Ptali jsme se expertů, proč prezident rozděluje společnost. Problém prý není jen v Miloši Zemanovi

29.11.2014 15:50

POLITOLOGOVÉ O tom, že prezident Miloš Zeman rozděluje českou společnost na dva nesmiřitelné tábory, není podle odborníků pochyb. I když to není nic nového, protože i jeho předchůdce Václav Klaus rozděloval společnost poměrně významně, podle politologa Tomáše Lebedy chování současné hlavy státu už překračuje všechny hranice. A s tímto názorem není sám.

Ptali jsme se expertů, proč prezident rozděluje společnost. Problém prý není jen v Miloši Zemanovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Anketa

Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?

hlasovalo: 46512 lidí

„Dnes je rozdělení společnosti trochu jiné než za Václava Klause, ale zřejmě ještě hlubší než na začátku, kdy přišel Miloš Zeman na Pražský hrad,“ řekl ParlamentnímListům.cz i sociolog Jan Herzmann.

Bývalý prezident Václav Klaus, kterého dvakrát zvolila ještě politická reprezentace, rozděloval společnost nejprve na ose pravice a levice. „Ale ke konci jeho prezidentského mandátu tahle dimenze nabývala jiného významu, důležitější byl postoj veřejnosti ke stylu jeho práce. A mimořádně se to projevilo po jeho amnestii,“ vzpomíná Herzmann. Ale rozdělení společnosti nebylo tak výrazné, protože zastánců Václava Klause bylo mnohem méně než stoupenců současné hlavy státu. A po kontroverzní prezidentské amnestii jich bylo minimálně. Když nastoupil do nejvyššího úřadu Miloš Zeman, rozděloval společnost v opačném gardu levice, pravice než původně zakladatel ODS. „Ale pak se Zeman pustil na cestu, která vede k tomu, že je dnes rozdělení české veřejnosti trochu jiné, zřejmě hlubší než na začátku,“ je přesvědčen sociolog.

Kdo jsou skalní stoupenci Miloše Zemana a kdo naopak jeho odpůrci? Podle politologa Tomáše Lebedy to nelze říci úplně přesně. „Ono se to nedá přesně oddělit, protože se dělící hranice mezi odpůrci a příznivci hlavy státu dost překrývá. Funguje samozřejmě hranice levice, pravice, také je tam nějaká znalostní hranice, tedy vzdělání, liberální část společnosti vůči méně liberální části společnosti,“ objasnil ParlamentnímListům.cz politolog. Znamená to, že vzdělanější část společnosti je vůči současnému prezidentovi mnohem kritičtější než ta méně vzdělanější. Stejně jako liberálnější, většinou městská část veřejnosti. To je také důvodem útoků Miloše Zemana na „pražskou kavárnu“, která nejrazantněji odmítá jeho slovník i chování.

Sociolog Jan Hermann souhlasí a doplňuje další kritéria, která ovlivňují důvěru v Miloše Zemana. „Rozhodně se tu projevuje několik tendencí. Jedna je rozdíl mezi centrem a tím, čemu se v sociologii říká periferie. Takže se vyděluje Praha, blíží se jí Brno,“ uvedl. Znatelný rozdíl v přízni k hlavě státu se projevuje mezi Čechami a Moravou. „Morava je příznivěji nakloněna Miloši Zemanovi,“ říká sociolog. Rozdíl je vidět také mezi městem, myslí se města nad 50 tisíc obyvatel, a venkovem, ale ten prý nesouvisí jen s osobou Miloše Zemana. „Souvisí s tím, jaké je v těch místech sociální klima, jaké je tam obecné politické naladění, nakolik je pravicové, nakolik levicové, a do této obecné situace vstupuje Zeman se svojí politikou a v některých směrech ty rozdíly prohlubuje,“ vyjmenovává Jan Herzmann různé okolnosti, které ovlivňují postoj veřejnosti k nejvyššímu ústavnímu činiteli.

Levicový prezident nemůže oslovit celou populaci

Podpora Miloše Zemana je trochu jako na houpačce. „V určitém období měl poměrně málo zastánců, jejich počet po jeho zvolení klesl, podařilo se mu je získat zpět a dokonce řadu měsíců jejich počet rostl, až se dostal téměř k 60 procentům, což je velký úspěch na prezidenta, který nezakrývá, že je levicově orientovaný, a tudíž těžko může oslovit celou populaci,“ konstatoval Jan Herzmann. Ale v důsledku některých Zemanových kroků a výroků došlo podle sociologa k poměrně výraznému poklesu. „Ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet,“ dodává sociolog.

I když chování a výroky hlavy státu z poslední doby se již projevily na jeho podpoře, nechce Jan Herzmann spekulovat, jak se přízeň Miloši Zemanovi mění. „Nerad bych se dopustil spekulací, než agentury zveřejní, jak se na jeho image projevil celý listopad 2014, protože výsledky o důvěře v prezidenta, které máme k dispozici od agentury CVVM, pocházejí z první dekády listopadu, po 17. listopadu jsou k dispozici jen reakce na konkrétní výroky,“ vysvětlil, proč se zatím nechce pouštět do hlubší analýzy důsledků prezidentova jednání. Musíme prý počkat, až si to veřejnost přebere a zařadí do kontextu, což také není zanedbatelné, protože první reakce bývají zrádné a nemají dlouhého trvání.

