V uplynulém týdnu opět rozvířily emoce zprávy, týkají zdravotního stavu prezidenta republiky. Podle zjištění lékařů trpěl dehydratací a mírným vyčerpáním. S informacemi ale Hrad vyčkával. „Asi to mělo hrát nějakou zvláštní roli v předvolební kampani. Nevím jakou, ale protože někteří naši političtí věrozvěstové se chytají každého slova, aby kritizovali domnělé spojenectví prezidenta republiky s předsedou vlády, asi nám bylo nějaké přání za jejich kritikou utajeno,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „A pokud jde o Hrad, myslím, že spěchat nemuseli. Nebo že by na Hradě byli nějací ‚mělníci‘?“ ptá se.
Je pro vás manželství homosexuálů důležité téma, podle kterého se bude rozhodovat ve volbách?Anketa
Opět jsme sledovali na sociálních sítích smršť nenávistných poznámek. „Nepřekvapil snad skoro nikdo,“ podotýká Zbořil. „Ty nejvulgárnější výrazy byly od ‚známých‘ anonymů, ty podepsané od osob zřejmě zklamaných vlastními neúspěchy a žijícími jen díky své choroboplodné orientaci. To, že se do veřejného prostoru vstupuje dnes snadněji než kdykoliv dříve, ještě neznamená, že např. vysokoškolský profesor, který při svých jmenováních přísahá, že bude hájit dobré jméno své Alma mater, nemůže být křivopřísežník,“ dodal.
Zbořil má také jedno doporučení: „Snad by se někdo z námi dobře placených ctihodností, které se někdy vyjadřují i k politickým událostem, mohl veřejně zamyslet, zda tato přemíra vulgarity se netýká jen nějaké osoby, ale zda nejde také o hanobení významné státní instituce a snižování, někdy se dokonce zdá, že i záměrné, její vážnosti. Ona ta ostuda se netýká jen toho štěkajícího, ale i také akademické obce, jejímž je členem, a ústavních činitelů, kteří mohou být potenciálními obětmi tohoto ‚zastrašování‘, neboli terorizování českých politiků.“
Hospitalizován byl i exprezident Václav Klaus kvůli vysokému krevnímu tlaku. Jeho zdravotní stav je už dobrý. V neděli prezidenta Zemana v nemocnici navštívil.
„Ani pan exprezident Klaus nezůstal ušetřen hrubostí pana prof. Jaroslava Flégra. Ale v tomto případě bude tato obecná neslušnost mít něco společného s nevychovaností a zanedbáním rodičovských povinností v raném dětství. Dokonce i to dovolávání se Boha za svědka i soudce hříchů, které pan profesor už odsoudil, je až příliš sebevědomé,“ komentuje politolog.
Kampaň? Jednotvárné, jednoduché
Postupně finišuje předvolební kampaň. Podle Zdeňka Zbořila už je jednotvárnější, jednodušší a bez nápadů. „Hlavně když si přečteme hesla skoro všech politických stran. Skoro mytické slovo ‚budoucnost‘ nevynechal nikdo. Dovolil bych si připomenout jedno staré japonské přísloví z nedávno vydané knihy KOTOWAZA (2021), uspořádané Alicí Kraemerovou – mluvíš-li o budoucnosti, smějí se ti i myši v podkroví. Třeba jistě o budoucnost jde, ale čeho je mnoho, toho je příliš,“ komentuje politolog.
Ocenil nápad SPD s českými potravinami. „Byl docela dobrý, alespoň na nějakém náměstí bylo možné prodat iluzi, že v některé té z našich budoucností bude náramně. Připomenout lidem, kteří si letos v létě kupovali u Zbraslavi kilo meruněk za 150 Kč, že (jak si kdysi přál Václav Havel) banány jsou lacinější než brambory, bylo trochu demagogické, ale snad se můžeme během volební kampaně někdy také zasmát,“ doplnil politolog.
Zarputilé poštěkávání zejména dam, které se snaží přesvědčit o tom, že patří do Poslanecké sněmovny, bylo spíše odpuzující než zajímavé. A Zbořil přidává další postřeh: „Nechci se mýlit, ale různí ‚Zelení‘ skoro zmizeli a nebýt ČT, snad by málokdo věřil, že ještě existují.“
Pomohlo by zavedení tělesných trestů?
Ekonomka Hana Lipovská kandiduje za VOLNÝ blok. To měl být důvod k jejímu odvolání z Rady ČT. Poslanec Lubomír Volný se snažil na věc upozornit, zvolil obstrukce při jednání Sněmovny, demoloval pult a nechal se vyvést. „Pokud vím, odůvodnění bylo nesprávně formulované, a jak říká paní Lipovská, stačilo místo něj jedno slovo – Odvoláváme! Trochu by to sice připomínalo jednání polského Sněmu ‚šlechtické spravedlnosti‘ před zánikem polského státu na konci 18. století, ale dnešní stav veřejných poměrů v České republice je této době minulé v sousedním Polsku trochu podobný,“ komentuje Zbořil.
Psali jsme:
Obstrukce pana Volného jsou snad jedinou věcí, které se z jeho politických vystupování média věnují, a tak se zdá, že dosáhl svého. „Ti, kteří nad jeho vystoupením reagují tak rozhorleně, by si mohli vzpomenout, kdo, kdy a jak dlouho a opakovaně zdržoval projednávání důležitých zákonů, jak se kdo choval ve Sněmovně a v kuloárech, a pak bychom se nemuseli tolik rozčilovat,“ uvedl politolog. „Kdo ví, zda by zavedení tělesných trestů členům PS nepomohlo vyřešit nejeden problém,“ dodal. Připomíná, že v našem Senátu sice i pan předseda obdivuje Tchaj-wan a jeho cestu k demokracii, ale zrovna tam se v zákonodárném sboru nedávno prali. „Takže by se pan poslanec Volný mohl něčemu přiučit,“ vzkazuje.
