Je podle vás pro Českou republiku dobře, že hlasování o nedůvěře vládě v Poslanecké sněmovně neprošlo?
Byl jsem rád. Sice se dalo očekávat, že nedůvěra neprojde, protože kromě tzv. Demokratického bloku, nebudu to adjektivum dál rozebírat, má to samozřejmě jistý ironický podtext, se přidalo jen SPD. Strany vládní koalice, k nimž přiřazuji i KSČM, to nepodpořily, takže nedůvěra neprošla. Myslím, že to je dobře, protože česká společnost si zaslouží jistou míru politické stability, kterou projevila svým hlasováním ve volbách, a ty nejsou tak vzdálené.
Jak jste hodnotil chování sociální demokracie? Její poslanci při hlasování o nedůvěře vládě, jejíž je ČSSD sama součástí, opustili jednací sál.
Musím říci, že k tomu mám výhrady. Sociální demokracie je vládní strana, tak se měla chovat jednoznačně jako vládní strana a svoje vnitřní problémy neprojevovat při hlasování. Myslím, že to nebylo úplně promyšlené, nebo že to promyšlení nebylo docela zdařilé. Zračí se v tom vnitřní problémy sociální demokracie, protože teď proběhla v tisku zpráva, že plzeňská organizace s tím postupem nesouhlasila. Nebylo to rozvedeno, tak nevím, co plzeňská organizace měla na mysli, ale pokud mohu soudit podle chování někdejšího místopředsedy strany Chovance, tak bych předpokládal, že to mělo být jednoznačnější vyjádření výhrad vůči vládní účasti. Ale nemohu to blíže rozvést, protože podrobnosti neznám. Ale jsem stále přesvědčen o tom, že je dobře, že je sociální demokracie ve vládě, protože nemůže soutěžit s pravicovou opozicí v kritickém vztahu k Babišovi, ten může dávat najevo při sporech o tu či onu položku vládního prohlášení, o ty či ony otázky legislativní či praktické politiky, kdy se musí sociální demokracie s hnutím ANO dohodnout v rámci koaličního jednání, jak budou postupovat jako vláda. Proto považuji za pozitivní, že vyslovení nedůvěry neprošlo.
Fotogalerie: - Naši důvěru nemáš
Nepřímo jste se připojil k názoru některých komentátorů, že sociální demokracie opustila při hlasování o nedůvěře sál, protože vzhledem k rozdílným názorům nedokázala zajistit, aby její poslanci postupovali jednotně, že by někteří mohli zvednout ruku i pro nedůvěru vládě. Byl tedy problém v tom, že i kdyby nedůvěra vládě neprošla, sociální demokracie by ukázala svoji nejednotnost?
Snažil jsem se poukázat na to, že zvláštní způsob chování je výsledkem kompromisu mezi jednotlivými křídly nebo směry v rámci sociální demokracie. Myslím, že představitelé jednotlivých směrů by si své chování měli více ujasnit, protože referendum o tom, zda se má strana účastnit vlády, dopadlo relativně jednoznačně. Šedesát procent pro, čtyřicet proti. To je po mém soudu docela slušný výsledek podpory vládní účasti. Myslím, že už za dobu, kdy sociální demokracie ve vládě je, uplynulo dost času, aby si mohla uvědomit, že jí to přináší pozitiva. A přináší to pozitiva samozřejmě i české společnosti, protože je tu vláda, která je relativně úspěšná. Kdyby sociální demokracie byla mimo vládu, bude se motat kolem tzv. Demokratického bloku, v rámci kritických výhrad a postojů vůči hnutí ANO a Andreji Babišovi, a nevím, jaká pozitiva by z toho pro sociální demokracii plynula. Když nechám stranou, že by rozkolísala vládu. Nemyslím, že by pro českou společnost byla lepší vláda, ve které by místo sociální demokracie byla SPD, což často navrhuje její předseda Okamura. SPD nemá zájem na tom, aby padla vláda vedená Andrejem Babišem, ale chce, aby z ní vypadla sociální demokracie.
Neovlivnila postoj sociální demokracie snaha Tomia Okamury vystřídat ve vládě ČSSD, a především vyjádření prezidenta Miloše Zemana, že pokud by byla Babišově vládě vyslovena nedůvěra kvůli problémům s jeho trestním stíháním, stejně by znovu jmenoval Andreje Babiše premiérem? A co tomuto prohlášení hlavy státu jako právník a odborník na ústavní právo říkáte?
