„Snad si ti nespokojení s vítězstvím ANO 2011 v posledních parlamentních volbách a s úspěchem sestavení vlády Andreje Babiše mohli vybrat jiné místo a jinou příležitost. Takto jen demonstrovali, že jim zase tak moc o vzpomínku na invazi armád Varšavské smlouvy nejde. Koneckonců aplausem pro ‚normalizačního‘ Milana Štěcha to dokázali neméně statečně. Ale hlavně k tomu je dnes třeba jiné odvahy než před padesáti lety,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil na protesty, které provázely pietní akt k uctění obětí srpna 1968 před budovou Českého rozhlasu. Na premiéra lidé pískali a křičeli hesla proti němu. „Zřejmě jim jen šlo o to, dát vědět, kdo je dnes ‚náš‘ komunista a kdo ‚jejich‘. A že o tom rozhodujeme ‚my‘. Trochu to připomíná neslavnou minulost, ale dnes ještě od těch let minulých nevíme, jak daleko to dojde,“ dodal Zbořil.
Fotogalerie: - Zachraňte internet!
Kdo je pro vás důvěryhodnější, pokud jde o spory manželů Paroubkových?Anketa
Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek přišel s příkladem, že na Velehradě v roce 1985 na cyrilometodějské pouti také poutníci pískali na tehdejšího ministra kultury Klusáka a žádný katolík to nebral jako neúctu k věrozvěstům nebo Mši svaté. „Každý v tom viděl protest proti nestoudnosti.“ Poslankyně Miroslava Němcová v Událostech, komentářích hovořila o tom, že se „jednadvacetiletý Jan Palach upaluje a krátce poté vstupuje mladý Andrej Babiš do komunistické strany a dostává zápis pod krycím názvem Bureš.“ Zbořil k jejich vyjádření dodává: „Já si ty projevy nesouhlasu s přítomností ministra Klusáka pamatuji, a také si dokážu vzpomenout, jaká byla reakce pana kardinála Tomáška. Bylo to také v době velké podpisové akce na podporu katolické církve, kterou organizoval pan Navrátil, na které dnes mnozí také už neradi vzpomínají. V té době byl už Miroslav Kalousek jako 24letý členem Československé strany lidové, strany, která uznávala vedoucí roli KSČ v politickém bloku Národní fronty, a možná že na Velehradě pískal také. Takže má právo zvolit si takový příklad.“
„Horší je to s tehdy mlčenlivou paní Němcovou, která politicky procitla až v roce 1992, když se stala členkou ODS a nevadili jí bývalí členové KSČ, kteří ji tehdy obklopovali a pomáhali k její politické kariéře. Ačkoli je o dva roky starší než Andrej Babiš, nemá ve svém CV žádnou zmínku o veřejném působení. Až právě ten rok 1992. Nemá ale pravdu, že Andrej Babiš (nar. 1954) vstoupil do KSČ ‚krátce‘ po smrti Jana Palacha. Bylo to o jedenáct let později. Nevím ani, jak to bylo se ‚zápisem‘ Bureš. Z vlastní zkušenosti jen vím, že když bylo třeba, někdo ‚zápis‘ dostal, když se to nehodilo, ‚dostal‘ funkci. Jako historik ale mohu oběma právě procitlým sdělit, že je to s těmi historickými fakty ošemetné. Jak říkal Winston Churchill – neodpovídají-li fakta skutečnosti, tím hůř pro fakta!“ komentuje politolog.
OutStreamVideoPlayerPískat na Lucii Bílou? „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.“
Významnou roli měli při vzpomínkových programech umělci. Většina z nich tepala Andreje Babiše a upozorňovali na to, že by se mohl 21. srpen 1968 vrátit. Na Lucii Bílou ale publikum pískalo zřejmě především za to, že zpívala s Alexandovci. „Samozřejmě že trochu hysteričtí ‚umělci‘ mají tak trochu pravdu. Ne snad 21. srpen 1968, ale něco podobného. Jen je třeba ještě dodat, které armády a odkud do rozděleného Československa dorazí a jak dlouho tady zůstanou. Zatím to vypadá spíše tak, že čeští vojáci odcházejí bojovat do Afghánistánu, Mali, na Balkán, a ne vždy dost dobře víme proč. Jaký je rozdíl mezi terorismem a kontrarevolucí? A pokud jde o Lucii Bílou, ještě mnozí pamatujeme, jak byla oblíbená, když tvrdila, že ‚nám to pan profesor vysvětlí‘. Pravda je, že tehdy se to nedávalo do souvislosti s Alexandrovci. Ale kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Jen abychom se jednou nepobili těmi holemi navzájem,“ uvedl Zbořil.
