Jan Schneider: Babiš čelí Kubiceho zprávě číslo 2. Byl jsem u toho, viděl jsem ty lži z Prahy

19.06.2019 15:00

Andreje Babiše se někdo hodně bojí, proto neustálé vytahování různých „problémů“ a kauz. ParlamentnímListům.cz to řekl bezpečnostní analytik, publicista, signatář Charty 77 a někdejší spolupracovník BIS Jan Schneider. Upozorňuje též na spolek Milion chvilek pro demokracii a otázky, které bychom si v souvislosti s ním měli klást.

Jan Schneider: Babiš čelí Kubiceho zprávě číslo 2. Byl jsem u toho, viděl jsem ty lži z Prahy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bezpečnostní analytik a komentátor Jan Schneider

Před letními prázdninami je na politické scéně stále živo. EK doručila do Prahy předběžné závěry svých auditů Agrofertu. Premiér Babiš je podle nich ve střetu zájmů a docházelo k neoprávněnému čerpání dotací. ČR může vracet stovky milionů do Bruselu. Jak se na předběžné závěry EK díváte?

Dívám se na ně pouze jako na návrhy závěrů neboli drafty čili dokumenty pracovní, předběžné, které právně nemají žádnou hodnotu, pouze ilustrují určitou fázi posuzování nějakého problému, jde tedy jen polotovar (o němž navíc ani není jisté, že bude někdy dotažen do právně relevantní formy).

Zajímavější je kontext, tedy únik těchto nezávazných a předběžných závěrů. Jde totiž o zjevnou manipulaci, a to stejnou jako v případě tzv. Kubiceho zprávy. Policisté tehdy doručili poslancům těsně před volbami „neodkladné cosi“ (o čem i sám Václav Havel později prohlásil, že to zcela jistě mohlo počkat až do doby po volbách!) a jeden poslanec to „cosi“ cíleně nechal uniknout do médií (a byl za to právem potrestán citelnou pokutou). Ale předpojatí či přímo zaplacení novináři každý takto „dramaticky“ uniklý pšouk vždy přijmou s nadšením, řádně ho připepří a s velkým humbukem zveřejní, a opakují ho tak dlouho, dokud páchá své hybridní dílo. Tak se i stalo. To je asi podstata té „blbé nálady“, která Havlovi přitom tak vadila.

Anketa

Myslíte, že Babišova vláda prospěla vaší osobní finanční situaci?

87%
13%
hlasovalo: 15913 lidí

Podle auditorů se převedením firem ze skupiny Agrofert do svěřenského fondu vlastně nic nezměnilo, audit konstatuje, že firmy jsou i nadále ovládány Andrejem Babišem. Ten to odmítá, říká, že nic neřídí, nemá na firmy vliv a prý ani nevěděl, že jeho žena má ve svěřenských fondech nějaké funkce. Je to uvěřitelné? Co o tom soudíte?

Cílená kampaň proti Babišovi – bude-li pokračovat tímto stylem – nemůže skončit jinak než tím, že mu bude přikázáno rozdat majetek chudým, nebo co. Ti, co kritizují, že má Babiš ke svému majetku „nějaký vztah“, chtějí asi, aby neměl žádný vztah nejen ke svému majetku, ale ani k obsazování funkcí ve svěřeneckých fondech. To je fakt pikantní – chtějí, aby Babiš spáchal majetkovou euthanasii! Jinak se ty zvyšující se požadavky vysvětlit nedají. 

Kdyby jim šlo vážně o nějaké řešení „střetu zájmů“, museli by též navrhnout, jak by se Babiš mohl (po skončení svého exponovaného politického angažmá) ke svému majetku dostat zpátky (a aby v těch fondech vůbec něco zbylo). V těchto z EU navrhovaných schématech žádná taková možnost zajištěna není. Čili nejde o řešení problému, ale o házení klacků pod nohy. Trapné. Babiš se hájí, jak je to možné v situaci, kdy se zápasí ve stylu catch-as-catch-can.

Podnět k prošetření možného střetu zájmů loni do Bruselu poslala česká pobočka Transparency International spolu s Pirátskou stranou. Premiér mluví o udavačství a zrádcích, kteří „práskají“ na vlastní zemi do Bruselu. Z druhé strany, pokud existují podezření související s fondy EU, neměla by to EU také řešit?

