Který předseda parlamentní strany si vede nejlépe? (Neptáme se, kterého máte nejraději. Ale KTERÝ SI VEDE NEJLÉPE)Anketa
Profesorka Dvořáková však poukázala na to, že v České republice je situace jiná než v evropských zemích na západ od nás. „Kdy jste potkali muslima, pokud jste nebyli na dovolené v Egyptě? V naší společnosti jsou vzácní, navíc jsou integrovaní, takže ze strany v Čechách žijících a usazených muslimů nehrozí nějaké nebezpečí,“ ujistila politoložka ParlamentníListy.cz.
Proč tedy mají Češi takové obavy z přijímání uprchlíků z arabských zemí? „Lidé reagují podle svých zkušeností, z historické paměti, to všechno v tom hraje určitou roli. Když tady nastal nějaký problém, tak jsme se ho zbavili, Němce jsme vystěhovali, rozešli jsme se se Slováky, ještě máme Romy, v roce 1994 jsme se pokoušeli udělat zákon o občanství, abychom je poslali na Slovensko, ale museli jsme od toho pod tlakem Evropy ustoupit,“ uvedla.
I když evropské země úplně integraci muslimů nezvládly, je v nich mnoho lidí, kteří vystupují proti islamofobii, protože mají s muslimy každodenní zkušenost. „Byli to jejich spolužáci ve škole, kolegové v zaměstnání, takže sice vnímají radikální islamisty jako nebezpečné, ale nedělají rovnítko mezi muslimem a teroristou. U nás lidé tuto zkušenost nemají, což možná vnímání islámu zhoršuje,“ míní politoložka. Protiislámská vlna u nás začala mnohem dříve, možná právě proto, že si lidé z informací v televizi vytvořili názor, že muslimové jsou někdo, kdo jen podřezává krky, protože s nimi nemají vlastní zkušenost.
Psali jsme:
Které náboženství je vám nejbližší?Anketa
Přijmout uprchlíky je otázka lidskosti
Podle Vladimíry Dvořáková není otázka, jestli uprchlíky z arabského světa přijmout nebo ne, protože je to otázka lidskosti. Ale veřejnost je zmatená a vystrašená, z jedné strany politiků slyší, že muslimové jsou krvelační a chtějí každého zabít, někteří poslanci se účastní hurá protiislámských akcí, jiní politici i odborníci zase říkají, že islám neznamená nutně terorismus a že bychom měli přijmout uprchlíky z muslimských zemí, kteří před radikálními islamisty utíkají ze svých domovů. Některé politoložka podezírá ze snahy získat politické body, jiní se snaží prostě jen odpoutat pozornost od vlastních problémů jinam. „Ale to je vlastnost politiky, když tuhle možnost mají, tak toho využijí,“ konstatuje. Někteří se však podle ní snaží, a to považuje za hodně nezodpovědné, zvyšovat napětí ve společnosti, přitom by měli spíš směřovat k tomu, aby nenavyšovali polarizaci, neprovokovali. „Ale na druhou stranu bychom měli chránit své hodnoty a svoboda slova patří k těm klíčovým,“ zdůraznila profesorka Dvořáková.
Terorismus tady byl už dřív a nešlo o islamisty
Není pochyb, že teroristické útoky vždy představují velkou hrozbu, se kterou se těžko bojuje. Ale politoložka poukazuje na to, že terorismus není spojen jen s radikálním islamismem. „Evropa v minulosti zažila nejen islámské útoky, ale i útoky různých nacionalistických hnutí a teroristických organizací, ať už v 19. století v Irsku nebo ve Španělsku ze strany baskické organizace ETA,“ připomněla. Je to podle ní krajní způsob politického boje, jehož cílem je dostat se do povědomí veřejnosti, vzbudit pozornost a vyvolat strach, což s sebou nese i další negativa. Protože se společnost proti této hrozbě musí chránit, přistoupí k určitému omezení osobních svobod, zvýší bezpečnostní opatření, posílí pravomoci tajných služeb. „A to jde často proti tomu, co demokratická společnost hlásá. Západní společnost je založena na výrazných svobodách,“ uvedla.
Psali jsme:
Svoboda slova a politická korektnost
Právě v tom vidí politoložka rozdíl mezi reakcí politiků na útoky v Madridu a Londýně na jedné straně a útokem v Paříži, i když při něm bylo mnohem méně obětí. „V Madridu a Londýně šlo o klasický terorismus, jehož obětí může být kdokoli. Určitě to vyvolalo zděšení a naštvání. Ale takové vzepětí odporu po Paříži má souvislost s tím, že šlo o jednoznačně cílený útok na svobodu slova, která je na Západě vnímána jako velmi zásadní záležitost,“ vysvětluje, proč se nyní zvedla masová vlna protestů po celé Evropě. I když si západní společnost vytvořila určitý systém politické korektnosti, takže lidi s tělesnou vadou nenazýváme mrzáky, ale tělesně postiženými, nebo neříkáme cikáni, ale Romové, některá média jako Charlie Hebdo s karikaturami jdou za tuto hranici. Ale společnost je na Západě tolerantní, i když se mohou některé věci někoho dotknout jako film Život Krista nebo vystoupení ruské punkrockové skupiny Pussy Riot v pravoslavném kostele, a nemusíme se s nimi ztotožnit, je to vnímáno tak, že to můžeme odmítnout, ale nemůžeme za to někoho zavřít nebo dokonce zabít. „A to je obrovský rozdíl,“ dodává Dvořáková.