A jak vůbec hodnotit průběh vzpomínkových akcí na 21. srpen 1968 po republice? Někteří pozorovatelé říkají, že dříve nebyla atmosféra tak vyhrocená, ale že nyní vše dostává jiný rozměr už kvůli chování Ruska v minulých letech. „Množství účastníků neumím odhadnout. Podle ČT to vypadalo, že v ulicích byla polovina národa. Snad bychom ale mohli být opatrnější, když mluvíme o ‚chování Ruska‘. Mohlo by se stát, že se bude ‚Rusko‘ nebo někdo jiný k nám chovat podobně. Přízeň mocných a velmocných je přelétavá a služebná média spolknou a vyzvracejí všechno možné,“ uvedl Zbořil.
K prezentaci srpnových událostí v médiích také podotýká: „Už to řeklo mnoho jiných a moudřejších než já. Čeho je moc, toho je příliš! I nám pamětníkům to dokázala tištěná i AV média tak otrávit, že se z toho stalo něco podobného, jak někdo přesně napsal, jako předvánoční výprodej zboží, které bychom měli mít pod stromečkem. Ale jak víme, i Vánoce se dají zkazit Santa Klausem nebo Dědou Mrázem.“
Ať zajedou do Moskvy a vyčiní Putinovi a Rusům…
Policie na Rudém náměstí zasáhla proti demonstrantům, kteří si připomínali invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Manifestace připomínající čin skupiny takzvaných osmi statečných se zúčastnilo asi 30 lidí, policisté tři z nich zadrželi a později je propustili. Zprávu přinesla ČTK. „Chování ruských úřadů je skandální a dokazuje, že se za 50 let příliš nezměnily. Putinovský režim není demokratický. Vláda ČR musí vyzvat tamní úřady, aby neprodleně propustila dnes zadržené demonstranty na Rudém náměstí. Před 50 lety jsme to neudělali. Dnes je to naše povinnost,“ uvedl na sociální síti předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. „Odsuzuji dnešní zatčení tří demonstrantů připomínajících okupaci Československa na Rudém náměstí. Je vidět, že v Rusku slova demokracie a svoboda jsou stále sprostá i po 50 letech,“ napsal na Twitteru europoslanec Tomáš Zdechovský.
„Někteří čeští politici se někdy chovají jako lidé, kteří si myslí, že Ruská federace, nebo dokonce Sovětský svaz, prohrál s rozděleným Československem nějakou válku. Já si myslím, že je to právě naopak, ale to neznamená, že bychom si neměli vážit lidí, kteří na náš 21. srpen vzpomínají. Jen by pánové Pospíšil a Zdechovský mohli do té Moskvy také zajet, když už mají jakous takous eurounijní imunitu. A vyčinit Putinovi a těm Rusům, kteří jej podporují a nerozumějí jako pan Zdechovský slovům demokracie a svoboda rovnou na místě. Jejich předchůdci to na kyjevském mejdanu dokázali, a jak hezky to dopadlo,“ říká Zbořil.
Psali jsme:
Česká televize přinesla výsledky průzkumu společnosti Median, které se týkají agresivity Ameriky a Ruska. Podle průzkumu jsou současná zahraniční americká a ruská politika srovnatelně agresivní nebo srovnatelně nebezpečné. V případě USA takto odpovědělo 67 procent dotázaných, v případě Ruské federace je tato hodnota o procento nižší. „Já takovým svět objímajícím průzkumům příliš nevěřím. Pokud nevím, jak respondenti rozumějí slovům Amerika a Rusko a zda vědí, kdo to jsou Američané a Rusové a kde vlastně žijí, jsou výsledky takové ankety dobré, jen „aby řeč nestála“ během letní okurkové sezóny. Navíc když nejen Donald Trump, ale i další politici, kteří třeba nejsou ‚nejbohatší, nejsilnější, nejmocnější a nejchytřejší‘, se chovají stejně zmateně a sobecky,“ uvedl politolog.