Tohle prohlášení prezidenta vyvolalo kritické reakce i ze strany sociální demokracie, výhrady formuloval například místopředseda Netolický, ale já si myslím, že při hlubším uvážení nejsou výhrady namístě. Já to považuji za postoj, který se zračí v postoji tzv. pražské kavárny, která vytýkala prezidentovi Zemanovi různé politické názory a projevovalo se to i v pozdějších dobách. Ale myslím, že Miloš Zeman jako prezident je důsledný v tom, že si je vědom jedné nebo dvou politických skutečností, které ty ostatní strany nebo představitelé neberou dost na vědomí. První je ta, že ve volbách vyhrála jednoznačně strana, kterou je hnutí ANO. Bez hnutí ANO nelze sestavit za daného stavu žádnou vládu. A druhá skutečnost je ta, že uvnitř hnutí ANO je jednoznačná jednota v tom, že předsedou této vlády může být jedině Andrej Babiš. Čili tyhle dvě skutečnosti prezident bere na vědomí, proto ve snaze, aby jeho jednání, které je v souladu s Ústavou, zajistilo vytvoření vlády, která bude stabilní a akceschopná, už předem ohlásil, že předsedou vlády opět navrhne Andreje Babiše. Takže nemyslím, že je to protiústavní a že to nemá nějakou elementární politickou logiku. To je záměr chovat se určitým způsobem, který odpovídá dané politické situaci.
Vy si nemyslíte, že samo o sobě trestní stíhání Andreje Babiše a neustálé mediální i politické důsledky narušují politickou stabilitu v naší zemi? A že vzhledem ke střetu zájmů premiéra v této věci, které se projevuje i masivní výměnou čelných funkcionářů policie včetně policejního prezidenta, by opravdu bylo lepší, kdyby v čele vlády stál někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, protože jeho další setrvání ve funkce vládu oslabuje?
Nebudu říkat, že ta situace je nějaká ideální. Má řadu slabých míst, na které lze poukazovat, které lze vytýkat, kde lze pochybovat, zda jednání vlády včetně jednání premiéra bude bezproblémové a nebude vyvolávat pochybnosti. To samozřejmě říkat nemohu. Ale za respektování podmínky presumpce neviny, jestliže premiér dostane od Sněmovny důvěru, pak má všechny ústavní a právní pravomoci, kde jako premiér České republiky vystupuje. Kromě toho je v této souvislosti docela dobře, že ve vládní koalici je sociální demokracie a Ministerstvo vnitra, které má řadu pravomocí právě ve vztahu k policii, vede předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Jeho dosavadní chování v těchto sférách nevyvolává žádné pochybnosti, že by se nechoval, jak Ústava a zákony vyžadují.
Vydrží podle vás vláda v této sestavě celé volební období? Nedají se vyloučit některé tlaky na změny ve vládě třeba ze strany Pražského hradu, protože například ministr zahraničních věcí za ČSSD Petříček je kritičtější k chování Ruska, než by bylo prezidentovi milé? A pokud by mu premiér vyhověl, mohlo by se to promítnout do další vládní krize, která už by nemusela dopadnout pro Babiše tak dobře jako teď.
Na otázku, jestli vláda vydrží zbytek volebního období, mohu jen říci, že bych si to přál, ale s určitostí to samozřejmě tvrdit nemohu, protože jsme na půdě, která je dost třaskavá. Politická situace u nás není v tomto ohledu tak jednoznačná a jednoduchá, abych ten závěr mohl kategoricky formulovat. Vývoj ukáže, zda vládní partneři dokáží různé složité situace spolu zvládnout. Osobně bych si to přál. Pokud jde o pana Petříčka, objevují se různé skryté nebo naznačené výhrady. Já je zatím nepovažuji za dostatečně odůvodněné, nevidím důvod, aby v čele zahraničí byla nějaká změna, myslím, že se pan Petříček chová v intencích zahraniční politiky České republiky, jak ji formuluje vládní prohlášení. Budou-li tam nějaké spory, ať už s prezidentem, nebo předsedou vlády, doufám, že se je podaří vyřešit. Jisté napětí může přirozeně vznikat proto, že tady bylo určité, poměrně delší období, kdy úřad ministra zahraničí nebyl plnohodnotně vykonáván, protože ministr zahraničí nebyl, byl jen vedením resortu dočasně pověřen místopředseda vlády Jan Hamáček, který zároveň dělal ministra vnitra, takže funkci ministra zahraničí se nemohl plně věnovat. Ještě tam byla ta ne šťastná epizoda, že by ministrem zahraničí za ČSSD byl pan Poche. To nebyl šťastný manévr a jeho stopy se zbytečně táhnou do současné doby. A zároveň v době, kdy tu nebyl plnohodnotný ministr zahraničí, vyvíjel různé činnosti a iniciativy v zahraniční oblasti předseda vlády, kterému to zřejmě konvenovalo. Má oproti svým předchůdcům velkou výhodu v tom, že je bezvadně jazykově vybaven, což mu dává možnost snadné komunikace s ostatními partnery. Ale podle mne by měl tyto aktivity poněkud omezovat, protože některé patří ministru zahraničí, kromě toho ne všechna jednání jsou věcí jazykové komunikace, ale musí být dohoda ve věci. Tady by mohl vznikat dojem možná i u premiéra, že v zahraniční politice může dosáhnout víc díky schopnosti snadno jazykově komunikovat, než reálně dosáhnout může, protože podstatné jsou názory na ty či ony problémy zahraniční politiky. Otázka jazykové komunikace je až druhotná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