Autoři podnětů se zřejmě řídí starým pořekadlem, že „teplý bonz je lepší než falešné přátelství“. No, budiž, je to staré dilema. Zvolené řešení ale zcela zjevně není motivováno morálními, nýbrž zištně politickými důvody.

Pokud existují podezření související s porušováním pravidel EU, měla by je řešit EU. Pokud existují podezření související s porušováním českých zákonů, měly by je řešit české trestněprávní orgány. Nemohou je řešit ty unijní, jak přesvědčivě napsal na svém blogu profesor Jiří Chýla. To je útok na suverenitu státu, což je jev, který výslovně spadá (§5/1a zákona č. 153/1994 Sb.) do kompetence BIS. A její činnost kontroluje v první řadě vláda.

Ať už se Andrej Babiš něčeho dopustil, nebo ne, nebylo by lepší, kdyby post premiéra někomu přenechal a počkal, až se všechno vyřeší? Obvinění a podezření jsou závažná a jde o obrovské sumy. Dříve politici odstupovali kvůli mnohem méně významným záležitostem…

Zní to hezky, ale to by mohl čekat také až do svatého Dyndy. Myslím, že ty případy, kdy politici odstupovali, se týkaly věcí, které byly prokázané, anebo nehájitelné. Tak tomu není – podle mého mínění –  v Babišově případě. Vycházím z toho, že jde o pokračování v řadě ataků na Babiše, a ty ataky jsou takového druhu, že člověka chtě nechtě staví na Babišovu stranu, pokud tedy nechce, aby tyto strašidelné praktiky ovládly náš politický, ale i společenský život.

Jezdil jsem pečlivě do Bratislavy na ty soudy ohledně Babišovy registrace ve svazcích StB a viděl jsem ty tlaky z Prahy, ty fámy a hoaxy, co se kolem toho vyrojily a rojí se neustále. Fejkometčíci neustále lžou, že Babiš prohrál svůj proces a zcela ignorují skutečnost, že slovenský Ústavní soud pouze zrušil pasivní legitimaci žalovaného ÚPN (čímž udělal díru do slovenského právního systému).

Pokud někdo v této souvislosti pronáší jakési hlubokomyslné úvahy o nevěrohodnosti svědčících bývalých příslušníků StB, nechápe zřejmě, že jsou stoprocentně anulovány předpokladem, že titíž svědkové, když ještě byli příslušníky StB, byli naopak věrohodní, když psali své záznamy do svazků.

Z tohoto důkazního klinče by se daly vyvodit pouze dva velmi paradoxní závěry. Za prvé, že údajně zločinná StB měla tehdy na charakter svých příslušníků tak příznivý vliv, že se jejich záznamům dá věřit i dnes. Za druhé, že doba „nově nabyté svobody“ charakter těch – nyní již bývalých – příslušníků tak pokazila, že už jim není možno věřit vůbec nic.

Co se týče dotačních kauz, jde skutečně o velmi závažný problém, anebo mohou mít pravdu ti, co mluví o zástupném důvodu, jehož prostřednictvím zkoušejí oponenti Babiše sesadit?

Domnívám se, že Babiš disponuje velmi slušnou právní podporou na to, aby se dopustil tolika vážných přešlapů. Naopak z celé té řady akcí vyvozuji, že jde o dlouhodobou cílenou kampaň. Babiš někomu strašně vadí.

Demonstrace proti premiérovi pokračují. Nedávno demonstranti prakticky naplnili Václavské náměstí, šlo o několikátou velkou demonstraci v řadě. Za týden chtějí uspořádat největší demonstraci za 30 let na Letné. Mohou tím něčeho docílit? Premiér trvá na tom, že nikdy neodstoupí.

Demonstrace jsou (pořád ještě poměrně inteligentní!) ventil, jak se davově zbavit důsledků dlouhodobé frustrace – a to je důležité – ať už je způsobena čímkoliv! Dříve si lidé své frustrace léčili  v hospodě či na fotbale, na někoho tam vyjeli, dostali přes papulu a šli domů citově harmonizovaní. 

Cíl protestu coby viník všech těch útrap je vybrán pro svou snadnou rozlišitelnost, odlišnost, bohatost, nesrozumitelnost jeho zájmů a motivů. Čili mechanismus je velmi podobný antisemitismu. Bohužel i ta další fáze, jejíž zárodky začínáme tušit, která se vyznačuje stoupající agresivitou a mizející tolerancí. Identické je přesvědčení, že za současné trable světa prostě může „někdo jiný“.

