Kancléřka Angela Merkelová konstatovala, že doby, kdy jsme mohli plně spoléhat na ostatní, skončily, a že k tomu dospěla v posledních dnech. Připomeňme, že Donald Trump, místo aby ujistil spojence o spolupráci, jim vyčinil za to, že málo platí. Když situaci shrneme: Evropa by měla konečně připlatit do NATO a jít si po svém. Evropské otěže třímají v rukou Merkelová s Macronem. Média píši o tom, že se otevřela nová kapitola v transatlantických vztazích, jenže to jsme věděli od začátku, že Amerika je jaksi na prvním místě... Máme se těšit na evropskou armádu pod německým velením?
Otázky jsou teď dvě, jaká je zahraniční politika Spojených státu a jak se mění Evropská unie. Proměna EU je pro nás samozřejmě nejdůležitější a vidíme už několik let, že se nám poněmčuje. Angela Merkelová převzala otěže, a i když mluvíme o tandemu Paříž–Berlín, první housle hrál v posledních letech Berlín. Vidíme německé vojáky v Pobaltí, německou politiku v Řecku, samozřejmě i německou politiku kolem migrace. Na těchto ‚drobnostech‘ sledujeme, jak se mění Evropa v německém duchu. A teď je otázka, jak to bude dál pokračovat.
Je Donald J. Trump pro Evropu nespolehlivý partner, jak naznačuje Merkelová?Anketa
V tom, co řekla Merkelová, jsou obsaženy dvě zásadní možnosti. První: my situaci, kterou nám dal Trump, využijeme k většímu poněmčení Evropské unie. Druhá může být stejně pravděpodobná jako první. Merkelová je bytostně spojená se skupinou kolem Clintonové a Obamy a s ohledem na dramatický konflikt ve Spojených státech svými prohlášeními nepřímo podpořila antitrumpovskou opozici v Americe. A pak je v tom schovaný ještě třetí motiv, který může být spojený s předchozími. Když Trump řekne: všichni máte dávat dvě procenta na obranu, tak pokud jde o Německo by to znamenalo, že ze současných asi 41 miliard by měli dávat 69 miliard eur ročně na tzv. obranu. Jinými slovy vojenská zátěž rozpočtu Německa je obrovská, a kdyby se ještě zvedla... Němci nevidí k tomu důvod. Nemluvě o tom, že závazek dvou procent je spojen s představou, že se má dávat z toho dvacet procent na nákup a výzkum a vývoj. Nákup amerických zbraní. Proč by to Němci dělali?
Tady to Washington trošinku přepálil. Oni to přepálili už ve Walesu v roce 2014, kdy se takto dohodli, ale tlačit dnes na Německo, že má dávat úplně zbytečně o tolik navíc? To je silné kafe a podle mého názoru pro Berlín nestravitelné. Že český nebo slovenský ministr běhají a slibují, to se bavíme o drobných. Ale v Německu se bavíme o obrovských penězích a znovu opakuji, zbytečně vydaných. To jsou šílené částky a dramatické růsty.
Myslíte si, že požadavek dodržení slibovaných výdajů na NATO posiluje nebo jde ruku v ruce s myšlenkou společné evropské armády? Že Evropa tímto tahem minimálně naznačí: my raději budeme platit vlastní vojáky, budeme dávat peníze na vlastní bezpečnost?
I to s tím může být spojené, ale samozřejmě se tahle myšlenka zasekne, což se už stalo několikrát. Nápad – uděláme si západoevropskou armádu – se táhne od padesátých let. Asymetrie se v tzv. evropské armádě nezmenší. Pokud jde o množství vojáků, dominovali by Němci, ale Francie a Británie mají jaderné zbraně, Německo ne – a už jsme u toho: jakou armádu stavíme? Chceme větší policejní sílu, nebo armádu jako globálního hráče? Pak potřebujeme strategické zbraně, špionážní družice, rozvědku... Jakou chtějí stavět armádu? To jsou hry s neznámými ciframi.
Pak je také otázka, k čemu ta armáda bude, z čeho se bude platit, když už si jednu platíme, a proti komu armádu stavíme? Ale to je asi nepodstatné, to nikoho nezajímá.
(Smích) Ano, ono je to od začátku nesmyslné. To víme. Bavíme se o obrovských paradoxech. Některým vojákům se libí, že by se výdaje měly dramaticky zvedat.
Titulek článku Foreign Policy doslova zní „Německo potichu buduje evropskou armádu pod svým velením“ a v samotném jeho obsahu se tvrdí, že Berlínu v jeho úsilí napomáhají Rumunsko a Česká republika (doslova: „Německo a dva jeho evropští spojenci, Česká republika a Rumunsko, potichu učinili radikální krok na cestě k něčemu, co vypadá jako armáda EU... Oznámili integraci svých ozbrojených sil.“). Ačkoli ministr obrany Martin Stropnický tvrdí opak, Foreign Policy uvádí, že obě země hodlají začlenit jednu svoji brigádu do německých ozbrojených sil. Může to být jen konspirace?
Ale může to být i trošku pravda. Jestli se někdo pozitivně vyjadřuje o společné evropské armádě, pak je to český premiér. Ale ani v Evropské unii na vrcholu managementu, v Komisi, neexistuje jednota. Ale znovu opakuji, nedokážu si ji v této fázi vůbec představit. Aby to byla armáda, která by byla schopná být srovnatelnou s ruskou armádou z hlediska strategických zbraní? V jiných případech, mluvme spíš o posílení policejních sborů. Samostatná armáda v klasickém slova smyslu, to je když tak jen nástroj jak podstrčit státům nespokojeným s EU další federální prvek. To je instituce federální, a ne unijní. O tohle všechno se tu hraje – a velmi špinavými kartami.