Zpráva o EU. „Musel jsem brát v úvahu předvolební filtr!“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla v minulých dnech zprávu o stavu EU. „Četl jsem jen několik nekritických komentářů o jejím ohlasu u některých českých europoslanců, a protože to byly komentáře těch, kteří jsou v Evropě buď za známé kritiky nebo radostné obdivovatele všeho možného včetně známé české eurokomisařky, nevěnoval jsem tomu pozornost. Navíc bych musel ještě brát v úvahu český předvolební filtr, tak snad až někdy jindy,“ komentuje Zbořil.
Unie chce zareagovat na elektronickou konkurenci z Asie a celosvětový nedostatek čipů. Evropská komise představí nový evropský výnos o čipech, kdy cílem je vytvořit nejmodernější evropský „čipový ekosystém“ včetně návrhu i kompletní výroby čipů.
„Trochu to připomíná, jak už uvedl jeden český komentář z těch kritických, něco jako zprávu o úspěších socialistického plánování v ČSSR před rokem 1989. Anebo ta slavná slova prezidenta a tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného o nedostatku masa, které ‚vbrzku bude‘. Prostý, neuvědomělý lid na to tehdy reagoval voláním – Hurá, všichni do Brzka!“ uvedl politolog. „Nepodceňuji dobrou vůli EK, ale ještě chybí slova o tom, jak toho EU dosáhne. Předpokládám, že investicemi, o které se bude svádět soutěž, ve které budou všichni hájit spíše vlastní než obecný zájem, a také vyšší produktivitou práce, než je běžná u asijské konkurence,“ dodal.
Europoslanec Jan Zahradil kritizoval, že nedošlo k sebereflexi s ohledem na způsob reakce EU na pandemii koronaviru. „Naopak zcela nesmyslně navrhuje vytvoření zdravotní unie, tedy postupný přenos pravomocí v oblasti zdravotnictví na úroveň EU. Při různorodosti evropských zdravotních systémů nepřinese tento krok vůbec nic pozitivního,“ uvedl předseda klubu ODS v Evropském parlamentu.
„Nevěřím jako někteří současní kritici současného politicko-ekonomického systému EU na špatné úmysly. Ale s panem Zahradilem asi bude souhlasit každý rozumný člověk, protože zkušenosti máme všichni stejné,“ komentuje Zbořil. „Když někdo řekne Zdravotní unie, jiný si za tím ihned představí jen nové summity, nové přerozdělování nově vytvářených fondů a novou řadu čekatelů u evropského výdejního okénka,“ dodal.
A jestli do budoucna budeme jen svědky technologického zaostávání EU za Asií a USA? „Nemuselo by tomu tak být, evropský technologický potenciál je obrovský. Ale musí být řízen jen ne byrokraty, ale společnou vůlí něco dokázat. A investicemi, o kterých se nepochybuje, že jsou jen pro někoho a na úkor toho druhého,“ uvedl politolog. „Předpokládám, že bude muset také dojít k vyšší racionalizaci investic do materiálních i lidských zdrojů a vyšší formě spolupráce, než je plané mudrování nad zbytečnými spory motivovanými ideologicky. Docela by mě zajímalo, zda při této příležitosti někdo nepřipomene (třeba v SRN po volbách) nápad, kterému se kdysi říkalo socialistické tržní hospodářství,“ dodal.
„Vážené čínské varování?“
V sobotu si v Číně připomněli 90. výročí japonského vpádu do Mandžuska. Těmto událostem věnoval politolog Zdeněk Zbořil pozornost. „Ano, viděl jsem na programu, který měl o této události informovat světovou veřejnost. Bylo to něco jako multimediální program připomínající zahajovací ceremoniál Olympijských her. Téma bylo ‚90 let od zahájení čínského boje proti japonské okupaci‘,“ popisuje Zbořil. Připomíná, že boj trval až do léta 1945 a čínští nacionalisté v něm bojovali společně s komunisty, nejen v Číně, ale i v Singapuru, dnešní Malajsii a v celé jihovýchodní Asii. „S různou intenzitou, která po skončení války světové dál pokračovala ve válce občanské. Nemalou zásluhu na tom měly bývalé koloniální mocnosti a rozhodující vojenská síla USA v bojích na Dálném východu a v Tichomoří. V Číně se dávno připomíná, že druhá světová válka, pokud ji chceme považovat za válku světovou, začala japonským útokem proti čínským územím a nikoliv anšlusem Rakouska, obsazením Československa a vyhlášením války Německu (nikoliv Sovětskému svazu) Velkou Británií a Francií po přepadení Polska,“ upozornil politolog.
Věnoval se i dalšímu popisu programu: „Numerický symbol 90 se v té zmíněné multimediální nedivadelní scénografii opakoval a prolínal s obrazy z Číny čtvrté nebo páté industrializace. Včetně informace o přistání, návratu tří čínských kosmonautů z první velké cesty po okružní dráze Země. Zaujal mne i propagandisticky-agitační důraz na to, že let trval 90 dní a návrat se konal právě v den připomínaného devadesátého výročí zahájení čínského odporu vůči Japonsku.“ Na závěr ještě Zbořil dodává: „Nechci z toho všeho odvozovat, že jde o nějak nové ‚vážné čínské varování‘, ale vzhledem k pohybu amerických názorů na situaci v ‚Indickém Tichomoří‘, podivným vyjádřením amerického prezidenta o anglosaském spojenectví a uzavření vojensko-ekonomického paktu mezi USA, GB a Austrálií, si to zaslouží i naši, evropskou pozornost.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