„Političtí parašutisté nejsou zdaleka neobvyklým úkazem.“
I prezident Miloš Zeman se v uplynulém týdnu setkal s protesty. Na padesátileté výročí srpnových událostí 1968 sice nevystoupil, ale pár lidí s transparenty a červenými trenýrkami proti němu demonstrovalo při zahájení agrosalonu Země živitelka. Z megafonu pustili Modlitbu pro Martu a křičeli: „Hanba.“ Objevilo se heslo: „Plody naší země? Zeman: zasel zášť a můj strach o děti. Bureš: sklidil kolektivní ztrátu paměti.“ Když se slova ujal exprezident Václav Klaus, bylo slyšet: „Hanba hanba, proruský troll!“ Zbořil k tomu dodává: „Jsou to nesporně pokusy o mobilizaci alespoň části společnosti ať již organizované (placené) nebo spontánní. Asi si nechceme přiznat, že státy se udržují idejemi, které je zrodily. Začalo to ‚sametovou revolucí‘ a pak to její obdobou pokračovalo skoro nepřetržitě. Říkal mi jednou kolega Kotík, který rozuměl scénickému osvětlení, abych ale nezapomněl, že ‚samet pohlcuje lesk‘. Oba zmínění prezidenti, předpokládám, si ještě pamatují, jak začala televizní vzpoura v roce 2001 a kdo ji pomáhal organizovat. Stále ještě několik jmen bychom našli na seznamu organizátorů a jejich plátců fyzických i morálních. Podobně jako tehdy má i toto povstání neznámý cíl, ale to neznamená, že jej nějaký ‚stínový prezident‘ neobjeví. Političtí parašutisté nejsou zdaleka neobvyklým úkazem. Zejména je-li trvale pod mrakem.“
Ing. Miloš Zeman
Ať už padesáté výročí srpnových událostí nebo sto let od vzniku Československa otevírá otázku, jak nám prospívá Evropská unie. Liberálové jasně říkají, že EU a NATO jsou pevné záruky, že se nikdy nevrátí 21. srpen a že se ke jmenovaným institucím musíme pevně přimknout. Další jsou opatrnější už s ohledem na migrační krizi, například premiér Andrej Babiš. Část politiků je euroskeptická a o výhodách EU je nikdo nepřesvědčí. I s ohledem na to, jak se posouvá téma migrace, jak tedy přistoupit ke všem rozhodnutím, které nás budou čekat, co se týká Evropské unie? „Dovolil bych si v této souvislosti použít trochu upravený citát A. J. Liehma o Spojených státech. Když si ho vypůjčíme jako odpověď na vaši otázku, mohli bychom říci, že v dnešní době, cokoli o EU řekneme nebo napíšeme, je pravda. Snad bychom se ale někdy mohli také podívat na mapu a přečíst si, kde žijeme a jak máme kam daleko. Tak jak někdy ‚sníme o Evropě‘, to zase veselé není,“ uvedl politolog.