Premiérovo stanovisko je perfektní – ať se lidé, shlukující se na náměstích, zorganizují a ať se pokusí získat na svou stranu podporu dalších svých spoluobčanů. A ať se předvedou ve volbách. V tom je to ouha a ouvej! To by totiž museli mít ti demonstranti nějaký POZITIVNÍ program. Ale po něm ani stopa, leda tak to montypythonské „vyvinout prášek na všechny neduhy a ten rozdat lidem“. 

Premiér by neměl ustupovat tlaku ulice. A teď řeknu něco kacířského, protože se blíží 30. výročí předání moci, kdy si budou mnozí plácat játra svými zásluhami o výstavbu liberálně demokratické společnosti. Já jsem totiž nebyl rád, jak se to před těmi 30 lety odehrálo, protože – a to řekl sovětský disident Vladimír Bukovskij! – revoluce zdvihá kal od dna. A já to viděl na vlastní oči, a ten kal zdaleka ještě ke dnu zase neklesl. Takže žádné opětné rozdmýchávání revolucí, tedy žádné zametání stop! 

Ze strany demonstrantů a hlavně organizátorů protestů zní obavy, aby Marie Benešová ze své pozice nepomáhala Babišovi v jeho kauzách. Proto požadují její konec od samého počátku, už v minulosti se ve vztahu k jeho kauze vyjadřovala v jeho prospěch. Je podle vás záruka, že k žádnému ovlivnění nedojde?

Nevzpomínám si, že by nějaký ministr či ministryně spravedlnosti byl od prvních vteřin svého funkčního období pod takovým mikroskopem. V atmosféře, kdy je každý bonzák hrdinou, by se, myslím, našlo v justičním aparátu více ochotných, kteří by její snahu nějak ovlivnit Babišovu kauzu hned napráskali, od Bruselu až po New York. To pokládám za dostatečnou záruku.

Co se týče samotných protestů a jejich intenzity, lze říci, že se jedná o autentickou občanskou aktivitu? Vy jste zažil protesty za minulého režimu a máte s čím srovnávat. Lidé na náměstích nyní také vypadají hodně naštvaní a zoufalí z toho, kdo naši zemi řídí…

To bylo vždycky, že jsou lidé naštvaní na vládu. Pokud by dokázali srozumitelně říci proč, bylo by to všestranně užitečné. Někdy se skutečně ten úřednický, či dokonce až zákonodárný špunt nedá jinak obejít. Nicméně, když tam lidé mávají stejnými cedulkami, které někde vyfasují, tak pryč odtud! To je opravdu nedůstojný kompars. Důkaz? Když jste se zahleděli na jiné demonstrace, nebyly tam žádné kartičky. Buď stejné, nebo žádné. Spontánní manifestace vypadají opravdu jinak!

Někteří politici či komentátoři mluvili o financování Milionu chvilek pro demokracii. Při pohledu na jejich transparentní účet je ale třeba říci, že všechno mohou doložit. Lidé jim přispívají v hojné míře, po menších částkách, žádné náznaky o financování „bokem“ tam nejsou. Navíc říkají, že od firem na ozvučení a další služby dostávají velké slevy. Co myslíte? Nebude otázka financování zneužívána vždy a všemi, i když je vše v pořádku?

Otázka financování patří mezi ty klíčové, protože jde o hmatatelné důkazy. Na druhém konci spektra stojí ovšem prokázání nákladů. Někdy opravdu není třeba gigantických částek. 

Je ale třeba odlišovat. Nyní jde o demonstrace organizované nějakým spolkem. V tento okamžik nejsou aplikovatelná pravidla financování politických subjektů. Jakmile se ale toto společenství začne formovat politicky, zaregistruje se, už pojede ve stejných kolejích jako ostatní politické subjekty. Pak ovšem i ty různé slevy se započítávají, a z tohoto pohledu by se současné financování demonstrací mohlo jevit jinak, náročněji, a tudíž zajímavěji.

Avšak je velmi záslužné, když se společnost naučí v souvislosti s jinými analýzami provádět i tu finanční! Ono to přímo nesouvisí, ale tady jim asi Babiš moc vadí, protože on ty své prachy dal na stůl – a ostatní se bojí, že se společnost začne zajímat o SKUTEČNÉ sponzory Babišových konkurentů. A v tom je asi pointa současného dění.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…