Odkud pocházejí finanční zdroje islamistů?
Je boj radikálních islamistů skutečně náboženskou válkou, nebo jde o politický boj o získání moci, v němž je islám jen vhodná zástěrka? „To má několik rovin. Sebevražední atentátníci mohou být náboženští fanatici, pro které je obětování pro šíření slávy jejich boha smyslem života. Mučednická smrt se objevovala nejen v islámu, ale i v křesťanství nebo nejrůznějších ideologiích. Ale otázkou je, co a kdo je za tím,“ zamýšlí se politoložka. Kromě výjimek, kdy teroristické útoky páchají osamělí „vlci“, většinou psychicky narušení jedinci, mají teroristické aktivity výraznou organizaci, která spolkne spoustu peněz. Klíčové tedy je, odkud pocházejí jejich zdroje financí.
Najít v arabském světě demokratické režimy je obtížné
Velkou roli v radikalizaci islámu hrají také dlouhodobě neřešený problém Palestiny, kde v uprchlických táborech žije už čtvrtá generace, nebo fakt, že Západ někdy využívá někoho z arabského světa jako spojence a jindy jako nepřítele. „Mnoho skupin jako třeba al-Kaida, bylo vyzbrojeno západními státy, protože jistou dobu deklarovaly jiné hodnoty. V Sýrii zase Západ podpořil někoho, kdo byl proti prezidentu Asadovi. Je pravda, že Asad nebyl demokrat, ale najít v arabském světě demokratické režimy je obtížné,“ připustila profesorka Dvořáková. Západ podle ní vstupuje do arabských zemí nevhodným způsobem, protože k přijetí nějakých hodnot nemohou být nuceny, musí k tomu přistoupit samy.
Psali jsme:
Je to střet geologických a ekonomických zájmů
Politoložka považuje za chybu naši tendenci říkat, že jedna strana prosazuje nějaké „ošklivé“ zájmy, druhá naopak chrání nějaké hodnoty. „Málokdy připustíme, že je to prostě střet určitých zájmů, geopolitických, strategických, ekonomických,“ uvedla. Dnes je pro nás vyvražďování lidí nepředstavitelné a nepochopitelné chování. „Ale vzpomeňme si, co se dělo v koncentračních táborech v Německu nebo gulazích v Sovětském svazu. Vždyť to není tak dávno, co v Evropě probíhalo absurdní vraždění ve jménu nějaké ideologie. Tohle je totéž,“ soudí profesorka Vysoké školy ekonomické.
Přijmout sedmdesát uprchlíků je směšné
Podle Dvořákové si musíme uvědomit, že příliv uprchlíků z jiných kultur, jiného náboženství vyžaduje promyšlenou politiku. Je potřeba přijmout potřebná bezpečnostní opatření proti možné hrozbě teroristického útoku ze strany islámských fanatiků, na druhé straně bychom měli pomoci lidem, kterým jde o život, a vžít se do jejich situace, protože si s sebou ponesou velké trauma. Je podle ní mít realistické odhady, jaký optimální počet bychom byli schopni zabezpečit, ale přijmout sedmdesát uprchlíků, jak rozhodla vláda, je podle ní naprosto směšný počet. Vytýká politikům, že by místo vyvolávání strachu měli komunikovat s veřejností co udělat, aby integrace uprchlíků proběhla co nejlépe, a měla by zodpovědně posoudit, jak zajistit výuku jazyka, školy pro děti a práci pro dospělé. „Možná vláda pracuje na nějakých analýzách a připravuje další kroky, ale měla by o tom mluvit. Nemůžeme nezodpovědně říkat, že přijmeme všechny, když se ti lidé nebudou schopni integrovat a jejich situaci to ještě zhorší. Je potřeba rozlišit uprchlíky na ty, kteří se chtějí integrovat, a ty, kteří chtějí být jen na nejnutnější dobu pro své přežití,“ vysvětluje, jak by měla politická garnitura postupovat. A těm, kteří chtějí přežít v blízkosti svých rodin a domovů, pomoci materiálně a finančně, například investovat do rekonstrukce zemí, aby se tam po skončení bojů mohli uprchlíci vrátit.
Boj lidí proti fanatikům
Politoložka však zdůraznila, že je neméně důležité, aby islámská komunita v Evropě vyslala signál, jak si soužití muslimů a západní společnosti představuje. „Nemůžeme být jen my tolerantní, je třeba, aby i islámská komunita řekla, jaké vyznává hodnoty. Pak to nebude bráno jako boj křesťanů a muslimů, ale lidí proti fanatikům,“ prohlásila profesorka Dvořáková.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