Asi stovce migrantů se podařilo proniknout z Maroka do španělské enklávy Ceuta. Incident vyvolal kritiku i proto, že při něm sedm španělských policistů utrpělo popáleniny od nehašeného vápna a od kyseliny, když se jim snažili ve vstupu do země zabránit. Místopředseda SPD ale zašel příliš daleko, když na Twitteru napsal: „Stovky migrantů včera opět pronikly ve Španělsku přes hranice do EU. Použili brutální násilí. Těží z tolerance a zbabělosti evropských politiků. Na násilný pokus překonat hranici je jediná odpověď suverénní země a tou je rozkaz k palbě.“ Podle právníka Aleše Rozehnala, kterého oslovil iDNES.cz by tím mohl podněcovat k trestnému činu, ale Fialu prý nikdo nemůže brát vážně. „Žijeme v zemi, kde politická vůle nebo zvůle je nad zákon. Nebo přesněji, kde lze nějaký paragraf, když je třeba, zkroutit a překroutit. Historických příkladů máme jen za necelých třicet let desítky a mohli bychom se dívat ještě dále do minulosti. Nevím, kde a při jaké příležitosti to pan poslanec Fiala řekl. Zda v PS nebo při výkonu svého mandátu, ale je pravda, že kdyby jakýkoli právník v ČR chtěl, jistě by nějaký paragraf TrZ dokázal najít a podle potřeby vyložit. V nejhorším by se panu Fialovi dostalo nadávky coby extremisty a Policie ČT by ho ráda uvedla ve své výroční zprávě…,“ říká Zbořil.
Blíží se senátní a komunální volby, v mnoha městech a obcích se spojují i menší strany, nebo si navzájem podporují kandidáty. Nabízí se otázka, zda se může stát, že tato jednotná, řekněme, protibabišovská fronta většinou středopravicových a liberálních stran převálcuje Babiše jak v senátních, tak komunálních volbách. „Antibabišovská národní fronta jistě vznikne, ale je otázka, zda to bude ku prospěchu i ostatním kandidátům politických stran. Spíše předpokládám, že bude pokračovat ústup tradičních politických stran ze slávy a někde možná dojde i k zúčtování (když použiji metaforu Bruce Lokhardta). A pokud jde o Senát, asi bude hrát roli skutečnost, že ANO 2011 už ztratilo pel své nevinnosti a že budou nějací noví nezávislí atraktivnější než staří závislí. Pro „naši zemi“ to není zase tak důležité. Kvůli Senátu se republika snad nerozpadne, a v regionech se lidé chovají stále ještě rozumněji, resp. odpovědněji než v Praze. Ta bude obtížně předvídatelná, protože zde je velký problém s fluktuací voličů včetně jejich přesouvání, dočasnému, ze zahraničí do času volebního a rozdělování prebend,“ uvedl Zbořil.
Snad ještě nedojde na hackery z Ruské federace…
Do senátních voleb se chystá i někdejší předseda vlády Jiří Paroubek. Jenže teď čelí obvinění, které proti němu vznesla jeho téměř bývalá žena Petra. V rozhovoru pro server Seznam zprávy Paroubková řekla, že její brzy bývalý manžel má velké příjmy, které pravděpodobně nedaní. Má jít o statisícové až milionové částky. Paroubek toto obvinění odmítá. Tvrdí, že jde o politický útok na jeho osobu, za kterým stojí Zdeněk Bakala. „Já o této věci nevím víc, než jste zde uvedla. Je osudem snad každého českého politika, který přežije ve funkci déle než jeden termín, že je vystaven většinou neférovým útokům a někdy až masové produkci kompromitujících materiálů, které jej mají potenciálním voličům předvést jako zločince. Zda je za tím vším pan Bakala, nedokážu říct, ale snad ještě nedojde na hackery z Ruské federace, kteří teď nemají ve Spojených státech moc práce. Tak by si je někdo mohl pozvat do Severomoravského kraje. Česká republika je země divů, nic není nemožné a zítra znamená již včera,“ uvedl politolog.
Ing. Jiří Paroubek
Do Senátu míří také Jiří Drahoš, který zahájil svou kampaň před divadlem Na Jezerce. Zahájení kampaně se účastnil i starosta Prahy 4, která finančně divadlo podporuje. „Možná chce pan Drahoš využít své přednosti, na kterou zapomněl při prezidentských volbách, že je nejen vědec, který dělá politiku, ale že je i osoba múzická. To je mezi českými politiky a političkami (až na výjimky) dost vzácné. Ale jinak spojení politiky a divadla není nejen nic mimořádného (zejména v Čechách). Máme o tom dokonce i historický záznam již z 18. stol. v zakládací listině Stavovského divadla. Tak proč nad tím dlouho přemýšlet. Tak bylo, tak je a tak bude,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
