Obdivné proklamace o úctě tomuto nemarxistickému socialistovi vážně trochu připomínaly masarykovský kult první republiky a člověk by mu snad i věřil, kdyby zapomněl „knížecí“ dějiny. Zpívání písně kohokoliv, kdo politicky živí a předstíraní odchodů z politiky častější než u Jana Rumla, neblahé paměti.

Daleko závažnějším se jeví hlasování pro Českou stranu sociálně demokratickou, jelikož jí, když znovu tak trochu odkážu na Wericha, „De o duši“. Kulhavý Deux ex machina, Miloš Zeman, se snáší ze zbožšťovaných výšin Hradu, aby rozřešil spor o vedoucí úlohu v ČSSD. Politicky prozíravější, ale hodnotově řádově plošší Michal Hašek na něj vsadil, aby mu pomohl překlopit jazýček vah. V  neprospěch jihomoravského hejtmana dlouho vychýlený tíhou jeho podezřelých vazeb na některé zájmové skupiny či pofidérním titulem z vysoké školy ve slovenském Sládkovičově.