Oblíbeným tématem českého „diskurzu“ je přepisování (vlastní) minulosti, jež naznačuje vnitřní nejistoty společenství. Jako sláma z bot z toho pravidelně čouhá, že jsme zase přehodili výhybku. Změnili stranu a (pokolikáté už?) nalezli ten jediný správný, tedy manicheistický vzorec k výpočtu světa.

Zajišťujeme si tím proces zachování témat, vůči nimž se můžeme snadno a lehce, protože beztrestně vymezovat, bez problémů zanadávat a ještě si případně dopomoci ke kariernímu růstu. Vitana vaří za vás. Psům a komunistům vstup zakázán!

Daný rituál je svým způsobem osvědčeným nástrojem našeho politického, kulturního a v neposlední řadě také hospodářského života. Dokazuje to i nejnovější bouře ve sklenici vody, případ ÚSTR.