V prvním kole souboje vyhrál Petro Porošenko, když Kolomojskij dobrovolně rezignoval na svůj post a ztratil kontrolu nad firmou Ukrněfť. Mocenský spor mezi ukrajinskými oligarchy vypukl v okamžiku relativního klidu na východní Ukrajině, který byl dohodnut na jednáních mezi EU, Ukrajinou a Ruskem v únoru 2015. Nejde o žádnou náhodu. Jedna z verzí příčin Kolomojského problémů hlavně kolem kontroly nad společností Ukrněfť hovoří o tom, že se jednalo o explicitní požadavek Západu, který tím podmiňoval svoji další pomoc Ukrajině. Druhá verze hovoří o pokračovaní starého příběhu ukrajinské politiky – klanové války ukrajinských oligarchů o moc a zdroje v rámci politického konfliktu a v nových podmínkách. 

 V případě sporu s Kolomojským se ukázalo, že otázka dobrovolnických pluků, respektive soukromých armád na dnešní Ukrajině není tak prozaická, jak se oficiální Kyjev tvářil. Ještě před pár měsíci premiér Jaceňuk v rozhovoru odmítl, že by na Ukrajině existovaly ozbrojené složky mimo kontrolu nejvyššího velení.  Konflikt s Kolomojským ale ukázal něco zcela jiného. Na druhou stranu výsledek sporu, který vypadal v jednu chvíli hrozivě, zřejmě umožní P. Porošenkovi posílit svoje politické pozice, i když jsou důvody se domnívat, že Porošenko a Kolomojskij uzavřeli nějakou formu politického kompromisu. Tomu by nasvědčovalo i jméno nástupce Kolomojského na pozici gubernátora Dněpropetrovské oblasti, které dle pozorovatelů vyhovuje oběma stranám. 

Kolomojskij a fragmentace parlamentu