Psali jsme:
Aktuální průzkum říká, že Češi jsou největšími euroskeptiky z obyvatel sedmi zemí střední a jihovýchodní Evropy včetně Chorvatska. Navíc je tu dezintegrace v podobě brexitu. Naproti tomu jdou jednoznačně integrační snahy. A je jasné, že tandem Macron–Merkelová bude směrovat EU k semknutí minimálně tvrdého jádra. Prodávají politici pozitiva členství EU špatně, je EU opravdu tak zavrženíhodný podnik nebo prostě nadáváme na všechno?
Pokud jde o české veřejné mínění, je zpravidla velice skeptické. Nemáme rádi politické strany a volíme je, protože nic jiného nám nezbývá. Hlasujeme pro Evropskou unii, ale příliš ji nemilujeme. Češi jsou národ, který je schopen rozložit jakoukoli říši. Podívejte se do historie. Evropská unie přijetím Čechů vstoupila do rizikového pásma (smích). Ale pak je tu další problém – a to práce většiny médií. To, co předvádí česká mainstreamová média při vysvětlování EU, ale i NATO, je bumerangový efekt jak vyšitý. Propagují tak prvoplánově hloupě, že přirozeně zvedají zpětnou vlnu. A když do toho přidáte politiky, kteří z 90 procent říkají věci, kterým vůbec nerozumí a jen přísahají nějaké vlajce, pak z toho samozřejmě vyrůstá české divné chápání EU.
V Hospodářských novinách se pro změnu objevil průzkum, z něhož vyplývá, že více než čtvrtina obyvatel Česka věří, že Rusko brání naše „tradiční hodnoty“, jakými jsou rodina, víra či morálka. A naopak 40 procent oslovených Čechů věří tomu, že Evropská unie obyvatele nutí od tradičních hodnot upustit. Podobně se vyjadřovali i dotázaní v dalších zemích. „Poté, co jsme investovali dvacet let a stovky milionů dolarů do budování jednotné a svobodné Evropy, je nutné, aby USA uznaly zvýšenou hrozbu ruského vlivu v Evropě, což může podkopat transatlantický mír a bezpečnost,“ říká podle HN Jan Surotchak, evropský ředitel Mezinárodního republikánského institutu (IRI), který za průzkumem stojí. Jak si takové výsledky vysvětlujete?
Je to zpětná vlna hledání řekněme kolektivističtějších hodnot, než nabízí divoký liberalismus. Lidé jsou zklamaní, a je to přirozená reakce na to, co liberálové předvádějí. Zaslepená agresivita při prosazování přijímání migrantů, inkluze ve školství atd. Vše bez diskusí, způsobem – my jsme se rozhodli a je to správně, aniž by se vytvořily podmínky. To samozřejmě vyvolává i volání po tradičních hodnotách. Zpětná vlna je antiliberální, což je strašně nebezpečné, protože v liberalismu jsou pozitivní prvky a antiliberální vlna s sebou nese i fašizoidní prvky. To je beze sporu. Ale důvodem je agresivní pojetí liberalismu. A lidé, kteří ho uplatňují, si to nejsou schopní uvědomit, protože většině chybí empatie. Ale ve jménu svobody brát někomu svobodné myšlení? To je Hlava XXII. Proč by nemohl mít někdo rád svůj národ a mít strach z migrace. Co je na tom nelogického? Chcete-li, aby lidé neměli strach z migrace, nevnucujte jim migranty, ale připravte podmínky pro jejich adaptaci. Zatím se to nikomu nepovedlo. V tom je problém. Investice do NATO a EU se mohou zhroutit právě na přihlouplém prosazování EU a NATO.
Média to zatloukla, ale vzpomeňte si, jak vypadaly e-maily, které unikly z kanceláře premiéra. Jak bylo chlapcům vše jasné v duchu Merkelové a jakým způsobem byli ochotni prosazovat své představy proti vůli většiny. Ne diskusí, ale intrikami a zákulisními tahy. Samozřejmě, že to naštve. To není žádná samospráva a demokracie, ale autokracie jako vyšitá. Asi si neuvědomují, že tohle dělají, a to je na tom absurdní.
Už jsme zmínili nového francouzského prezidenta. Ten se aktuálně sešel v Paříži s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Co bylo na té schůzce nejdůležitější?
Je velice sympatické, že proběhla na začátku Macronova volebního období. Neshodli se v otázce Ukrajiny a Sýrie, ale dohodli se v zásadní věci – že vytvoří bilaterální instituci na dohadování. A jsme u toho. Bilaterální. Nikoli Evropská unie a Rusko. Když chcete řešit problémy např. Sýrie, nepotřebujete Brusel, ale dohodnout se s Paříží a s Washingtonem, s Moskvou, s Teheránem atd. Vidíme, že i Berlín je stranou – a nějaká evropská armáda? Vždyť nejsou schopní se dohodnout ani na společných akcích NATO v Sýrii, jen nějaký sběr zpravodajských dat. Mimochodem je to zvláštní, protože když šlo o bombardování Jugoslávie nebo Libye, tak se dohodli velice rychle. A když jde o společné akce proti Islámskému státu, nebyli schopní se domluvit, což je absurdní, protože Jugoslávie ani Libye Evropu neohrožovaly. Uvažování evropských vojáků a politiků je někdy těžké pochopit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
