V uplynulém týdnu opět rozvířily emoce zprávy, týkají zdravotního stavu prezidenta republiky. Podle zjištění lékařů trpěl dehydratací a mírným vyčerpáním. S informacemi ale Hrad vyčkával. „Asi to mělo hrát nějakou zvláštní roli v předvolební kampani. Nevím jakou, ale protože někteří naši političtí věrozvěstové se chytají každého slova, aby kritizovali domnělé spojenectví prezidenta republiky s předsedou vlády, asi nám bylo nějaké přání za jejich kritikou utajeno,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „A pokud jde o Hrad, myslím, že spěchat nemuseli. Nebo že by na Hradě byli nějací ‚mělníci‘?“ ptá se.  

Opět jsme sledovali na sociálních sítích smršť nenávistných poznámek. „Nepřekvapil snad skoro nikdo,“ podotýká Zbořil. „Ty nejvulgárnější výrazy byly od ‚známých‘ anonymů, ty podepsané od osob zřejmě zklamaných vlastními neúspěchy a žijícími jen díky své choroboplodné orientaci. To, že se do veřejného prostoru vstupuje dnes snadněji než kdykoliv dříve, ještě neznamená, že např. vysokoškolský profesor, který při svých jmenováních přísahá, že bude hájit dobré jméno své Alma mater, nemůže být křivopřísežník,“ dodal.

Zbořil má také jedno doporučení: „Snad by se někdo z námi dobře placených ctihodností, které se někdy vyjadřují i k politickým událostem, mohl veřejně zamyslet, zda tato přemíra vulgarity se netýká jen nějaké osoby, ale zda nejde také o hanobení významné státní instituce a snižování, někdy se dokonce zdá, že i záměrné, její vážnosti. Ona ta ostuda se netýká jen toho štěkajícího, ale i také akademické obce, jejímž je členem, a ústavních činitelů, kteří mohou být potenciálními obětmi tohoto ‚zastrašování‘, neboli terorizování českých politiků.“