlády, které potřebují souhlas Poslanecké sněmovny. A pokud vláda nemá vizi, nebo ti, kteří sestavují vládu, protože žádnou vizi jsem v programových dokumentech nenašel, ukáže se, že bude žít jen proto, aby si někteří koaličníci udrželi svá křesla.
Fotogalerie: - 4. zasedání ÚVV ČSSD
To je pak cesta do záhuby, která nemusí nastat hned, ale v dohledné době. A co by bylo vůbec nejhorší, může to uvrhnout zemi zase do nějakého provizoria á la Rusnokova vláda. A představme si toto provizorium s vládou, nebo s vládou bez důvěry, která bude složena z lidí, kteří připadají v úvahu, že by do ní šli. To si vůbec neumím představit, jak by mohla takováto vláda fungovat. U Rusnokovy vlády byl alespoň elementární souhlas těch, kteří do vlády šli. Může se ale stát, že se celá slavná koaliční vláda rozdělí, a stačí, že nebude mít chuť do spolupráce jedna nebo druhá strana, anebo se budou hledat nějaké jiné varianty, jak nahradit KDU-ČSL. Ale toto bezvládí může být skutečně horší, než pokud by se konaly předčasné volby.
- Další odborné názory v rubrice Politologové
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