Političtí analytici se shodují, že rozdělení společnosti se bude s velkou pravděpodobností dál prohlubovat. „Záleží podle mne opravdu primárně na způsobu vystupování a politickém programu prezidenta,“ je přesvědčen sociolog Jan Herzmann, protože je podle něj v prvé řadě záležitostí Miloše Zemana, co se sebou a s veřejným míněním udělá, protože jeho vliv na veřejné mínění je podle něj bezesporu velký.

Monarchové v Evropě se chovají apoliticky a jsou tak přijatelní pro všechny

Politolog Lebeda však upozorňuje na to, že každá hlava státu, která začne být politicky aktivní, dělá politické kroky, čímž bude více či méně společnost štěpit. „V tomto směru je ideální parlamentní monarchie, protože moderní evropští monarchové se chovají naprosto apoliticky, to jim umožňuje být sjednotitelem společnosti, univerzální hlavou státu pro celou společnost bez rozdílu levice, pravice, nižší nebo vyšší vzdělání,“ uvedl Tomáš Lebeda.

Tím, že se monarchové chovají apoliticky, jsou přijatelní pro velmi široké spektrum občanů s výjimkou militantních republikánů. „To je rozdíl oproti těm parlamentním republikám, kde se obvykle prezidenty stávají politici,“ vysvětlil politolog, protože když se stávají hlavou státu politici, kteří byli vrcholnými představiteli výkonné moci - premiéry, lze podle něj očekávat, že si s sebou ponesou chuť dělat politická rozhodnutí. A ve chvíli, kdy taková rozhodnutí udělají, začínají společnost rozdělovat. „Zvlášť když to dělají tak nešťastně, jak se to daří Miloši Zemanovi,“ dodal Lebeda.

Média v demokracii nemohou být k hlavě státu shovívavější

Jak nahlížení veřejnosti na kroky hlavy státu ovlivňují média? Z tábora stoupenců Miloše Zemana se ozývá bouřlivá kritika médií, především veřejnoprávní České televize. Předseda Strany právo občanů senátor Jan Veleba ji dokonce obviňuje z jednostranného, nepřátelského pohledu na Miloše Zemana i na jeho příznivce. Je to podle odborníků skutečně pravda, nebo se veřejnoprávní média snaží o vyvážený obraz hlavy státu? „Mně se zdá, že veřejnoprávní televize je naopak zvyklá našlapovat kolem Miloše Zemana velmi opatrně. Viz kauza korunovační klenoty, kde i podle očitých svědků byl Zeman opilý, ale Česká televize téměř nekriticky převzala stanovisko jeho kanceláře a hovořila o tom, že prezident měl virózu,“ nesouhlasí s tvrzením šéfa Strany práv občanů Veleby politolog Tomáš Lebeda. Zdá se mu, že někteří veřejně činní lidé v České republice ještě nepochopili, že média mají skutečně nezávisle informovat o tom, co se děje. „A ne že mají některé informace zadržovat nebo být shovívavější, když se jedná o hlavu státu. Tak by média v demokratické zemi fungovat neměla. Myslím, že kritici médií by si to měli uvědomit,“ míní politolog.

O tom, že média, zejména veřejnoprávní, nemají s prezidentem jednoduchou práci, svědčí případ pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, ve kterém Miloš Zeman použil vulgární výrazy. V přímém přenosu řekl několik sprostých slov na adresu ruských punkerek z Pussy Riot. Pokoušel se překládat jejich název a řekl, že v jejich textech je to „ku*da sem, ku*da tam.“ Současně prohlásil, že podle něj vláda „zku*vila“ služební zákon. Dodnes se Miloš Zeman za výroky, které vyvolaly obrovské rozladění a přispěly i k protestům proti němu při oslavách 25. výročí Listopadu, neomluvil.

Prezident by měl přemýšlet, jestli reakce okolí sám nezavinil

Rada Českého rozhlasu pak konstatovala, že vulgárními výrazy v Hovorech z Lán byl porušen zákon i kodex rozhlasu. Radní uznali výjimečnost situace a vyzvali rozhlas, aby do budoucna podobné situaci zabránil a dodržel svůj kodex. Příště by v takovém případě měl redaktor vysílání ukončit. Co na to viník? Miloš Zeman na to reagoval jednoznačně odmítavě: „Mě se bezprostředně toto rozhodnutí rozhlasové rady netýká, závisí na tom, co s tím udělají redaktoři.“

Podle politologa Tomáše Lebedy takový výrok vypovídá o hlavě státu. „Nepřevezme odpovědnost za to, co zavinil, ale na to jsme u Miloše Zemana celkem zvyklí,“ reagoval na prezidentovo vyjádření. Bylo by podle něj dobré, kdyby prezident občas přemýšlel nad tím, jestli reakce jeho okolí nejsou zapříčiněny nějakými jeho kroky. Zdá se mu, že to je největší problém Miloše Zemana, že není schopen sebereflexe a nevyvodí minimálně nějakou změnu chování. Politolog prohlásil, že to je velmi zvláštní přístup, který ho čím dál víc překvapuje. I když je Miloš Zeman svérázná povaha a všelijaké výstřelky už patří k jeho způsobu chování, některé výroky a kroky však podle něj překračují už hranice.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…